Shakespeare byl bůh. Zemřel vlivný literární kritik Harold Bloom

Kultura ČTK Kultura, ČTK
15. 10. 2019 11:13
Ve věku 89 let včera zemřel jeden z nejvlivnějších amerických literárních teoretiků a profesor Yaleovy univerzity Harold Bloom. Deník New York Times jeho odkaz spatřuje v tom, že Bloom hájil západní kánon literatury v době, kdy se na seznamech doporučené četby začaly objevovat populární či dříve opomíjené tituly.
Harold Bloom se narodil roku 1930 v New Yorku do ortodoxní židovské rodiny.
Harold Bloom se narodil roku 1930 v New Yorku do ortodoxní židovské rodiny. | Foto: Yale University

Zprávu o úmrtí potvrdila manželka Jeanne, podle níž Harold Bloom ještě minulý čtvrtek naposledy přednášel na univerzitě Yale. Tam vyučoval od roku 1955, svou poslední knihu Possessed by Memory vydal začátkem roku.

Ve více než čtyřicítkách děl Bloom hájil západní literární tradici, tedy sumu základních, nepominutelných formativních literárních děl. Dělo se tak v době, kdy například na seznam povinné četby v USA od 60. let minulého století pronikala vyprávění někdejších černošských otroků, díla spisovatelek žijících ve stínu svých manželů, příslušníků indiánských kmenů či poslední dobou díla spojená s tematikou LGBT. Bloom se proti "přehodnocování hodnot" stavěl.

"Dnes, kdy mne obklopují profesoři hiphopu, ideologové kategorie ,gender‘ či neomezení multikulturalisté, si uvědomuji, že balkanizace literárních studií představuje nezvratný proces," konstatoval Bloom, který hořekoval nad úpadkem univerzit.

Namísto ideologie posuzoval knihy převážně po estetické stránce. Za kanonické je byl ochoten označit pro jejich literární kvality, nikoliv proto, že třeba vyjadřují názory dříve upozaďované společenské nebo náboženské skupiny.

Jako jeden z mála literárních vědců napsal knihy, z nichž se staly bestsellery a díky nimž byl znám i mimo akademické kruhy. Stejně tak Bloom vymyslel definice, které zlidověly, například když svého času pojmenoval takzvanou velkou čtyřku soudobých amerických spisovatelů Philipa Rotha, Dona DeLilla, Cormaca McCarthyho a Thomase Pynchona.

Jeho tvorbu měli možnost poznat také Češi. Roku 2000 nakladatelství Prostor vydalo jeho tehdy šest let starý souborný pohled na literární tradici nazvaný Kánon západní literatury. Ve třiadvaceti kapitolách se Bloom věnuje největším dílům evropské i americké literatury od Danta přes Franze Kafku, který "proměnil psaní v náboženství", až po Samuela Becketta.

Do centra však staví Williama Shakespeara coby autora univerzálního a nepřekonaného, "největšího autora, jaký kdy žil a bude žít", jak napsal. Právě o Shakespearovi ostatně Bloom do posledních dnů vyučoval, v současném semestru na Yale University o jeho dílech vedl dva semináře.

Harold Bloom.
Harold Bloom. | Foto: Alexei Hay/Doubleday

"Shakespeare je bůh," pravil kdysi slavně Bloom, podle něhož jsou Shakespearovy postavy stejně skutečné jako lidi a významně ovlivnily to, jak lidé na Západě sami sebe vnímají. "Shakespeare byl stvořitelem člověka," říkal Bloom.

Už v knize Kánon západní literatury argumentoval proti trendům v literární teorii a kritice, které se snaží západní kánon narušit či upravit ve jménu multikulturalismu nebo feminismu. "Multikulturalismus znamená dílo páté cenové kategorie doporučené lidmi plnými hněvu," řekl jednou Bloom.

"Musíme číst Shakespeara a musíme ho studovat. Musíme studovat Danta. Musíme číst Chaucera a Cervantese a bibli. Některým autorům se prostě potřebujeme věnovat. Mají pro nás intelektuální, až duchovní hodnotu, která je úplně jiné povahy než hodnoty předkládané organizovaným náboženstvím. Znovu nám připomínají, kým jsme. Říkají nám, co jsme zapomněli, a sdělují nám věci, které bychom bez nich nevěděli. Přeskupují naši mysl, posilují ji. Díky nim jsme živější," pravil roku 1995 v rozhovoru.

Před čtyřmi lety nakladatelství Argo v překladu Martina Pokorného vydalo Bloomovu esejistickou knihu Úzkost z ovlivnění. Vlivný text ze 70. let minulého století se zabývá básníkovým hledáním vlastního hlasu a obecně soubojem následovníků s předchůdci.

Jde o jednu z trojice knih, ve které Bloom zjednodušeně řečeno tvrdí, že básníci nechápou nebo záměrně dezinterpretují díla a myšlenky svých předchůdců, aby pro ně tvůrčím způsobem našli účinnější, aktuálnější výraz. "Historie poezie je nerozlišitelná od básnického vlivu, neboť silní básníci utváří tuto historii špatným čtením jeden druhého, aby vyklidili imaginativní prostor sami pro sebe," napsal.

S touto úvahou Bloom přišel poté, co v raných dílech o literárním romantismu pro změnu popisoval nezávislost básníků na přírodě. Později svůj termín "misreading" aplikoval také v širším kontextu obecně na situace, kdy člověk knihy čte takovým způsobem, aby vyhovovaly jeho konceptu světa.

Podle deníku New York Times býval Bloom označován za nejznámějšího amerického literárního kritika. "Ze všeho nejvíc prosazoval literární nadřazenost západních velikánů jako Shakespeara, Chaucera a Kafky, všechno bílých mužů, jak mu vyčítali kritici," píší New York Times. Podle nich se Bloom opakovaně vymezoval proti tomu, aby západní literární kánon zpětně upravovali zastánci multikulturalismu, feministky, marxisti, neokonzervativci nebo další skupiny.

Bloom, jehož prvním jazykem byla jidiš a který se dříve naučil hebrejsky než anglicky, se zabýval rovněž průniky literatury a bible. V knize The Book of J z roku 1990 přišel s teorií, že bůh, jak ho zná židovská a křesťanská kultura, je ve skutečnosti literární postavou a že ji ve Starém zákoně popsala dost možná žena působící na dvoře izraelských králů Davida a Šalamouna.

Z knihy se v USA stal bestseller a Bloom od 70. let do minulé dekády publikoval několik dalších textů přesahujících svět literatury. To, že coby literární kritik komentuje filozofii či náboženství, Bloom obhajoval nadřazováním tvůrčího aspektu činnosti nad ostatní.

Od začátku své literárněvědné dráhy se zabýval anglickými romantickými básníky jako Williamem Blakem a Percym Bysshem Shelleym. Hledal spojnice mezi autory z 18. století a jejich postmoderními následovníky jako Allenem Ginsbergem nebo A. R. Ammonsem.

Od 80. let minulého století navázal spolupráci s nakladatelstvím Chelsea House Publishers, které s jeho doporučením nebo poznámkami začalo vydávat několik řad knih: životopisné Bloom’s Biocritiques, literárněvědné Bloom’s Guides, městské průvodce Bloom’s Literary Places, atlasy literárních postav Bloom’s Major Literary Characters nebo encyklopedie literárněvědných teorií Bloom’s Modern Critical Interpretations a Bloom’s Modern Critical Views. V ní roku 2003 vyšla i publikace o dílu Milana Kundery.

Harold Bloom se narodil roku 1930 v New Yorku jako nejmladší z pěti dětí v ortodoxní židovské rodině ruských emigrantů. Už jako mladík vášnivě četl, vzpomínal, že na jeden zátah dokázal vstřebat až tisíc stran textu. Právě jeho "literární obžerství" často zmiňují i autoři nynějších nekrologů, podle nichž Bloom díky fotografické paměti dokázal z hlavy citovat dlouhé pasáže z klasické literatury. Mimo jiné prý zpaměti znal celé dílo Williama Shakespeara, Williama Blakea nebo Miltonův Ztracený ráj.

