Na Kubě vzniklo Hemingwayovo centrum. Spisovatelův odkaz šíří také kongresman z USA

Pohled do nově otevřeného Centra pro zachování díla Ernesta Hemingwaye.
Foto: Reuters
Reuters ČTK Reuters, EFE, ČTK
1. 4. 2019 13:05
Kulturní centrum, jehož cílem je uchovat a propagovat díla amerického spisovatele Ernesta Hemingwaye, bylo o víkendu otevřeno na Kubě. Jde o výsledek spolupráce mezi Kubou a USA, přestože vztahy někdejších rivalů z dob studené války v poslední době opět ochladly.

Hemingway, který roku 1954 získal Nobelovu cenu za literaturu, některá ze svých nejlepších děl napsal během 21 let, kdy žil v domě Finca Vigía na předměstí kubánské metropole Havany. Dnes je z domu muzeum.

V Centru pro zachování díla Ernesta Hemingwaye je umístěn také talíř od Pabla Picassa (vlevo na zdi).
V Centru pro zachování díla Ernesta Hemingwaye je umístěn také talíř od Pabla Picassa (vlevo na zdi). | Foto: Reuters

Nové centrum, které společně postavily Kubánská národní rada pro kulturní dědictví a americká Nadace Finca Vigía, stojí právě na tomto pozemku. Hemingway zde bydlel, obklopen desítkami koček, ve vzdušném domě vystavěném ve španělském stylu a chráněném stíny stromů.

"Když se sejdeme, když spolupracujeme, můžeme udělat pozitivní a skvělé věci," uvedl při otevření centra americký kongresman za stát Massachusetts Jim McGovern. Politik zvolený za Demokratickou stranu prý usiluje o zlepší americko-kubánských vztahů. "Hemingway znovu spojuje Američany a Kubánce," řekl.

Podle McGoverna by současné centrum bývalo vzniklo mnohem snadněji, nebýt desítky let trvajícího amerického embarga uvaleného na Kubu. Vztahy mezi dvěma zeměmi se pokusil zlepšit předešlý americký prezident Barack Obama, jeho nástupce Donald Trump naopak embargo opět zpřísnil.

Kongresman McGovern Kubu několikrát navštívil a roku 2002 se vedle vnučky spisovatelova nakladatele Jenny Phillipsové stal jedním ze zakladatelů Nadace Finca Vigía. Ta už postupně zrenovovala Hemingwayův dům, jeho rybářskou loď a pruty nebo trofeje z afrických lovů, píše agentura AFP.

Podle ní se kongresman McGovern uplynulý týden také setkal s kubánským prezidentem Miguelem Díazem-Canelem.

21 let na Kubě

Ernest Hemingway, Kubánci přezdívaný Papá, se do Finca Vigía nastěhoval roku 1939, rok před vydáním svého slavného románu Komu zvoní hrana.

Během období, kdy žil na Kubě, napsal román Stařec a moře, vzpomínkovou knihu Pohyblivý svátek a také svou poslední prózu Ostrovy uprostřed proudu. Ta v angličtině vyšla až roku 1970, dlouho po Hemingwayově smrti.

Spisovatel opustil Kubu v roce 1960, tedy více než rok po kubánské revoluci a necelý rok předtím, než v americkém státě Idaho roku 1961, zřejmě sužovaný depresemi, spáchal sebevraždu.

Na Kubě po sobě Hemingway zanechal tisíce dokumentů včetně rukopisů některých svých děl, korespondence či fotografií.

Foto: Reuters

Centrum pro zachování díla Ernesta Hemingwaye vzniklo s finanční podporou nadací Ford Foundation, AT&T Foundation nebo American Express Philanthropy. Součástí komplexu jsou laboratoře nebo klimatizovaný sklep, kde budou nobelistova díla uchována v náležitých podmínkách.

Kubánská národní rada pro kulturní dědictví a americká Nadace Finca Vigía v minulosti podepsaly tři memoranda o tom, že budou společnými silami uchovávat a šířit Hemingwayovo dílo. Podle španělské agentury EFE je nově otevřené centrum výsledkem sedmnáctiletého úsilí.

