Osmaosmdesátiletý John le Carré, vlastním jménem John Moore Cornwell, patří s Grahamem Greenem, Frederickem Forsythem a Normanem Mailerem ke klasikům špionážního žánru.
V 50. a 60. letech minulého století pracoval pro britskou výzvědnou službu, dokud jeho kariéru neukončila aféra s Kimem Philbym, vysoce postaveným důstojníkem britské MI6 a agentem bývalé sovětské KGB. Ten prozradil Cornwellovu totožnost.
Spisovatel angažmá v tajných službách přiznal teprve roku 2000. Britskému deníku Times popsal, že jako špion pracoval kupříkladu v Berlíně. Vnikat do cizích domů nebo převážet a odevzdávat tajné zprávy pro něj bylo vzrušující. "Když se ta možnost naskytla, hrozně mě to přitahovalo," sdělil muž, kterého právě tyto zkušenosti inspirovaly k psaní.
Tehdy však byly tajné služby "nenásilné, skoro pohádkové" ve srovnání s tím, jak operují dnes, srovnal le Carré před třemi lety při vystoupení v londýnské Royal Festival Hall. "Dnes je to naprosto jiné odvětví, s tolika různorodými odděleními, jež se od mých dob nesmírně vyvinula," dodal.
Desítky let už se John le Carré věnuje jen psaní. Vytvořil mnoho románů, ať už to byly samostatné knihy, nebo příběhy s jeho nejznámějším hrdinou Georgem Smileym, který na stránkách le Carrého děl čelil příslušníkovi KGB s krycím jménem Karla. Poprvé se Smiley objevil roku 1961 v autorově debutu nazvaném Call for the Dead.
Spisovatel svého hrdinu po čtvrtstoletí nedávno oživil v novém díle, česky již vydaném pod názvem Dědictví špionů. Napsal jej proto, aby se mohl za svými postavami ohlédnout, "prozkoumat, co se jim přihodilo po lidské stránce, a zasadit tento příběh do zvláštního vakua, v němž dnes žijeme", řekl v rozhovoru pro deník New York Times.
Podotkl také, jak zvláštní bylo vracet se ke svému nejznámějšímu hrdinovi v době brexitu. Vždyť Smiley prý vše v tajné službě vždy dělal proto, aby se jednou dožil spojené Evropy. "Snil o druhé reformaci a velké, mírumilovné, demokratické Evropě," uvedl le Carré.
Češi se s jeho knihami setkali začátkem 70. let minulého století, kdy v překladu Anny van Dijkové vyšla próza Kvalitní vraždy a Eva Marxová přeložila titul Městečko v Německu. Brzy nato je objevil také le Carrého nynější překladatel. "S romány Johna le Carrého jsem se setkal ještě za komunismu, kdy se k nám nanejvýš pašovaly," vzpomíná Michael Žantovský na následující roky, kdy le Carré z politických důvodů v češtině nesměl vycházet.
"Můj první le Carré byl, myslím, Jeden musí z kola ven, který je součástí takzvané Smileyho trilogie či volné pentalogie tvořící dle mého názoru jádro a vrchol le Carrého díla. Od té doby jsem přečetl, troufám si říci, všechno, co napsal. Osobně jsem se s ním seznámil před deseti lety, jako překladatel až nyní nad Holubím tunelem," doplňuje Žantovský.
Beletristicky pojaté vzpomínky Holubí tunel nabízejí le Carrého vzpomínky na dětství, práci pro tajné služby i literární dráhu. V knize píše mimo jiné o Oldřichovi Černém, v letech 1993 až 1998 prvním řediteli Úřadu pro zahraniční styky a informace, tedy české rozvědky.
"Ačkoli znám do detailu jeho dílo a o mnohém jsme spolu i hovořili, teprve z Holubího tunelu jsem se dozvěděl o jeho podílu na poskytnutí azylu v Británii Vladimíru Pucholtovi a na jeho proměně z nejznámějšího českého herce své generace v jednoho z nejoblíbenějších torontských pediatrů," naznačuje Žantovský, co kniha obsahuje.
Le Carrého proslavily zejména romány Špion, který přišel z chladu a Jeden musí z kola ven, které nakladatelství Argo nyní znovu vydalo v překladu Veroniky Volhejnové. Obě díla byla zfilmovaná. Ve Špionovi, který přišel z chladu, roku 1965 kromě Richarda Burtona účinkoval mimo jiné Jiří Voskovec. Film byl nominován na Oscara.
Dle románu Jeden musí z kola ven nejprve roku 1979 britská BBC natočila seriál se sirem Alecem Guinnessem, roku 2011 pak vznikl celovečerní snímek s herci Garym Oldmanem, Colinem Firthem a Benedictem Cumberbatchem.
Na stříbrné plátno se však dostaly i jiné le Carrého příběhy, v poslední dekádě například Zrádce mezi námi. Toho natočila Susanna Whiteová s herci Ewanem McGregorem a Naomie Harrisovou.
Nakladatelství Argo koncem tohoto měsíce pošle na pulty také le Carrého román Malá bubenice, podle nějž roku 1983 vznikl film s Diane Keatonovou a později seriál BBC. Knihu přeloží Jiří Hanuš. Další dílo, Agenta na cizím hřišti, jenž vyjde v červnu, do češtiny opět převedla Veronika Volhejnová.