Měl spoustu zastánců stejně jako protivníků. "Je ve všech ohledech tím nejpodnětnějším a nejproměnlivějším zjevem světa literatury druhé půlky století," napsal roku 2011 v magazínu The New York Times Book Review Sam Tanenhaus.

"Stylistické mistrovství svádí Blooma k soudům apodiktickým, které nejsou podloženy ničím jiným než 'hle, já, váš mistr, já, velký kritik Bloom, tak pravím'. Toto riziko shledáváme ovšem u mnoha velkých kritiků. U nás bychom ho mohli nazvat 'rizikem šaldovské dikce', jejíž zkarikovaná podoba u maličkých šaldíků pak působí tak odpudivě," napsal o něm roku 2000 v Mladé frontě DNES literární historik Martin C. Putna.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Italský Senát těsně vyslovil důvěru vládě premiéra Conteho, který přestál i pondělní hlasování Poslanecké sněmovny

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Tucet členů národních gard USA bylo postaveno mimo službu

Tucet příslušníků amerických národních gard, kteří měli ve středu posílit bezpečnost inaugurace zvoleného prezidenta Joea Bidena, bylo postaveno mimo službu. Stalo se tak po prověrkách, které mimo jiné zkoumaly možné vazby na krajně pravicový extremismus. Podle Reuters to řekli představitelé Pentagonu.

Mluvčí Pentagonu uvedl, že se prověrky nezabývaly jen možnými vazbami na extremistické skupiny.

Jeden příslušník gard byl postaven mimo službu kvůli znepokojivým textovým zprávám, zatímco jiný byl nahlášen úřadům telefonicky. Reuters to sdělil generál v čele úřadu národní gardy Daniel Hokanson.

Do Washingtonu míří na inauguraci, která se uskuteční ve středu, asi dvaapůlkrát více členů národní gardy než v minulých letech. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) přitom posuzoval jejich profil ještě nad rámec obvyklých prověrek, jimiž prochází standardně všichni členové ozbrojených sil USA. Zjišťoval mimo jiné, zda některý z nich v minulosti nečelil obviněním v případu spojeném s terorismem. Dříve dnes ministr obrany Christopher Miller řekl, že americké úřady nemají informace o tom, že by při inauguraci "hrozila hrozba zevnitř".

před 4 hodinami

Basketbalistky USK schytaly v Eurolize debakl

Basketbalistky ZVVZ USK Praha podlehly v domácí "bublině" v hale na Královce v utkání 4. kola Evropské ligy Fenerbahce Istanbul vysoko 70:99 a nedokázaly soupeři oplatit porážku 70:77 z prosincového turnaje v Turecku. O udržení naděje na postup do březnového čtvrtfinále bude hrát tým trenérky Natálie Hejkové ve čtvrtek od 19:00 proti Lyonu, který má stejně jako Fenerbahce o bod více než Pražanky.

V celku vítěze tři hráčky předvedly dvacetibodový střelecký výkon - Kayla McBrideová (26), Alina Jagupová (23) a Cecilia Zandalasiniová (20). Z domácího týmu se nejvíce dařilo Kateřině Elhotové s 19 body.

Pražanky se musely obejít bez americké opory Alyssy Thomasové a držely s tureckým celkem krok jen do osmé minuty, kdy byl stav ještě 13:18. Pak ale Fenerbahce uhrálo osmibodovou šňůru a naděje domácího výběru se postupně začaly rozplývat.

Problémy jim dělaly hlavně McBrideová s Jagupovovou a do poločasové přestávky šly suverénky české basketbalové scény s mankem 27:59. Na začátku třetí čtvrtiny prohrávaly i nejvyšším rozdílem v utkání o 33 bodů. Slabou náplastí mohlo být pro USK, že třetí i čtvrtou čtvrtinu těsně vyhrál a také se těsně ubránil stovce inkasovaných bodů.

Evropská liga basketbalistek - 4. kolo:

Skupina B (Praha - hala Královka):

USK Praha - Fenerbahce Istanbul 70:99, Gdyně - Lyon 76:79

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Nymburk prošel do osmifinále LM z druhého místa

Basketbalisté Nymburka podlehli v závěrečném 6. kole základní skupiny B tureckému celku Tofas Bursa 97:103 a postoupili do osmifinálové fáze Ligy mistrů ze druhého místa. Soupeř pořadí v tabulce ovládl, francouzský Dijon i přes výhru na Kypru nad Keravnosem klesl při shodném zisku 10 bodů vinou nejhoršího skóre ze vzájemných zápasů na nepostupovou třetí příčku v minitabulce tří týmů.

Soupeře pro osmifinálovou skupinu se tým trenéra Orena Amiela dozví při losování 2. února. Další sérii zápasů začne šestnáctinásobný český šampion přesně o měsíc později.

Úvod utkání patřil Omaru Prewittovi, který se rozehrál dvěma trojkami, za čtyři minuty měl na kontě 12 bodů a zařídil vedení 15:8. Nymburk v první čtvrtině vedl i o deset bodů, ale Tofas bojující o klíčovou výhru se ve druhé části přiblížil i na dva.

Domácí už ale soupeře do vedení v první polovině utkání nepustili. Na rozdíl od něj hráli s jistotou, že jim při shodě okolností vezme postup jen porážka téměř o 60 bodů. Nymburk dokonce ke konci druhé čtvrtiny podruhé v utkání unikl i do desetibodového náskoku.

Touha Tofasu po play off ale vyústila ve třetí desetiminutovce v obrat. Týmy se pak přetahovaly o nejtěsnější vedení. Domácí šli ještě do vedení 87:82, ale soupeř odpověděl sedmibodovou šňůrou a vybojoval vítězství. Zařídil ho 27 body Tomislav Zubčič. Domácím nestačilo Prewittových 24 bodů.

Basketbalová Liga mistrů - 6. kolo:

Skupina B:

ERA Nymburk - Tofas Bursa 97:103 (30:26, 57:52, 78:79)

Nejvíce bodů: Prewitt 24, Hruban 17, Dalton 15 - Zubčič 27, Akoon-Purcell 23, Christon 19. Fauly: 21:30. Trestné hody: 41/31 - 28/19. Trojky: 14:10. Doskoky: 38:33.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kandidát na ministra zahraničí USA Blinken: Čína je největší diplomatickou výzvou Spojených států

Čína je bezpochyby největší diplomatickou výzvou pro USA ze všech světových zemí. Na slyšení v Senátu to dnes řekl kandidát na ministra zahraničí v nastupující administrativě Joea Bidena Antony Blinken. Naléhavou zodpovědností USA je podle něj zabránit Íránu v nabytí jaderných zbraní, k návratu Spojených států k jaderné dohodě s Teheránem z roku 2015 však podle něj v blízké budoucnosti nedojde.

Dosluhující prezident Donald Trump podle Blinkena učinil správně, když zaujal tvrdý postoj vůči Číně, protože ta pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga začala dávat jasně najevo svou asertivitu a snahu stát se vůdčí světovou velmocí. Kandidát na funkci šéfa diplomacie však vyjádřil nesouhlas s Trumpovou strategií.

"Musíme čelit Číně z pozice síly, ne slabosti," řekl Blinken, což podle něj znamená "spolupracovat se spojenci, a ne je pomlouvat, podílet se na chodu mezinárodních institucí a vést je, namísto toho, abychom z nich ustupovali". Kandidát na ministra zahraničí rovněž prohlásil, že podle jeho názoru existuje základ pro vybudování takového postoje vůči Číně, s nímž budou souhlasit zástupci obou hlavních politických stran.

USA jsou podle něj připraveny vrátit se k jaderné dohodě světových mocností a Íránu o omezení íránského jaderného programu (JCPOA), od které Trump odstoupil. Podmínkou je však to, aby Teherán začal znovu respektovat závazky, které mu dohoda ukládá. "Od toho jsme ještě daleko," poznamenal.

Zdroj: ČTK
Další zprávy