Autor úsporného stylu

Ernest Hemingway se narodil v červenci 1899. Nepsal jen romány a povídky, byl také novinářem. Coby zahraniční korespondent působil v občanské válce ve Španělsku, o níž sepsal slavný román Komu zvoní hrana. Jako dobrovolník Červeného kříže se zúčastnil už první světové války, kdy byl v Itálii těžce zraněn. Vzpomínky na tuto válku později zpracoval do románu Sbohem, armádo.

Hemingway se vyjadřoval úsporným stylem, v němž je mnoho nevyřčeného. "Ani vata, ani přídavná jména, ani příslovce. Nic jen krev a kosti a svaly," řekl jednou.

Ernest Hemingway na Kubě roku 1948.
Ernest Hemingway na Kubě roku 1948. | Foto: ČTK/AP

Většina jeho tvorby se točí kolem otázek mezi životem a smrtí ("Pach smrti musí člověk znát, aby i ve smrti smrt nenáviděl a obdivoval se kráse života"), lásky a statečnosti či boje člověka s okolním světem i vlastními slabostmi.

Většina Hemingwayových hrdinů nese stopy samotného autora, jsou to vyhraněné individuality. Spisovatel byl fascinován mezními situacemi, kdy člověk musí prokázat svou odvahu a čest tváří v tvář smrti.

Vedle slavných románů je Hemingway často vyzdvihován za své povídky. Vynikají zkratkovitostí, sugestivní evokací nálady a dialogy, jež jsou oproštěny od stylistických klišé. Nadto povídky nestaví na vyhrocené pointě či dějovosti, spíše pracují s tím, co je čtenáři zdánlivě skryté.

Po Hemingwayově sebevraždě v roce 1961 vyšlo z jeho pozůstalosti mnoho knih. Zřejmě nejoblíbenější jsou vzpomínkové črty Pohyblivý svátek o Paříži 20. let, které se objevily tři roky po jeho smrti. Kromě toho byly posmrtně vydány romány Rajská zahrada a Ostrovy uprostřed proudu, stejně jako kniha o býčích zápasech Nebezpečné léto.

Naposledy vloni časopis Strand publikoval Hemingwayovu předtím nikdy neotištěnou povídku nazvanou Pokoj do zahrady.

 

Právě se děje

před 32 minutami

Anderson, Ozon, McQueen. Festival v Cannes zveřejnil výběr filmů pro letošní ročník

Nové filmy amerického režiséra Wese Andersona, francouzského Françoise Ozona či britského Steva McQueena jsou součástí oficiálního výběru 56 snímků pro letošní ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Filmový svátek se letos v květnu nekonal kvůli koronavirové pandemii, pro snímky je ale zařazení na jeho program prestižním oceněním, uvedla agentura AFP. Žádný český film se do výběru neprobojoval.

Na seznamu oficiálního výběru se nachází Andersonův film The French Dispatch (Francouzská spojka), Ozonův Eté 85 (Léto 85), britský filmař Steve McQueen má ve výběru snímky hned dva - Lovers Rock (Skála milenců) a Mangrove (Mangrovník).

Žádný český film v letošním oficiálním výběru festivalu nefiguruje. Ze zemí střední a východní Evropy zde mají své zástupce pouze Litva (film Soumrak režiséra Šarunase Bartase) a Bulharsko (snímek Únor od režiséra Kamena Kaleva).

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Policista, který zabil George Floyda, bude obviněn z vraždy druhého stupně

Generální prokurátor Minnesoty Keith Ellison zvýší obvinění bělošského policisty Dereka Chauvina z vraždy neozbrojeného černocha George Floyda z třetího na druhý stupeň, za což mu hrozí delší vězení. Vznesena budou obvinění také proti třem dalším policistům, kteří byli na místě a kteří po incidentu dostali výpověď. Informoval o tom dnes americký list Star Tribune.

Šestačtyřicetiletý Floyd zemřel poté, co mu Chauvin skoro devět minut 25. května při zatýkání klečel na krku. Nahrávka incidentu obletěla celý svět a v USA spustila vlnu protestů proti rasově motivované policejní brutalitě, které v místech provázelo rabování a vandalismus.

Čtyřiačtyřicetiletý Chauvin dostal minulý týden výpověď a byl obviněn z vraždy třetího stupně a zabití druhého stupně. Nyní ho prokurátor podle tisku chce obvinit z vraždy druhého stupně, za kterou by mohl dostat až 40 let za mřížemi, což je o 15 víc než maximální trest za vraždu třetího stupně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy