Chuchma: Státní cena za literaturu se dostala do sevření doby

Josef Chuchma
5. 10. 2018 12:15
Symbolické akty jako udělování Státní ceny za literaturu čekají nové časy. Občané jako Jiří Hájíček se budou čím dál častěji ocitat před dilematem, jak si se státem nezadat.
Držitel ceny Magnesia Litera i vítěz ankety Kniha roku Lidových novin Jiří Hájíček včera odmítl Státní cenu za literaturu.
Držitel ceny Magnesia Litera i vítěz ankety Kniha roku Lidových novin Jiří Hájíček včera odmítl Státní cenu za literaturu. | Foto: Michaela Danelová

Nelze nikomu upírat právo odmítnout cenu nebo vyznamenání. Je to každého člověka svobodná volba. Pokud by nebyla, pokud by laureát či laureátka čelili politickému tlaku, nastal by konec se svobodou. Ta v této zemi existuje, i když v jiné podobě, než když za první republiky vznikala Státní cena za literaturu a když byla roku 1995 opět obnovena. Nynější svoboda je - jak to říct jinak - zúzkostněná, křehčí, zpochybňovanější, méně vážená.

Jiná věc je argumentace prozaika Jiřího Hájíčka, který včera oznámil, že cenu nepřijme. Ta je buď šalamounská, anebo neohrabaně formulovaná, což by u spisovatele, jenž v této zemi patří ke špičce, překvapovalo.

Za ocitování stojí prakticky celý text Hájíčkova zdůvodnění, které zaslal ministru kultury. "Vnímám, že v posledních měsících tato cena zpolitizována byla, a to okolnostmi po odstoupení Petra Hrušky a následně dalších tří členů z poroty Státní ceny, kteří tak chtěli vyjádřit nesouhlas se současnou politickou reprezentací v České republice. Chápu jejich osobní postoje, také jsem nevolil politické strany, které jsou nyní přímo či nepřímo u moci," napsal Hájíček.

"Měl jsem však za to, že za současné úrovně naší demokracie Státní cena za literaturu stojí z principu svého fungování nad jakýmkoli momentálním politickým uspořádáním a není spojována se střídajícími se vládními garniturami a jejich představiteli. Právě toto však letos zpochybnila převážná část poroty svým odstoupením a jeho odůvodněním. Nemohu přijmout toto ocenění za situace, kdy se větší část poroty od něho morálně distancuje. Přeji Státní ceně za literaturu lepší časy, a pokud jí letošní rok nějak ublíží, jsem přesvědčen, že to nebude tímto mým rozhodnutím."

Nejprve něco málo o termínech, které se tu vyskytují. Státní cena reprezentuje stát, ostatně ji uděluje ministerstvo kultury. Stát a "momentální politické uspořádání" nejsou oddělené, neprostupné entity. Stát ostatně platí porotce a stát také uděluje finanční odměny laureátům a laureátkám.

Ano, stát by pro své dobré fungování měl mít zájem na tom, aby existovaly profesní vrstvy, které zajišťují jeho chod bez ohledu na to, která politická strana nebo konstelace je zrovna u moci. Proto také, byť to tedy trvalo, vznikl zákon o státní službě. O tom vlastně Hájíček nepřímo píše.

Jenže existuje rozdíl mezi státní byrokracií, zajišťující každodenní chod státních struktur, a cenami, které daný stát uděluje. A ten rozdíl je především symbolický. Na symbolickou rovinu také apelovali ti porotci Státní ceny za literaturu, v jejichž čele stál básník a literární vědec Petr Hruška. "Náš stát reprezentuje odpuzující vláda, která svoje posty vyhandlovala s komunisty a způsobila, že se extremistická politická strana stala skrytou i zjevnou součástí státní moci," pravil Hruška v červenci, když na členství v porotě rezignoval.

