Třiašedesátiletá Jen Ke-ling dnes žije v Berlíně a známá je také v Česku. Před 12 lety jí nakladatelství Kniha Zlín vydalo román Příživník, podle jejích knih vznikly filmy Vyobcovaná z roku 1998 nebo Květy války, jež roku 2011 natočil Čang I-mou s hollywoodským hercem Christianem Balem v hlavní roli.
Jak píší britské Timesy, spisovatelka se nyní zapojila do debaty o Číňankách, které jejich rodiče opouštěli nebo prodávali překupníkům. Impulzem se k tomu stalo virální video z prefektury Sü-čou ukazující matku osmi dětí, kterou manžel držel přikovanou ke zdi.
Spisovatelka v reakci na to obvinila prezidenta Si Ťin-pchinga, že toleruje obchodování s lidmi. Dala to do souvislosti s někdejší čínskou politikou jednoho dítěte, což bylo v letech 1979 až 2015 demografické opatření omezující růst populace. Si Ťin-pching je od roku 2012 generálním tajemníkem komunistické strany.
Od chvíle, co se ke kauze vyjádřila, zmínky o Jen Ke-ling nelze dohledat na největší čínské sociální síti Weibo, odkud zmizel její účet. Také největší tamní vyhledávač Baidu u o ní nabízí pouze starší zmínky. Článek, ve kterém se vyjádřila k virálnímu videu, z čínského internetu zmizel, popisují The Times.
Video s nalezenou ženou v Číně vzbuzuje debatu už od ledna. Úřady nejprve odmítly nařčení, že by dotyčná byla obětí únosu. Minulý týden ale pod tlakem veřejnosti zadržely tři osoby včetně jejího manžela. Ten nyní čelí podezření, že si ženu koupil. Číňané se nelibě vyjadřovali k jejímu zuboženému stavu i skutečnosti, že v době politiky jednoho dítěte zjevně porodila osm dětí.
Ženu středního věku ukazuje video v jakési chatrči bez dveří. Kolem krku má obojek s řetězem přikovaným k betonové zdi. Přestože je zima, na sobě nemá ani kabát a třese se chladem. Novinářům se zdráhá odpovědět na základní otázky a kvůli chybějícím zubům je jí špatně rozumět. Na dalším videu její manžel vypočítává jména osmi dětí, které mu žena porodila, popsal deník The Epoch Times.
Podle něj se úřady nejprve snažily video z internetu odstranit, posléze tvrdily, že dotyčná je duševně nemocná a nelze jí věřit. Teprve pod tlakem veřejnosti se o její osud začala zajímat policie a nakonec ji odvezla do nemocnice. Její totožnost se i kvůli obstrukcím ze strany úředníků dosud nepodařilo potvrdit, nejnověji tento týden státní média informovala, že se policie případem dál zabývá, doplňuje agentura Reuters.
Manžel dotyčné tvrdil úředníkům, že budoucí manželku v 90. letech našel na ulici. Nyní podle čínské státní agentury Sin-chua čelí obvinění, že se zapojil do obchodování s lidmi, když si ji koupil od překupníků a následně ji opakovaně znásilňoval. Za to by mohl dostat trest až ve výši 20 let.
Podle The Epoch Times od té doby celou městskou část ohradila policie a nikoho nevpouští dovnitř. Radio Free Asia minulý týden informovalo, že policie zadržela dvě Číňanky, které se o dotyčné dočetly na internetu, chtěly jí pomoct a pravidelně o svém pátrání blogovaly.
Video s nalezenou ženou zveřejnil vlogger na sociální síti Tou-jin, postupně na různých platformách nasbíralo mezi dvěma až třemi miliardami zhlédnutí, odhadují britská BBC nebo americký rozhlas NPR. Údaje nelze ověřit, cenzura video průběžně odstraňuje.
Agentura Reuters upozorňuje, že video se po internetu šířilo ještě v době zimních olympijských her, které v čínské metropoli Pekingu skončily tuto neděli. "Spíš než na tom, jestli má nějaká žena na krku medaili, by nám mělo záležet, aby na krku neměla řetěz," napsal jeden uživatel na síti Weibo.
V reakci na video začali Číňané na sociálních sítích zmiňovat i jiné případy obchodování s lidmi. "Moji tetu prodali v provincii S'-čchuan strýcovi. Poté, co porodila syna, utekla," napsal jeden uživatel, podle nějž v prefektuře Sü-čou žije "spousta" lidí narozených uneseným ženám.
"Nikomu to nepřišlo zvláštní, protože jsou na to zvyklí. Muži z téhle situace profitují a ženy trpí," uvedla další uživatelka, podle níž v době státní politiky jednoho dítěte rodiny dávaly přednost chlapcům. Pokud se jim narodila dcera, mohlo se stát, že ji prodají překupníkům.
Spisovatelka Jen Ke-ling, která se narodila v Šanghaji, avšak dnes žije v Berlíně, se ke kauze vyjádřila jako jedna z prvních veřejně známých čínských osobností. Nejprve o ní 6. února zveřejnila příspěvek na platformě WeChat, posléze přijala pozvání do pořadu čínského sociologa žijícího v Americe Čou Siao-čenga. Právě v něm autorka obvinila režim z toho, že za situaci nese odpovědnost. "Si Ťin-pching obchoduje s lidmi," prohlásila doslova. Video už na čínském internetu nelze dohledat.
