Švýcaři otevřeli sejfy. Kafkovy dopisy i kresby míří do Izraele, také budou on-line

Reuters Kultura Reuters, Deutsche Welle, Kultura
8. 8. 2019 18:04
Izraelská národní knihovna převzala poslední část veřejnosti dosud neznámých rukopisů spisovatele Franze Kafky a zveřejní je on-line.
Kurátor izraelské knihovny Stefan Litt ukazuje Kafkovu kresbu nalezenou v sejfu.
Kurátor izraelské knihovny Stefan Litt ukazuje Kafkovu kresbu nalezenou v sejfu. | Foto: Reuters

Instituce to oznámila nedlouho poté, co vyhrála dvanáctiletý právní spor o pozůstalost německy píšícího pražského rodáka, který byl jedním z nejznámějších světových autorů 20. století.

Rukopis Franze Kafky ze švýcarského sejfu.
Rukopis Franze Kafky ze švýcarského sejfu. | Foto: Reuters

Kafkovy písemnosti vlastnily sestry Eva Hoffeová a Ruth Wieslerová. Ty je zdědily po své matce Esther Hoffeové, bývalé sekretářce Kafkova životopisce Maxe Broda, jenž kdysi slavně porušil přání Franze Kafky, aby přítelova díla po jeho smrti spálil.

Brod tak neučinil. Místo toho po zbytek života Kafkovy práce publikoval i vykládal, a jejich autora tak posmrtně postupně proslavil. Po Brodově skonu v prosinci 1968 rukopisy přešly do rukou jeho sekretářky Esther Hoffeové. Ta zemřela roku 2007 a majetek zdědily dcery - nejprve Ruth Wieslerová, která již také nežije, a nakonec pražská rodačka Eva Hoffeová, jež zesnula vloni ve věku 85 let. Potomky ani jedna sestra neměla.

Některé písemnosti, po desítkách let extrémně citlivé na světlo i vzduch, Hoffeová podle německé Deutsche Welle schraňovala ve vypnuté ledničce. Další kromě svého bytu umístila do bankovních sejfů v Izraeli a Švýcarsku.

Stalo se tak proto, že v letech 2009 až 2012 byly některé cennosti z izraelského bytu Hoffeové ukradeny. Nabídku je odkoupit následně dostal literární archiv v německém Marbachu.

Na základě této informace se do pátrání vložila policie, která nabízené dokumenty našla v kufrech ve skladišti v německém Wiesbadenu, jež využívala mezinárodní skupina padělatelů umění.

Policie vše zabavila, později bylo prokázáno, že jde o část pozůstalosti z bytu Hoffeové.

O vlastnictví těchto předmětů, stejně jako o osudu dalších rukopisů stále uložených ve Švýcarsku a Izraeli, až letos definitivně rozhodl okresní soud v Curychu. Potvrdil předešlý verdikt izraelského Nejvyššího soudu a vše přiřkl Izraelské národní knihovně.

Soudy se táhly od roku 2008. Právníci izraelské knihovny argumentovali závětí Maxe Broda, který před svou smrtí roku 1968 sice pozůstalost přenesl na sekretářku Hoffeovou, zároveň ale dodal, že ta se má pokusit Kafkovy písemnosti zpřístupnit a předat veřejnému archivu - přičemž jako vhodný příklad Brod jmenoval právě Národní knihovnu v Jeruzalémě.

Ta dokumenty postupně přebírá od roku 2016, proces trval několik let z byrokratických a právních důvodů, kdy například bylo obtížné otevřít švýcarské sejfy nařízením z cizí země. Poslední část ze švýcarského sejfu knihovna transportovala do Jeruzaléma před dvěma týdny.

Video zachycuje otevření sejfu, který ukrýval Kafkovu pozůstalost. | Video: Nati Gabbay

Uvnitř našla mimo jiné Kafkovy kresby. "Některé jsou částečně známé, jiné ne. Je to jeden z nejdůležitějších objevů," míní Stefan Litt, archivář a kurátor izraelské knihovny.

Pracovníci již také identifikovali tři verze Kafkovy nedokončené povídky Svatební přípravy na venkově z let 1907 až 1908, dále sešit, ve kterém si slavný literát procvičoval hebrejštinu, zápisky z cest nebo stovky Kafkových osobních dopisů Maxi Brodovi i jiným přátelům.

Rukopisy Franze Kafky nalezené ve švýcarském sejfu.
Rukopisy Franze Kafky nalezené ve švýcarském sejfu. | Foto: Reuters

Izraelská národní knihovna deklarovala, že na rozdíl od sester Hoffeových, které nespolupracovaly s badateli a naopak cennosti prodávaly na aukcích, se o všechny nálezy podělí.

"Všechny Kafkovy rukopisy, které máme ve vlastnictví, hodláme digitalizovat a zpřístupnit pro světovou veřejnost," slibují zástupci knihovny. První díla by se mohla objevit on-line již koncem roku.

Čerstvé nálezy byly představeny na včerejší tiskové konferenci. "Poté, co jsme prohlédli všechny materiály včetně Kafkovy cvičebnice hebrejštiny a dopisů o sionismu a judaismu, je víc než kdy jasnější, že Izraelská národní knihovna je tím správným místem pro úschovu Kafkových a Brodových písemností," konstatuje David Blumberg, předseda správní rady knihovny.

Ta už předtím, než jí soud přiřkl nynější archiv, vlastnila zhruba 40 tisíc předmětů vztahujících se k Maxi Brodovi.

Franz Kafka, k jehož nejznámějším dílům patří romány Proces a Zámek nebo povídka Proměna, zemřel na tuberkulózu roku 1924. Bylo mu 40 let.

 

Právě se děje

Další zprávy