Na nádvoří bývalé vozovny dopravních podniků v Plzni, pod perforovaným rezavým objektem sochaře Čestmíra Sušky, včera seděla drobná brýlatá žena s charakteristicky krátkým účesem.
Liou Sia je sice básnířka a fotografka, svět si ji ale spojuje především s bojem za lidská práva v Číně. Jeho symbolem se stala coby režimem krutě pronásledovaná manželka, nyní již vdova po literárním kritikovi a disidentovi Liou Siao-poovi, jenž roku 2010 obdržel Nobelovu cenu míru.
"Za trest" jeho žena Liou Sia strávila uplynulých osm let v domácím vězení, přesněji spíš totální izolaci. Byla jí upírána základní lidská práva. Bez dohledu se nesměla vídat s manželem, příbuznými ani přáteli. Nemohla telefonovat, posílat e-maily, navštěvovat doktora, pracovat. Její byt vytrvale střežili policisté v civilu.
Nynější návštěva Liou Sia potvrzuje, že byť se Česko v zahraniční politice odklonilo od podpory lidských práv, nadále v tomto směru zůstává vyhledávanou destinací. Po svém propuštění na svobodu sem v uplynulých letech přijeli čínský disident Aj Wej-wej, barmská politička Su Ťij, z Ruska pak členky skupiny Pussy Riot nebo pronásledovaný oligarcha Michail Chodorkovskij.
Za nynějším pozváním Liou Sia stojí veletrh Svět knihy, donedávna pořádaný jen jednou ročně v Praze. Tuto sobotu vyvrcholí první ročník jeho nové odnože situované do Plzně. "Program jsme vymýšleli v květnu, kdy Liou Sia ještě byla v domácím vězení. Chtěli jsme na ni upozornit večerem jejích básní, a za tímto účelem jsme pozvali jejího přítele, disidenta a spisovatele Liaa I-wua, který už byl dříve hostem pražského veletrhu," vysvětluje dramaturg Světa knihy Guillaume Basset.
"Když byla Liou Sia v červenci propuštěna, nabídli jsme jí, ať do Plzně přijede také. Souhlasila, pouze odmítla udělovat rozhovory nebo se podílet na programu pro veřejnost," dodává Basset, podle nějž Liou Sia kývla na jedinou akci - soukromý oběd s Ivanem M. Havlem, jemuž poděkovala za podporu jeho bratra, někdejšího českého prezidenta Václava Havla.
Obědu se kromě jiných zúčastnila překladatelka Tereza Semotamová. "Je to nepřenosný zážitek. Někoho roky googlujete, znáte z Wikipedie, a najednou stojí před vámi," líčí Semotamová, která byla jednou z organizátorek piety za Liou Siao-poa i demonstrace za propuštění Liou Sia, jež se konaly před čínskou ambasádou v pražském Bubenči.
Semotamová čínskou dvojici podporovala coby členka Výboru pro vězněné spisovatele českého PEN klubu. "Až díky setkání s Liou Sia jsem pochopila odkaz Václava Havla v tom smyslu, že literatura může působit i napříč kontinenty, že má takovou sílu, až ovlivní lidské životy i geopolitické dění," dodává Semotamová.
Václav Havel byl jedním ze signatářů doporučujícího dopisu, díky němuž Nobelovu cenu míru obdržel Liou Siao-po. Ten rovněž obdivoval českou Chartu 77, po jejímž vzoru roku 2008 inicioval čínskou obdobu zvanou Charta 08. Apelovala na tamní režim, aby respektoval lidská práva, občanské svobody a pluralitní parlamentní systém.
Na nebojácný projev občanského vzdoru čínský establishment zareagoval tím, že Liou Siao-poa odsoudil k jedenácti letům žaláře za údajné podvracení státní moci a jeho manželku odřízl od světa.
Liou Sia v izolaci zažívala nesmírná psychická muka. Také fyzicky sešla, trpěla depresemi, začaly ji trápit srdeční potíže. Vloni v létě pochovala manžela, který zemřel na - čínskými doktory možná záměrně zanedbanou - rakovinu. Liou Sia byla posléze přinucena rozptýlit jeho prach do moře, čímž čínské úřady zamezily vzniku pamětního místa přitahujícího disidenty.
Cena v New Yorku
Liou Sia by se příští týden měla objevit v New Yorku, kde bude její přítel, čínský spisovatel a disident Liao I-Wu, přebírat cenu americké neziskové organizace Vaclav Havel Library Foundation, sesterské nadace pražské Knihovny Václava Havla.
V následujících měsících o vdově nebylo vidu ani slechu. Přestože po jejím osvobození volali laureáti Nobelovy ceny, spisovatelé, lidskoprávní aktivisté či američtí ministři zahraničí John Kerry a Rex Tillerson, čínský režim ji propustil teprve po roce, letos v červenci. Stalo se tak krátce po schůzce tamního premiéra s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, která se za vydání Liou Sia opakovaně přimlouvala. Čínská vláda jakoukoliv souvislost popřela.
Od té doby je Liou Sia na svobodě a žije v Berlíně. Rozhovory neposkytuje, což může souviset s tím, že v Číně zůstává její režimem perzekvovaný bratr Liou Chuej. Server Sinopsis.cz předminulý měsíc citoval lidskoprávní aktivisty a politiky, podle nichž se Liou Sia, jakkoliv již svobodná, může zdráhat hovořit na veřejnosti z obav, aby tím bratrovi doma nepřitížila.
Češi se s Liou Sia dosud mohli setkat jen zprostředkovaně. Před čtyřmi roky pražské Centrum současného umění DOX vystavilo její černobílé fotografie. A v těchto týdnech nakladatelství Aula dokončuje výbor z jejích básní v překladu Lukáše Zádrapy. Včera byl představen na plzeňském Světu knihy a Liou Sia tomu přihlížela z publika.
Sbírka se jmenuje Prázdná židle podle situace z roku 2010. Tehdy její manžel nesměl vycestovat do Stockholmu a převzít Nobelovu cenu míru, pročež organizátoři jeho osud připomněli tímto způsobem. Prázdná židle po Liou Siao-poovi se pak stala celosvětovým symbolem čínské represe.
Ještě před pár měsíci to vypadalo, že prázdná bude také židle v Plzni pro Liou Sia. Ta však na té své včera tiše seděla.
