Kdyby teď civilizace zanikla, zůstanou po nás masové hroby, řekl Snyder v Brně

ČTK ČTK
21. 6. 2021 12:07
Přestože na světě existuje mnoho muzeí a dokumentačních center holokaustu, stále má smysl budovat nová, zejména ve vazbě na konkrétní země a regiony. V pondělí to řekl uznávaný americký historik Timothy Snyder při přednášce v Brně.
Americký historik Timothy Snyder v pondělí vystoupil na brněnské konferenci k připravovanému Dokumentačnímu centru holokaustu na Moravě.
Americký historik Timothy Snyder v pondělí vystoupil na brněnské konferenci k připravovanému Dokumentačnímu centru holokaustu na Moravě. | Foto: ČTK

Podle něj muzea přinášejí nové zdroje informací a lokální perspektivy, pomáhají pochopit kořeny holokaustu a zároveň prospívají demokracii, jež čelí mnoha výzvám. Některé z nich jsou podobné těm ze 30. a 40. let minulého století, míní historik.

Jedenapadesátiletý Snyder, autor knih Krvavé země, Tyranie nebo Cesta k nesvobodě, byl prvním řečníkem mezinárodní konference k projektu Dokumentačního centra holokaustu na Moravě. To má vyrůst v centru Brna, pracuje na něm tým kolem spisovatele a nakladatele Martina Reinera.

Nyní autoři shromažďují prostředky na architektonickou soutěž. Snyder upozornil, že stavba, respektive hmotná konstrukce muzea, bývá paradoxně ta jednodušší část. Intelektuální a morální konstrukce je náročnější, řekl Snyder, který přednášel anglicky, v reakcích na dotazy ale prokázal i porozumění češtině.

Podle historika může být dnešní Německo vzorem v připomínání tragédie holokaustu, ostatní státy ale nesmí zůstávat stranou - i proto, že národní perspektivy jsou specifické, často cenné i pro porozumění holokaustu jako celku.

Zmínil, že dějiny vyhlazování Židů se dlouho psaly zejména na základě německých, respektive židovských německojazyčných pramenů. Po roce 1989 světoví historici postupně zpracovávají zdroje z archivů v někdejším východním bloku. "Tento proces stále pokračuje, avšak pomalu," zdůraznil Snyder.

Podle něj ve střední a východní Evropě stále existují prameny, které je potřeba rozpoznat, shromáždit, zpracovat a interpretovat, k čemuž mohou pomoci nové instituce.

Snyder zdůraznil i globální perspektivu, ve které nelze brát holokaust jen jako cosi z dávné minulosti. Nacisté ve 30. a 40. letech často hovořili o životním prostoru, boji o zdroje, který byl jednou z motivací jejich agresivní politiky vůči Židům a dalším národům.

Nedostatek zdrojů je ale tématem také v současnosti, s ohledem na klimatickou krizi a další ekologické problémy. Znovu tak může vyvstat otázka, zda budou problémy řešeny prostřednictvím vědy a technologie, nebo agresí vůči sousedům, varoval Snyder.

V přednášce rovněž nastínil temnou vizi: kdyby současná civilizace náhle skončila a po mnoha staletích začali archeologové odkrývat její pozůstatky, našli by ve východní Evropě množství masových hrobů coby pozůstatků holokaustu. "Bylo by dobré, aby našli i muzea, která pomohou vše pochopit," řekl Snyder.

S pražským rabínem Karolem Sidonem se v pondělí shodl, že muzea holokaustu mohou přinést zejména úlevu, a to i na straně majoritní části společnosti. Muzea z nikoho neudělají mávnutím kouzelného proutku velkého humanistu, ale mohou přispět k pochopení a přijetí minulosti, což je klíčem k individuální odpovědnosti v současnosti, vyplynulo ze Snyderovy přednášky.

 

Právě se děje

před 28 minutami

Pokud to bude nutné pro bezpečnost, pozveme ruskou armádu, říká Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko uvedl, že je připraven nechat v Bělorusku rozmístit ruské jednotky, pokud by to bylo nezbytné pro bezpečnost společného svazového soustátí. V současnosti to potřeba není, uvedl Lukašenko podle médií. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle listu Kommersant uvedl, že Minsk nežádal Moskvu o rozmístění vojsk.

"Jestli to bude nutné pro bezpečnost svazového soustátí, které (s Ruskem) budujeme, budou zde (ruské jednotky) rozmístěny neprodleně. Nyní to ale není nijak nezbytné," řekl Lukašenko během porady o situaci. Podle státní agentury Belta ujistil, že Bělorusko je s to v případě potřeby v mžiku postavit do zbraně půl milionu vojáků.

"Pokud to bude málo, budou sem převedeny všechny ozbrojené síly Ruské federace. To se nikdy nestane. Ale pokud to bude nutné, nebudeme váhat," zdůraznil Lukašenko.

Mluvčí Kremlu Peskov na dotaz novinářů odpověděl, že vyslat ozbrojené síly do jiné země lze ze zákona jen na základě žádosti vedení této země k Moskvě, což se ale v případě Běloruska nestalo. Kommersant připomněl, že prezident Vladimir Putin dříve upozornil, že svazové soustátí s Běloruskem představuje "určitou úroveň integrace", a ne stát v přímém smyslu slova. A úroveň integrace ve svazovém soustátí je podle Putina nižší než v Evropské unii.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Trump chtěl po ministerstvu spravedlnosti, aby loňské volby označilo za zkorumpované, píše se v poznámkách bývalého náměstka zveřejněných Kongresem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy