Lidé působící v kultuře se zřejmě budou moci ucházet o status umělce, který má provázet peněžitá státní podpora. Sněmovna ve čtvrtečním úvodním kole podpořila vládní novelu, jež stanoví podmínky pro toto postavení. Pomoct má zejména umělcům činným mimo pracovněprávní vztahy. Opozice podobu předlohy kritizuje, Jaroslava Pokorná Jermanová z hnutí ANO ji pokládá za "odfláknutou". ANO a druhé opoziční hnutí SPD však neprosadily vrácení novely kabinetu k přepracování, ani její zamítnutí. Předlohu nyní posoudí výbor.
Podpora umělců vyjde na zhruba 126 milionů korun ročně, týkat se má nejvýše 1400 lidí. Stát jim přispěje na tvůrčí nebo studijní účely. "Dále mohou vzniknout náklady související se zvláštním dotačním programem podmíněně vyhlašovaným v případě například nouzového stavu či v obdobné situaci," stojí ve zdůvodnění. O zákonném zakotvení statusu umělce se hovoří od koronavirové krize. Vládní opatření k omezení šíření viru tehdy výrazně dopadla i na umělecké produkce.
Pokorná Jermanová vytýká vládnímu návrhu obecnost, podle ní by se měl zaměřit na vybrané profese. Zmiňuje třeba členy baletních souborů, kteří končí dráhu kvůli zdravotním problémům a musí si hledat jinou obživu. Obdobně se vyjádřuje Zdeněk Kettner z SPD.
Ministr kultury Martin Baxa z ODS poukazuje na to, že zavedení statusu umělce je součástí Národního plánu obnovy. Koncepci navrhlo ministerstvo kultury už v minulém volebním období. "Legislativní opatření je zařazené v Národním plánu obnovu tak, že pokud nedojde k jeho naplnění, tak nejméně stovky milionů korun, které již byly umělcům vyplaceny z jiných částí Národního plánu obnovy, se budou muset vracet," argumentuje Baxa.
"Základním principem návrhu je skutečnost, že stát by měl nějakým způsobem vyjádřit zájem o umělce, kteří svojí činností nedosahují dostatečných finančních příjmů," píše se v důvodové zprávě.
Předloha předpokládá vznik registru, který povede ministerstvo kultury. O zápis by mohl požádat ten, kdo vykonává uměleckou činnost nejméně dva roky z posledních tří let. Aby příspěvek získal, nesměl by být studentem a v době podání žádosti by nemohl být v pracovněprávním vztahu přesahujícím polovinu týdenní pracovní doby. Zároveň by jeho příjmy z umělecké činnosti za poslední dva roky musely tvořit alespoň polovinu jeho celkových příjmů a nesměly by přesahovat průměrnou mzdu.
Podání žádosti bude dle předlohy provázet správní tisícikorunový poplatek. "Ministerstvo kultury nebude nikterak posuzovat kvalitu provozované umělecké činnosti," zdůrazˇmuje Baxa. Novela pojednává také o zrušení statusu umělce.
Norma má dle autorů pomoci hlavně lidem, kteří se věnují umělecké činnosti takzvaně na volné noze. "Ze shromážděných podkladových analýz vyplývá, že se jedná o nejohroženější skupinu umělců, kteří se při výkonu své profese potýkají s řadou znevýhodnění a překážek," stojí v podkladech k zákonu.