Ocenění organizátoři předali tento čtvrtek v pražském Divadle Viola. Druhou cenu získal Viktor Špaček za povídkovou knihu Čistý, skromný život, třetí skončil básník Pavel Novotný se sbírkou Procedura.
Bilderlexikon je slovník, jenž primárně používá obrázky k ilustraci významu slov. Osmaosmdesátiletý filmař, výtvarník a loutkář Jan Švankmajer začal ten svůj vytvářet v roce 1972 střiháním obrazových podkladů a lepením koláží. Do projektu osobitě odpovídajícího na lexikony, které bývaly součástí rodinných knihoven, zapojil veškerou představivost s cílem odpoutat se od vnímání běžného světa.
"Chtěl jsem vytvořit encyklopedii jakéhosi alternativního světa, Švank-mayers Bilderlexikon. A tak jsem začal mapovat fiktivní faunu a flóru, vymýšlel jsem podobu techniky a architektury, národopis i kartografii. Vzal jsem staré lexikony, ceníky, Brehma a zeměpisné atlasy a začal jsem je přestřihávat a přelepovat podle svých představ," řekl před lety v Hospodářských novinách. Brehmem je myšlen německý zoolog a spisovatel Alfred Brehm, autor populárně-vědeckých spisů o životě zvířat z 19. století.
Švankmajer při práci uplatnil svůj zájem o surrealismus, který však považuje nikoli za umělecký směr, nýbrž "názor na život, cestu ke svobodě". Ve svých dílech už desítky let zjednodušeně řečeno užívá surrealismu blízkých postupů, aby sebe i diváka oprostil od všeho souvisejícího s civilizačním vývojem, zažitými způsoby vnímání a ideologickou či reklamní manipulací. Tvorba je pro něj způsob, jak se vracet k dětskému vnímání světa, formativním zážitkům či obsesím v podvědomí, a především představuje cestu k osvobození představivosti, napsalo před lety Aktuálně.cz.
Kniha Švank-mayers Bilderlexikon čítá přes 300 stran. Představuje jakýsi fantaskní bestiář rozvíjející principy surrealismu, manýrismu, ale také školních kabinetů. Zároveň zužitkovává znalosti techniky, geologie či architektury. Čtenáře seznamuje s fantaskními tvory, rostlinami, stroji či budovami. Je to "polemika s vědou, parodie na slovníky a encyklopedie, alternativa ke všemu tomu monumentálnímu snažení, co chce pro jednou zbádat kvanta lidského vědění a poznání," napsal kritik Radim Kopáč v Lidových novinách.
"Knihu si můžeme před sebou rozevřít tak jako v dětském věku ilustrované sešity plné dobrodružství či jako mapy, jež podněcovaly imaginaci k netušeným cestám, k cestám mimo každodenní čas a prostor," doplnil surrealista Jan Gabriel v literárním časopisu Tvar.
Redaktor knihy a surrealista František Dryje označil Švank-mayers Bilderlexikon za dílo spojující nespojitelné a nepředstavitelné. "Nespojuje jen zvířecí prvky, jak bylo běžné třeba ve středověkých a antických bestiářích, ale kombinuje je s umělými předměty, výrobky, většinou velice opotřebovanými, takže ta výsledná koláž vytváří zvláštní patinu. Funguje to na principu básnické metafory a metamorfózy," uvedl v České televizi.