Pokud však budeme v uvažování důslední, pak se musíme ptát, koho reprezentuje parlament, a Poslanecká sněmovna zvlášť, když v ní jsou komunisté přítomni po celou dobu polistopadové existence státu? Sněmovna tedy reprezentuje národ, kdežto vláda reprezentuje stát? Vláda je tudíž od národa oddělena? To asi ne.

Pokud budeme trvat na závaznosti používaných termínů, ukazuje se být i Hruškova argumentace nedůsledná a nepromyšlená. Jeho krok byl totiž prvořadě rozhořčený a nesl v sobě morální apel. Dá se číst takto: připuštěním komunistů do role otevřených podporovatelů vlády České republiky byla prolomena určitá hranice.

Zpět k Hájíčkovi, kterého "Hruškova" porota vybrala ještě předtím, než se rozpadla. Českobudějovický prozaik se ocitl v dilematu - a dostal by se do něj každý laureát: Když cenu převezmu, budu v očích určité části kulturní veřejnosti za kolaboranta, který poplival postoj Petra Hrušky a těch, kteří s ním souhlasili. Stojí mi to za to?

Hájíček se rozhodl, že nikoliv. Ale v dopise ministrovi kultury to "hodil" na porotu, která podle něj vlastně vše zavinila, jak to téměř explicitně vyslovil v závěrečné větě svého dopisu ministrovi.

Kauza se Státní cenou za literaturu se děje v roce 100. výročí založení Československa, k jehož lepšímu odkazu se polistopadová Česká republika hlásí - kdyby ne, to výročí by neslavila. Netřeba hned vzývat osudovost osmiček v moderních českých dějinách, ale faktem je, že letos akceleruje to, co započalo v roce 2013, kdy se fakticky nejsilnějším exekutivním politikem stal Andrej Babiš a prezidentem republiky Miloš Zeman.

Letos oba své pozice upevnili a jejich vliv prosakuje do dalších a dalších vrstev chodu státu. To je holý fakt, který nemá nic společného s tím, co si o Babišovi a Zemanovi myslíme. Otázka je, jak se k tomu "průsaku" kdo staví.

Petr Hruška reprezentuje jeden postoj, Jiří Hájíček jiný a další postoje si lze přečíst třeba v diskusi na Novinky.cz, které zprávu o Hájíčkově odmítnutí včera přinesly jako první - tam se setkáváme s vox populi, v němž je silně zastoupen pohled, že jde o umělý spor "lepšolidí", kteří nemají co užitečnějšího na práci.

Dohromady to skládá obraz silné fragmentace, jež nevěstí nic dobrého. Na jednu stranu čím dál větší počet lidí český stát zaměstnává, na stranu druhou se budou občané stále častěji ocitat před dilematem, jak si se státem nezadat. Symbolické akty, jako je udělování státních cen, čekají "nové časy". Hruškou a Hájíčkem to rozhodně nekončí.

Autor pracuje v České televizi, je editorem webu Artzona.cz

 

Právě se děje

před 25 minutami

Růžička je dalším vyřazeným, v hokejové reprezentaci pokračují tři brankáři

V další fázi přípravy kádru hokejové reprezentace budou od neděle pokračovat jen tři gólmani. Dnes z něj po rozhodnutí trenérů v čele s hlavním koučem Filipem Pešánem vypadl Jan Růžička, o účast na mistrovství světa v Lotyšsku dál usilují Šimon Hrubec, Petr Kváča a Roman Will. Pešán potvrdil, že má velký zájem o Josefa Kořenáře ze San Jose.

před 51 minutami

Kovář získal s Zugem švýcarský titul a vyhrál bodování play off

Český útočník Jan Kovář se stal s Zugem švýcarským hokejovým mistrem. K rozhodujícímu triumfu EV nad Servette Ženeva 5:1, po němž vítěz základní části vyhrál finálovou sérii 3:0 na zápasy, přispěl asistencí u prvního gólu. Byl to jeho patnáctý bod v play off a s bilancí 1+14 produktivitu vyřazovací části ovládl.

