Maryse Condéová, jedenaosmdesátiletá spisovatelka z Guadeloupe, tedy francouzského zámořského departementemu ležícího v Karibském moři, získala Novou cenu za literaturu. Ta vznikla v reakci na oznámení Švédské akademie, že letos neudělí Nobelovu cenu za literaturu.

Maryse Condéová porotcům Nové akademie zaslala děkovné video. | Foto: Reuters

Přes sto osobností švédského kulturního života proto začátkem roku založilo takzvanou Novou akademii a rozhodlo se chybějící Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2018 suplovat vlastním oceněním určeným autorovi, který se "zabývá otázkami totožnosti, genderu a společenské příslušnosti".

Aby byl proces transparentní, v prvním kole laureáta navrhovali švédští knihovníci a posléze světová veřejnost, dorazilo přes 32 tisíc hlasů. Užší výběr pak sestavila odborná porota. Mezi finalisty nakonec byli vietnamsko-kanadská literátka Kim Thúyová, britský autor sci-fi a fantasy Neil Gaiman nebo Haruki Murakami. Japonský spisovatel, jenž je často označován za favorita na zisk Nobelovy ceny za literaturu, však sám požádal o odstranění ze seznamu finalistů Nové ceny za literaturu - prý se chce soustředit na psaní.

Včera pak organizátoři oznámili, že laureátkou Nové ceny za literaturu je Maryse Condéová. "Ve svém díle popisuje ničivý účinek kolonialismu a postkoloniální jazykový chaos, který je zároveň přesný i zdrcující," ocenili porotci laureátku, kterou čeká také peněžní odměna.

Na serveru Kickstarter se organizátorům dosud podařilo vybrat přes 20 tisíc eur, v přepočtu 530 tisíc korun. Sbírka bude pokračovat do 9. prosince, do předvečeru předávání Nobelových cen. Následně se Nová akademie rozpustí.

Condéová tedy patrně bude první a zároveň poslední laureátkou ceny. Příští rok už by znovu měla být udělena oficiální "Nobelovka" za literaturu, a to rovnou dvakrát - zpětně za rok 2018 i podruhé za rok 2019.

Ve videu zaslaném do Stockholmu jedenaosmdesátiletá Condéová uvedla, že je "šťastná a poctěná". O cenu se prý podělí se všemi občany Guadeloupe. "Jsme tak malá země, svět o nás píše, jen když jsou hurikány nebo zemětřesení," zdůraznila laureátka.

Maryse Condéová se narodila roku 1937 na Guadeloupe a studovala na pařížské Sorbonně, podle německé agentury DPA dnes patří k nejvlivnějším hlasům Karibiku. Je autorkou více než dvaceti románů včetně próz Desirada, Segu nebo Crossing the Mangrove. Zvlášť zarezonovala její historická próza I, Tituba: Black Witch of Salem o černošce, která byla koncem 17. století odsouzená v takzvaném Salemském případu, jednom z mála inkvizičních stíhání čarodějnic v Americe.

Do češtiny dosud žádné dílo Condéová nebylo přeloženo. Encyklopedie Britannica uvádí, že Condéová proslula hlavně epickou historickou prózou. Podle New York Times k jejím významným románům patří ještě Windward Heights, karibská variace na slavné dílo britské autorky Emily Brontëové Na Větrné hůrce.

Autorka již v 80. letech obdržela ceny Grand prix littéraire de la Femme nebo Prix de L’Académie francaise. V téže dekádě vyučovala na newyorské Columbia University, kterou opustila roku 2004. Dnes Condéová žije v Paříži.

Související

Arnault, kvůli němuž nebude Nobelova cena za literaturu, dostal dva roky vězení

Nobelovy ceny byly letos po desítkách let poprvé uděleny bez ocenění za literaturu. Členy Švédské akademie rozdělilo nařčení, že Jean-Claude Arnault, manžel jedné z členek, se dopustil sexuálního obtěžování a také vynášel informace o vítězi.

Arnault byl začátkem tohoto měsíce odsouzen ke dvěma rokům žaláře, proti rozsudku se ale odvolal. Situace ve Švédské akademii způsobila rozkol a vyústila v odchod několika členů. Porota pak přestala být usnášeníschopná.

Tento týden Švédská akademie jmenovala dva nové členy poroty a podle oficiálního vyjádření pracuje na tom, aby zaplnila zbývající místa a znovu získala důvěru veřejnosti.