Kupodivu, nebo možná logicky, mají něco společného. Téma hledání pocitu životního naplnění uprostřed hlučného a poněkud defektního světa, hledání sebe sama navzdory rušivému ohňostroji všeho kolem nás.
S pocitem osamělosti v zádech
Přímo v názvu má tuto "cestu zvenčí k sobě" prvotina šestatřicetileté Kateřiny Kuldové. Její sbírka tří novel K tichu, která vyšla koncem září, čtenáři představuje tři hrdiny: Teodora, Johana a Olgu. První z nich je plachý chlapec, který i kvůli šikaně nezapomíná, že "svět je místo, jehož je třeba se obávat", a ani rodiče mu nedokážou porozumět. Druhý je muž blížící se střednímu věku, úspěšný v práci, ale potýkající se s životem, v němž se vlastně vůbec necítí dobře, ani sám sebou. A Olga je stárnoucí žena, jíž stárnoucí tělo a unavená paměť komplikují každý nový den i vztah s vlastními dětmi, které ji nutí prodat milovanou chatu, jednu z jejích posledních radostí.
Tři příběhy, tři postavy v různých životních etapách, s rozdílnými osudy, ale všichni nespokojení, s pocitem osamělosti na krku a hledající.
Začínající autorka Kateřina Kuldová (* 1989) pochází z Hradce Králové, kam se po několika letech strávených v Praze nedávno opět vrátila. Nějaký čas se věnovala studiu filmové vědy na Karlově univerzitě a pracovala na různých pozicích v médiích. Nyní vydala svůj knižní debut.
Apokalypsa v Sudetech
Další knihou je román rovněž debutujícího Petra Wolfa (* 1974). Error in calculo se odehrává v Sudetech uprostřed apokalyptického konce světa, který "je stejně násilný, zmrzlý a hladový jako jinde, ale nicméně má lépe padnoucí kulisy i solidní tradici v krveprolitích". V mlžných lesích Jizerských a Krušných hor je apokalypsa skutečně stylová.
"Darwin došel k poznání, že pro vývoj je potřeba kluk a holka. Věroučným knihám k tomu stačil Stvořitelův úmysl. Vesmír si myslel svoje a za praskání kostí a trhání měkkých tkání se rozhodl přemalovat šachovnici a zamakat na vývoji. Pro nás, vyšší primáty, se to stalo dobrodružstvím sice poněkud nepříjemným, ale zato zpravidla posledním," píše se v anotaci Wolfovy prvotiny atakující žánr thrilleru a mysteriózního postapo románu, v němž ale nechybí břitká ironie a černý humor.
Autor sám sebe charakterizuje jako "Sudeťáka s vogonskou zarputilostí usilujícího prorazit v oborech, které neumí". Vystudoval numerické metody modelování přírodních procesů a pracuje v Českém hydrometeorologickém ústavu. Po delší době, kdy jeho literární pokusy končily v šuplíku, vydal letos na začátku listopadu svůj první román.
Kráčíme všichni stejným směrem?
Třetí knihou je román Melancholie z pera Marka Technika. V centru pozornosti tu stojí půvabná Sisi, kterou zradí její vlastní tělo. Místo slibné kariéry v modelingu a instantního štěstí ve vztahu s úspěšným fotografem tak na ni čeká izolace v pronajatém bytě. Okolní svět se mění v odtažité kulisy a její mysl čím dál víc zahlcují myšlenky na matku, která zmizela za nevyjasněných okolností. Hledá se během osamělých procházek podél Vltavy nebo na divoké premiéře experimentální divadelní hry, kde se v reji masek může stát někým jiným.
A zpovzdálí kolem ní nutkavě krouží kdosi, kdo na rozdíl od ní nežije pro vnější svět, ale je obrácen do svého nitra plného temných stínů. Noří se do vzpomínek na dekadentní večery v domě u hřbitova, které ho dovedou na místo, kde se dráhy obou možná protnou. Má smysl se ptát, jestli žít pro sdílené hodnoty vnějšího světa, nebo pro uspokojování niterných potřeb, když nakonec všichni míříme stejným směrem?
Autor píšící pod pseudonymem Marek Technik (* 1982) pochází z Olomouce, vystudoval procesní inženýrství a studuje filozofii na FF MU. V letech 2010 až 2023 se věnoval kritickému psaní o filmu a literatuře. V románovém debutu Varování (2022) sledoval turbulentní vztah dvou žen, matky a dcery, jež se každá po svém snaží vyrovnat se ztrátou životního partnera. Jeho druhý literární počin, román Melancholie, má vyjít 25. listopadu.