Zug vyhrál ligu podruhé v klubové historii a po 23 letech. Jednatřicetiletý reprezentant Kovář přidal švýcarský titul k jednomu českému, který získal s Plzní v sezoně 2012/13, a dvěma z KHL. V tamní soutěži slavil v letech 2014 a 2016 s Magnitogorskem.

před 1 hodinou

Ve 101 letech zemřel Jegor Ligačov, sovětský tajemník pro ideologii

Ve 101 letech zemřel v Jegor Ligačov, bývalý tajemník ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu pro ideologii. Agentuře TASS to řekl mluvčí správy Tomské oblasti, odkud zesnulý pocházel. Ligačov byl mužem číslo dvě ve straně na počátku přestavby ve druhé polovině 80. let, kdy stál v čele Sovětského svazu a strany Michail Gorbačov. Později byl tento politik známý jako odpůrce politiky ruského prezidenta Borise Jelcina.

Sovětský a ruský politik byl tajemník ústředního výboru KSSS v letech 1983 až 1990. Od roku 1985 byl členem politbyra a v ÚV KSSS byl odpovědný za otázky ideologie. V té době byl mimo jiné jedním z iniciátorů protialkoholní kampaně v Sovětském svazu.

Když pozdější ruský prezident Jelcin v roce 1988 na stranické konferenci kritizoval, že perestrojka nepokračuje dosti rychle a nepostupuje dostatečně, mluvčí konzervativních stranických funkcionářů Ligačov mu tvrdě odsekl: "Borisi, mýlíš se," připomíná dnes TASS výrok, jímž se Ligačov proslavil.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Augsburgu nepomohl k bundesligovým bodům ani nový trenér

Fotbalistům Augsburgu výměna trenéra nepomohla, v 32. kole německé ligy prohráli ve Stuttgartu 1:2 a zůstali v pásmu ohrožení sestupem. Augsburg získal z posledních pěti bundesligových duelů pouze jediný bod a na třináctém místě tabulky má tříbodový odstup od barážové šestnácté příčky.

Nový trenér Augsburgu Markus Weinzierl zařadil v derby do základní sestavy záložníka Jana Morávka, který odehrál 67 minut. Brankář Tomáš Koubek zůstal na lavičce.

Domácí tým, který toužil utnout sérii čtyř bundesligových porážek, poslal do vedení v 11. minutě střelou zblízka Förster. Krátce po poločase vyrovnal hlavou Niederlechner, ale poslední slovo měl Kalajdžič, který si po centru z pravé strany našel správné místo mezi obránci. V ročníku dal už 15 branek a je nejlepším střelcem Stuttgartu, kterému patří deváté místo.

Německá fotbalová liga - 32. kolo:

Stuttgart - Augsburg 2:1 (11. Förster, 74. Kalajdžič - 59. Niederlechner).

Tabulka:

1. Bayern Mnichov 31 22 5 4 86:40 71
2. Lipsko 31 19 7 5 55:25 64
3. Wolfsburg 31 16 9 6 54:32 57
4. Eintracht Frankfurt 31 15 11 5 62:47 56
5. Dortmund 31 17 4 10 66:42 55
6. Leverkusen 31 14 8 9 51:35 50
7. Mönchengladbach 31 12 10 9 59:46 46
8. Union Berlín 31 11 13 7 47:38 46
9. Stuttgart 32 11 9 12 54:52 42
10. Freiburg 31 11 8 12 45:46 41
11. Hoffenheim 31 9 9 13 45:50 36
12. Mohuč 31 9 8 14 34:50 35
13. Augsburg 32 9 6 17 32:49 33
14. Hertha Berlín 30 7 9 14 38:49 30
15. Brémy 31 7 9 15 34:51 30
16. Bielefeld 31 8 6 17 23:51 30
17. Kolín nad Rýnem 31 7 8 16 32:56 29
18. Schalke 30 2 7 21 18:76 13
Další zprávy