Mariusz Szczygieł je Čechům i Slovákům znám zejména díky knize Gottland, která bourala polské mýty o Češích. Oceněnou novinku Není v překladu Heleny Stachové předminulý týden vydala nakladatelství Dokořán a Máj. Autor ji pokřtil v pražském Paláci knih Luxor minulé pondělí, kdy zemřel Karel Gott. Jeho život Szczygieł ještě tentýž den z polského pohledu komentoval ve vysílání Událostí, komentářů České televize.
Mezi sedmi finalisty polské ceny byl i životopis Oty Pavla z pera Aleksandera Kaczorowského. Na Szczygiełově vítězství se shodla jak porota, tak čtenáři. Vítěz kromě sošky Nike získává 100 tisíc zlotých, v přepočtu asi 590 tisíc korun.
Szczygiełova nová kniha Není, v pořadí již osmá, v Polsku vyšla pod názvem Nie mam. Skládá se z mnoha příběhů a vypráví o lidech, kteří se museli vyrovnat s náhlou prázdnotou ve svých životech. Jednou z hrdinek je česká autorka Viola Fischerová, která přestala psát básně. Szczygieł se zabývá jejím životem i dílem, stejně jako osudy jejích manželů, literátů Karla Michala a Josefa Jedličky.
Dále píše třeba o osudu Milady Müllerové, majitelky slavné pražské Müllerovy vily, nebo o svém stárnoucím otci, který opakovaně přijíždí do Prahy, aby dům naposledy viděl. Další texty pojednávají o polských spisovatelkách-dvojčatech, která předstírala, že nejsou Židovkami, nebo o polském sochaři, jehož díla mizí z veřejného prostoru, protože provokují. "Ale především je to kniha o lásce," shrnul Szczygieł.
"Po čtyřicítce jsem odhalil, že nejsem nesmrtelný, a něco jsem s tím musel udělat," vysvětloval svého času autor a tato myšlenka může být podle recenzentů vnímána jako spojovník jednotlivých textů v knize.
Szczygieł tvrdí, že až po silných otřesech ve vlastním životě, smrti nejbližšího přítele, dozrál ke smíření s tématem.
Kniha obsahuje i reportáž Roztomilý a poslušný, která prvně vyšla v novinové příloze a autor byl za ni před šesti lety v Polsku vyhlášen Novinářem roku. Pojednává o učitelce, která před 30 lety utloukla nevlastní dítě k smrti. Po odpykání trestu a jeho vymazání z rejstříku začala pracovat jako expertka ministerstva školství.
Reportáž vyvolala značný ohlas. Bývalý polský premiér Donald Tusk řekl, že po jejím přečtení celou noc nespal. Když za ni autor posléze přebíral Cenu Andrzeje Woyciechowského, předával mu ji tehdejší prezident Bronisław Komorowski, jenž pronesl: "Nespal nejen Tusk, ale ani já." Polská vláda nakonec změnila zákony tak, aby vrahové dětí už nemohli být zaměstnáváni ve školství. Učitelka se zřekla svého místa a ministerstvo školství ji vyškrtlo ze seznamu pedagogů.
Nejvýznamnější polskou literární cenu Nike uděluje a financuje list Gazeta Wyborcza od roku 1997, v minulosti ji získali Olga Tokarczuková, Marek Bieńczyk, Dorota Masłowska, Andrzej Stasiuk nebo Czesław Miłosz.
Spisovatel a novinář Mariusz Szczygieł vystudoval žurnalistiku na Varšavské univerzitě. Byl dlouholetým reportérem listu Gazeta Wyborcza, kam píše dodnes. Je členem polského Institutu reportáže, který vydává dokumentární literaturu i českou beletrii.
Szczygiel napsal reportážní a fejetonistické knihy Gottland, Libůstka, Dámské příběhy, Udělej si ráj, Láska nebeská nebo Projekt: pravda, které vyšly také v češtině.
Jeho nejznámější kniha Gottland se v Polsku a Česku během několika týdnů stala bestsellerem. Kniha reportáží mapujících posledních 100 let české historie byla přeložena do mnoha jazyků, získala i titul Evropská kniha roku 2009. V Česku se dočkala několika dramatických zpracování. Divadelní hru podle Gottlandu mohli diváci zhlédnout v pražském Švandově divadle nebo v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. V roce 2014 označil Julian Barnes v deníku The Guardian anglický překlad Gottlandu za knihu roku.
