Román Pohyby ledu je mistrovskou manipulací tajemného českého autora

Vít Schmarc Vít Schmarc
27. 9. 2019 17:20
Fantaskním detektivkám se v české literatuře tradičně daří, ať už se jedná o labyrintové romány Michala Ajvaze, rozpustilé šifry Miloše Urbana nebo opulentní žranice Petra Stančíka.
Ilustrace z obalu románu Pohyby ledu.
Ilustrace z obalu románu Pohyby ledu. | Foto: Paseka

Nedávno tuto skupinu důstojně rozšířil autor skrytý pod pseudonymem A. Gravensteen, údajně opsaným z jmenovky spatřené na dveřích. Jeho neobyčejně zralý, rafinovaný román Pohyby ledu, který vydala Paseka, slibuje detektivku, ale přináší mnohem více.

Autor knihy A. Gravensteen (na snímku) svou totožnost tají.
Autor knihy A. Gravensteen (na snímku) svou totožnost tají. | Foto: Paseka

Vypráví o Miroslavu Hammerovi, neúspěšném novináři, synovi bohatých rodičů, pro které je tak trochu cizincem. Ambice pohřbil v nezajímavé práci pro časopis. S ženami to má složité. Ty, které by chtěl on, nechtějí jeho. Ty, které chtějí jeho, zase nechce on. Jen má problém jim to říct do očí.

Svůj příběh uvozuje prohlášením, že nesnáší, když se s ním někdo snaží manipulovat. Jak příhodný úvod pro román, který je jednou velkou manipulací, jejíž hlavní obětí je právě hlavní hrdina. Tedy buď on, nebo čtenář.

Podle letmé typologie by se mohlo zdát, že Gravensteenův román zapadá do početného zástupu "chcípáků" v krizi středního věku, kterými se česká porevoluční kultura jen hemží. Jsou tu jasné paralely s naivními outsidery Miloše Urbana či hledači sebe sama spisovatele Jiřího Hájíčka. Pro román, jehož ústřední princip tvoří snaha ovládnout vlastní příběh a rozklíčovat příběhy druhých, je novinář jediným logickým protagonistou.

Jako by existoval v drobném posunu. Miroslav si vždy počíná skoro správně, skoro správně dokáže rozeznat manipulace druhých, skoro správně na ně reaguje. Ale slovo "skoro" bohužel tvoří jasnou hranici mezi zdarem a nezdarem. "Byl chytrý, měl to v hlavě srovnané, jenže špatně," lakonicky shrnuje jeho blízký přítel.

I tak by Miroslav Hammer mohl prožít celkem spokojený bezvýznamný život, kdyby se shodou okolností nepřimotal do hry manipulátorů, jejichž schopnosti a ambice vysoce přesahují ty jeho. A samozřejmě - kdyby se přitom nezamiloval do nesprávné ženy.

Na prvních stránkách se lehce podroušený novinář, rozrušený setkáním s bývalou partnerkou, dostává na slavnostní otevření nového skleníku v pražské Botanické zahradě. Nicnetušícího Miroslava osloví krásná hosteska Klára a přivede ho na možnou stopu skandálu, zpronevěry a předražené zakázky, jejíž stopy vedou k řediteli zahrady.

Román Pohyby ledu.
Román Pohyby ledu. | Foto: Paseka

Než může Hammer uskutečnit přelomové interview a z redakčního otloukánka povýšit mezi investigativní esa, ředitel spáchá sebevraždu. To, co je zdánlivě startem pro klasickou "whodunnit" detektivku s neprůbojným a neproškoleným vyšetřovatelem v hlavní roli, se v Gravensteenově podání mění v nepředvídatelný drift mezi pravdou a lží, skutečností a fikcí, krkolomným spiknutím a fantastickou teorií paralelních realit.

Pohyby ledu s detektivním půdorysem zacházejí v něčem lehce neomaleně a výsměšně. Napřed načrtnou záhadnou zápletku, pak však hrdinu nechávají podniknout nepravděpodobnou cestu do Grónska, v níž podstatnější roli než mysteriózní skon ředitele a glaciologická expedice, jíž má Miroslav reportážně podchytit, hraje jeho toxický a nepochopitelný vztah k femme fatale Kláře.

Je celkem jedno, kam se hlavní postava vydává, všude je stejně ztracená a bezbranná; nejistá, ale zároveň podivně houževnatá. V ulicích Prahy i grónského Nuuku bojuje, aby se vymanila z manipulací druhých a naučila se jednat sama za sebe.

Gravensteenovo psaní je hladké jako čerstvý led, rafinované v tom, jak čtenáře nechává klouzat po povrchu chytlavého děje i neformálního ich-formového vyprávění komicky nerozhodné, rozkolísané figury. Zároveň autor v pravou chvíli dokáže přetnout hladký povrch hlubokou trhlinou, překvapivou hrou různých vrstev vyprávění, které matou perspektivu.

Může se zprvu zdát, že pod ledem Gravensteenova románu nic podstatného není, ale drobnými úskoky v průběhu děje spisovatel nutí své iluzorní oběti k pochybám. Jak silný led je? Kolik má ve skutečnosti vrstev? A co je pod nimi? Čímu vyprávění nasloucháme a jaké motivace má vypravěč?

Pohyby ledu skrývají rafinované požitky - jako každý román, který vedle chytlavého příběhu a napínavých zvratů neustále reflektuje svou strukturu a ironicky komentuje principy vyprávění. Gravensteenova kniha je ojedinělý úkaz, který má fantaskními motivy proměňujících se realit a prostupných světů blízko k vrcholným dílům Michala Ajvaze. Tomu koneckonců skládá lehce kryptickou poklonu jednou pasáží i bizarním motivem "nočních fenomenologů", skupinky podivínů, která na svých výpravách odhaluje "druhé město", prostor přes den neviditelný.

Ať už Gravensteen zůstane malou literární záhadou, nebo odhalí pravou identitu, nezbývá než doufat, že Pohyby ledu nezůstanou osamocenou krou. V oceánu, z nějž se vynořily, pod hladinou zjevně dřímou další příběhy, které stojí za to vyprávět; další manipulace, kterým stojí za to podlehnout.

A. Gravensteen: Pohyby ledu

Nakladatelství Paseka 2019, 400 stran, 299 korun

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 24 minutami

Kanoistka Fišerová má další medaili z ME, v Liptovském Mikuláši získala bronz

Kanoistka Tereza Fišerová získala na mistrovství Evropy ve vodním slalomu v Liptovském Mikuláši bronzovou medaili. Na stupně vítězů na kontinentálním šampionátu se čtyřiadvacetiletá česká reprezentantka prosadila potřetí za sebou. V minulých dvou letech skončila pokaždé druhá.

Zvítězila Britka Mallory Franklinová. Stříbrná olympijská medailistka z Tokia a bývalá mistryně světa navázala na evropský titul z roku 2019. Fišerová za ní ve finále zaostala o 2,42 sekundy.

Druhé místo obsadila Francouzka Marjorie Delassusová s odstupem 1,72 sekundy na vítězku. Všechny tři medailistky zvládly finálovou jízdu čistě.

Další česká finalistka Gabriela Satková skončila s

Zdroj: ČTK
před 25 minutami

Veslaři Vraštil se Šimánkem vstoupili do sezony třetím místem ve SP

Dvojskif lehkých vah Miroslav Vraštil a Jiří Šimánek vstoupil do nové sezony, jejímž vrcholem bude mistrovství světa v Račicích, třetím místem v úvodním závodě Světového poháru v Bělehradě. Z vítězství se radovali Švýcaři Jan Schäuble a Raphaël Ahumada Ireland, za kterými čeští reprezentanti zaostali o dvě sekundy.

Čtvrtá posádka z loňských olympijských her v Tokiu v Srbsku vyhrála rozjížďku i semifinále, dnešní finálovou jízdu začali Vraštil se Šimánkem pozvolně. Na prvním mezičase 500 metrů byli šestí, postupně se posouvali vpřed a dostali se až na druhé místo za suverénní Švýcary. Ve finiši ale neodolali ataku španělské dvojice Manel Balastegui, Caetano Horta a po fotofiniši klesli na třetí pozici.

Dvojskif lehkých vah Kristýna Neuhortová, Veronika Činková byl ve finále šestý. Boj o medaile dnes ještě čeká skifařku Jitku Antošovou, která pojede po 14. hodině.

Další čtyři české posádky se představily ve finále B. Pavlína Flamínková a Radka Novotníková na dvojce bez kormidelnice svou poslední jízdu vyhrály a celkově skončily sedmé. Jan Cincibuch a Jakub Podrazil obsadili na dvojskifu druhé místo. Skifařka Anna Šantrůčková i párová čtyřka Filip Zima, Dalibor Neděla, Tomáš Šišma, Jan Fleissner dojely třetí.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Kanoista Martin Fuksa dvakrát vyhrál i na Světovém poháru v Poznani

Kanoista Martin Fuksa vybojoval na Světovém poháru v Poznani stejně jako před týdnem v Račicích dvě vítězství. Nejprve ovládl závod na 500 metrů a poté triumfoval i na dvojnásobné trati. V obou případech odsunul na druhé místo Rumuna Catalina Chirilu. Kajakář Josef Dostál skončil v závodu na 1000 metrů čtvrtý.

Fuksa ovládl pětistovku se suverénním náskokem 1,32 sekundy před Rumunem Catalinem Chirilou, který vylepšil třetí příčku z Račic. Brazilský olympijský vítěz Isaquias Queiroz, jenž před týdnem zaostal za českým kanoistou na druhé příčce o tři desetiny, v Polsku nestartoval. Fuksův mladší bratr Petr obsadil šesté místo.

Na kilometru Fuksa porazil Chirilu o 62 setin. "Doufal jsem, že ve finiši už do mě nikdo nepůjde. Už nezbývalo moc sil a přemlouvat se na to jít s někým do finiše by nebylo úplně nejlehčí. Vítr se trochu otočil a foukal přímo zprava, takže to neodsejpalo tak, jako když fouká do zad. Ale zvládl jsem to do zlatého konce a to je úplně nejdůležitější," uvedl dvojnásobný mistr světa a desetinásobný evropský šampion v nahrávce pro média.

Devětadvacetiletý český reprezentant má na kontě už 15 vítězství ve Světovém poháru.

Čtyřnásobný olympijský medailista Dostál po nevydařeném vystoupení v Račicích na deblkajaku s Radkem Šloufem neuspěl v boji o stupně vítězů ani na singlu. Ve finále kilometrové trati dojel čtvrtý téměř sekundu za třetím Belgičanem Artuurem Petersem. Vyhrál čtyřnásobný mistr světa a stříbrný olympionik z Tokia v této disciplíně Portugalec Fernando Pimenta.

Se čtvrtým místem v úvodu sezony byl Dostál i vzhledem k povětrnostním podmínkách v Polsku spokojený. "Závod jsem si vážně užil. Už před startem jsem cítil dobrou energii. Hezky jsem vyrazil, takticky jsem sednul na vlnu, akorát finiš jsem začal moc brzy a ke konci jsem vytuhnul," řekl Dostál.

Čtyřkajak Jakub Špicar, Radek Šlouf, Jan Vorel, Daniel Havel byl na pětistovce osmý, stejně jako ženská posádka Kateřina Zárubová, Barbora Betlachová, Eliška Betlachová, Adéla Házová. Na dvoustovce deblkanoistek uzavřely finálovou osmičku Alžběta Veverková s Martinou Malíkovou.

Světový pohár v Poznani provázel silný vítr, kvůli kterému pořadatelé změnili program a všechny sobotní finálové jízdy přeložili na dnešek. Závodilo se pouze o medaile, finále B a C byla zrušena.

Zdroj: ČTK
Další zprávy