Paříž - Spisovatel Michel Houellebecq, který je označován za enfant terrible francouzské literatury a patří k nejznámějším současným francouzským autorům v zahraničí, opět poutá pozornost. Tentokrát svým novým futuristickým románem o islamizované Francii, který vyvolal polemiku již před svým středečním uvedením do prodeje.
Vyšší metafora či nová protimuslimská provokace? Kniha Soumission (Podrobení), jejíž titul se odvolává na překlad slova islám, které znamená podřízení se Bohu, vyvolává vyhraněné reakce. Stejně tak je tomu u jejího autora, kterého kritika zbožňuje, ale jeho odpůrci veřejně pranýřují.
Tento román politické fikce "bude mezníkem v dějinách myšlení, který označí vznik, či návrat, tezí krajní pravice v (takzvané) vysoké literatuře," brojí proti novince ředitel levicového deníku Libération Laurent Joffrin.
Podle něj kniha pochlebuje myšlenkám (francouzské nacionalistické strany) Národní fronty či postojům rozporuplného polemika Eria Zemmoura, který se proslavil svými výpady proti přistěhovalectví nebo proti Evropské unii.
"Tyto výpady nacházejí živnou půdu v obavách části francouzské společnosti," dodal Joffrin.
Naopak podle konzervativního filozofa Alaina Finkielkrauta spisovatel Houellebecq dokazuje, že má oči otevřené a že se nenechává zastrašit politiky a médii. Popisuje podle něj budoucnost, která není jistá, ale docela dobře možná.
Houellebecq v rozhovoru, který v sobotu zveřejnila americká, francouzská a německá média, připustil, že využívá strachu lidí. Odmítl ale, že by knihou chtěl jakkoli útočit proti islámu. Tvrdí, že jen přistoupil k "urychlení dějin". "Zhutňuji vývoj, který je podle mého názoru pravděpodobný," řekl o svém šestém románu, který vychází nákladem 150 tisíc kusů.
"Používám to, že vzniká strach. Lidé přitom dost dobře nevědí, z čeho ten strach pramení, zda je to z krajní pravice či z muslimů. Vše zůstává ve stínu," řekl laureát Goncourtovy ceny za rok 2010, která je nejprestižnějším francouzským literárním oceněním.
Soumission začíná v roce 2022 na konci možného druhého mandátu socialistického prezidenta Françoise Hollanda. V názorově rozdělené Francii šéf smyšlené francouzské islámské strany Muslimské bratrstvo Mohammed Ben Abbes poráží předsedkyni Národní fronty Marine Le Penovou ve druhém, rozhodujícím kole prezidentských voleb díky podpoře levicových a pravicových formací. Nová muslimská hlava státu prosazuje patriarchát, polygamii, nošení závoje, návrat žen do domácností, zákaz svobody vyznání a přechod k islámu.
Spisovatelem načrtnutý možný vývoj vyvolává prý "velký smích" u politologa Philippa Brauda, který pokládá zvolení muslimského prezidenta ve Francii za "naprosto nepravděpodobné".
Islám, který je druhým náboženstvím v zemi, má tři až čtyři miliony věřících, což je jen deset procent obyvatel Francie. Toto číslo se nebude zvyšovat, přestože se zvyšuje přistěhovalectví, tvrdí profesor Braud z pařížského ústavu politických věd.
Šestapadesátiletý Michel Houellebecq, který je často označován za misogyna, či dokonce za rasistu a xenofoba, je zvyklý na rozpory a polemiky. Již v roce 2001 vyvolal ohromný skandál spojený s islámem. Prohlásil totiž tehdy v jednom rozhovoru, že islám je "nejhloupější náboženství". V poslední době vzbudil polemiku tvrzením, že "islamofobie není druh rasismu".
"České vydání knihy Soumission je v plánu. V těchto dnech probíhají jednání, zda práva od francouzského vydavatele získá naše vydavatelství Garamond, nebo Odeon," řekl šéfredaktor nakladatelství Garamond Petr Himmel.
