"Jsem hluboce a pokorně vděčný," uvedl Galgut, kterého zisk Bookerovy ceny "ohromil". Nominován už byl v letech 2003 a 2010, teď uspěl se svou v pořadí devátou knihou.
"Přebírám toto ocenění jménem všech sepsaných i nepsaných příběhů, známých i neznámých autorů, na počest světadílu, kterého jsem součástí," doplnil podle agentury AP a vyjádřil naději, že čtenáři nyní začnou brát africkou literaturu vážněji.
Jeho román se odehrává v době, kdy Jihoafrická republika přecházela z režimu rasové segregace, tedy apartheidu, k demokracii. Vypráví o rodině bělochů žijící na zemědělské usedlosti nedaleko Pretorie a jejich nenaplněném slibu černošce Salomé, že když pro ně bude celý život pracovat, jednou zdědí jejich dům a půdu.
Příběh je vyprávěn vždy u příležitosti pohřbu, který se koná jednou za dekádu, a ilustruje postupný úpadek rodiny od roku 1986 do současnosti. "Nezačal jsem tu knihu psát s cílem, aby měla negativní vyznění. Ale nakonec asi představuje Jižní Afriku jinak než jako šťastnou zemi," uvedl autor.
"Nejsme na tom teď nejlépe. Můžete to číst jako varování nebo portrét, ale Jižní Afrika rozhodně zažila lepší časy," dodává v Kapském Městě žijící spisovatel, podle něhož první svobodné jihoafrické volby v roce 1994 daly národu pomyslný příslib změny k lepšímu. Podobně jako v jeho knize však zůstal nenaplněn.
Pro deník New York Times vyslovil skepsi k myšlence, že literatura může změnit svět. "Tomu nevěřím. Ale může vám zprostředkovat, jaké bylo žít v určité době. Vnímám proto knihy spíš jako záznam doby než jako něco, co utváří dějiny," uvedl.
Podle šéfky poroty, historičky Mayi Jasanoffové, je vítězná próza hluboká, silná a vypráví neuvěřitelně bohatý příběh. Věnuje se problémům, jež jihoafrická společnost řešila v posledních 40 letech. "Pojednává o dědictví a odkazu, o tom, jaké čas přináší změny," uvedla předsedkyně poroty.
Britská BBC konstatovala, že v románu nechybí sex, drogy, střelba, drama, konflikt a smrt, ale ani odlehčené pasáže, u kterých se čtenář zasměje.
Galgut byl v šestici úzkého výběru kandidátů. Mezi nimi se dále ocitl úspěšný americký spisovatel Richard Powers či Nadifa Mohamedová, první autorka somálského původu, jež se dostala mezi finalisty. Damon Galgut teď získal Bookera jako třetí Jihoafričan, před ním se to podařilo Nadine Gordimerové v roce 1974, a dokonce dvakrát J. M. Coetzeemu v letech 1983 a 1999.
Bookerova cena je udělována od roku 1969. Zprvu byla určena spisovatelům z Británie a bývalých britských kolonií, od roku 2014 ji ale může získat kterýkoli autor románu původně napsaného v angličtině. Ve výběru proto v posledních letech často figurují také autoři z USA.
Cena pro Galguta zároveň ilustruje širší posun v západním literárním světě, který si začíná více všímat dříve přehlížených témat či zemí. Nobelovu cenu za literaturu letos obdržel Abdulrazak Gurnah z Tanzanie, laureátem francouzské Goncourtovy ceny se ve středu stal Senegalec Mohamed Mbougar Sarr.
