Píše o tom, jak Hitler, který před 75 lety spáchal sebevraždu ve svém bunkru v Berlíně, pronásledoval děti zavražděného arcivévody Františka Ferdinanda d'Este a jeho české manželky, hraběnky Žofie Chotkové.
"Autor přináší nové poznatky o příčinách nenávisti nacistického vůdce vůči monarchistické rodině, tak úzce spjaté s českými dějinami," upozorňuje Jana Kaizrová z nakladatelství Slovart, které knihu vydalo v překladu Anny Veselé.
Autor se o problematiku začal zajímat, když ho matka přivedla ke Kurtu von Schuschniggovi, profesoru politologie na univerzitě v americkém St. Louis.
"Vyprávěla mi, že tento tichý, plachý muž kdysi byl kancléřem Rakouska, pak ho nechal zatknout Adolf Hitler a uvěznili ho v Německu, v koncentračním táboře Dachau. Nevěděl jsem, co je kancléř nebo koncentrační tábor, kde je Rakousko či Německo, neznal jsem jméno Adolf Hitler, ale tohle setkání ve mně vzbudilo celoživotní zvědavost a otázky. A tato kniha je jejich výsledkem," píše James Longo v doslovu.
Jako mladý učitel navštívil Dachau v Německu a vídeňské Muzeum vojenské historie v Rakousku. "Učil jsem se o atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda, jediné politické vraždě, která způsobila světovou válku. Jeho poslední slova k umírající manželce 'Žofie, neumírej, žij pro naše děti' mě pronásledovala. Zajímalo mě, co se stalo s jeho osiřelými dětmi. Zdálo se, že to nikdo neví," dodává Longo.
Podle něj Hitlerova zášť vůči císařskému rodu Habsburků, mrtvému arcivévodovi a jeho sirotkům vznikla v době führerova mládí, kdy strávil pět let ve Vídni. Manželství Ferdinanda s českou hraběnkou Chotkovou považoval za příklad šířícího se mísení ras a rozprodávání německého Rakouska "méněcenným národnostem".
Ve své knize se Longo vedle událostí roku 1938 a anšlusu, to znamená připojení Rakouska k Německu, věnuje také dlouholetému úsilí potomků Ferdinanda d'Este o navrácení majetku včetně zámku Konopiště, o který přišli v roce 1921.
Ústavní soud v roce 2011 odmítl stížnost Sofie Hohenbergové ve sporu o mobiliář zámku Konopiště na Benešovsku. Hohenbergová je pravnučkou habsburského následníka trůnu Ferdinanda d'Este, zavražděného roku 1914 v Sarajevu.
James M. Longo vystudoval University of Missouri, poté získal magisterský titul na Webster University a doktorát na Harvard University. Je profesorem na katedře vzdělávání na Washington & Jefferson College. Vyučoval v Rakousku, Brazílii a Kostarice, přednášel na univerzitách ve Spojených státech, Edinburghu či Zlíně. Je autorem osmi knih, například From Classroom to White House. Žije v USA.
