Novacén, jejž v českém překladu Jana Prokeše vydalo nakladatelství Host, bere čtenáře do nejisté budoucnosti. Do světa, proti němuž je sci-fi literatura nenápaditou selankou opakující stále tatáž klišé.
Žijeme v přelomové době, ale jde o mnohem hlubší proměnu než jen nástup nových technologií, píše Lovelock. Jsme aktéry zrodu celé epochy ve vývoji planety. Poslední tři století, kdy svět dominantně ovlivňoval rod homo, autor nazývá antropocénem. Tento věk se ale chýlí ke konci. Vládu nad planetou, alespoň tu myšlenkovou, přebírají nové organismy.
Ne, na Marťany Angličan nevěří. Na mysli má kyborgy, jak říká elektronickým bytostem stvořeným umělou inteligencí. Zřejmě budou mít tvar koule a právě ony sesadí člověka, svého stvořitele, z trůnu. Může to trvat už jen velmi krátce, myslí si Lovelock.
Nový věk pojmenoval novacén. Připouští, že to není právě originální název, a očekává, že bude nahrazen příhodnějším. Pravděpodobně ho vymyslí kyborgové, tedy mechanismy budoucnosti, kterým pohotovost lidského myšlení připomíná hbitost rostlin, když je pozoruje člověk.
Lovelock se těchto budoucích vládců planety nebojí. Umělá inteligence člověka nevyhubí. Nikoliv kvůli altruismu, který samozřejmě postrádá, nýbrž společným zájmům. Stroje budou potřebovat soužití s organickým životem, protože ten na planetě udržuje přiměřenou teplotu, argumentuje vědec. Kdyby dosavadní život, jak ho známe, zanikl, uškvařily by se tu brzy i stroje. Proto půjdou organické a elektronické bytosti ruku v ruce. Alespoň nějakou dobu. A kyborgové se budou mít k člověku podobně, jako se ten nyní má ke psům. Bude to prostě krásný nový svět v novacénu.
"Není nutné automaticky předpokládat, že umělý život, který se v novacénu objeví, bude právě tak krutý, nesmiřitelný a agresivní jako lidé. Naopak je docela dobře možné, že se novacén do pozemských dějin zapíše jako jedno z nejpokojnějších období. Vůbec poprvé se však my lidé budeme muset o planetu podělit s tvory, kteří budou inteligentnější než my sami," píše.
Vůči utopické kráse Lovelockova myšlení lze samozřejmě namítnout, že kyborgové mohou člověka jako potenciálního konkurenta vyhubit a vesele si soužít s jinými formami organického života, které to ochlazování planety zvládnou. Proč si ale kazit spaní.
Vše podle Lovelocka každopádně umožňuje jeho dříve formulovaná teorie Gaia. Ta tvrdí, že Země je ve skutečnosti jeden superorganismus, jenž reguluje sám sebe a teprve existencí organického života vytváří podmínky k jeho rozvoji. Člověk naopak tento systém nebezpečně vyvádí z rovnováhy, argumentuje.
Burcující a nepodložené. Ambiciózní a originální. Někteří v Lovelockovi vidí proroka spojitého myšlení o veškerenstvu a ekologické odpovědnosti, jenž přinášel neotřelé analýzy vývoje klimatu a planety, pro jiné to byl šarlatán a chlápek, co se nezdržuje s realitou.
My se pro tuto chvíli spokojme s tím, že jej označíme za originálního myslitele a pozitivního provokatéra - věštění katastrof každé druhé úterý, jaké známe z domácích luhů a hájů, mu bylo cizí. Byť předloni varoval, že "biosféře i mně zbývá poslední jedno procento života".
Lovelock v 60. letech minulého století coby jeden z prvních odhalil, jak se toxické chemikálie dostávají do vzduchu či vody. Objevil také, že freony narušují ozonovou vrstvu. V posledních letech nicméně kritizoval současnou podobu zeleného hnutí a podporoval jadernou energii či techniku hydraulického štěpení hornin neboli frakování. Zemřel předminulý měsíc ve věku 103 let, ještě začátkem roku se procházel po pobřeží ve svém domovském hrabství Dorset na jihu Anglie a hovořil s lidmi, uvedla rodina.
Novacén, který napsal jako devětadevadesátiletý, je hutný, stručný a vtipný. Na několika místech jej doplňují fundované poznámky překladatele Jana Prokeše. Jde o populárněvědnou práci, jež nevyžaduje předchozí hlubší vzdělání, jen trochu soustředění.
Samozřejmě v každé knize najdeme nějakou tu chybu a je škarohlídstvím ji vypichovat. Pokud ji ale spatříme hned v úvodní větě, udělat to prostě musíme: "Vesmír je starý 13,8 milionu let. Naše planeta vznikla před 4,5 miliardy let." Inu, ty počty nějak neštymují. Jinak je to ale opojné čtivo, nad kterým může rozjímat kdejaký pozemšťan. Co si o Lovelockových teoriích myslí umělá inteligence, dosud není známo.
Kniha
James Lovelock: Novacén
Nakladatelství Host 2022, 151 stran, 299 korun.
