Film Johana Rencka, švédského režiséra minisérie Černobyl, publikum v Berlíně ocenilo potleskem a příznivě vyznívají i první recenze v německojazyčných médiích. Naopak kritiky v angličtině dílo hodnotí negativně.
Snímek na motivy debutového románu českého spisovatele Jaroslava Kalfaře žijícího v USA natočila videotéka Netflix. Tam bude k vidění od příštího pátku 1. března.
Kosmonaut Procházka, který se potýká s nedostatkem spánku, technikou i steskem po ženě, se ve filmu plaví na lodi zvané Jan Hus k tajemnému Čoprově mračnu viditelnému ze Země. Kosmickou výpravu kamsi daleko za Jupiter přitom nezorganizovala americká NASA, nýbrž malá středoevropská země soupeřící s pomalejšími Jihokorejci. Kosmonaut má například spojení s řídicím střediskem v Česku bez časové prodlevy. To, jak ve filmu zmiňuje, je možné díky komunikačnímu systému nazvanému CzechConnect.
"Je to mise východoevropské provenience, což znamená, že nic tady nemá lesk NASA," popisuje hollywoodský portál Deadline.com. "Právě naopak, kamery na palubě jedna za druhou odcházejí a hlučná toaleta Procházku nenechá v klidu vyspat. Vše jde pro něj tak špatně, že když se připojí ke globální tiskové konferenci na oslavu svého hrdinství, dostane od veřejnosti dotaz, jaké je být nejosamělejším člověkem na světě," pokračuje článek.
Jako od Eltona Johna
Zastaralé, problematické technické vybavení i velké mobilní telefony patřily k prvkům, které publikum po čtvrteční projekci v kině Haus der Berliner Festspiele hodnotilo kladně. "To se mi moc líbilo," řekl jeden z diváků. "Za dobrý nápad považuji i pavouka," dodal.
Pavouk v obří velikosti představuje klíčovou postavu. Na palubu lodi tuto bytost přilákala Procházkova samota. Zda je pavouk skutečný, závisí na interpretaci každého. "Jsem skutečný jako ty," odpovídá pavouk kosmonautovi, který se obává, zda nemá halucinace.
S pavoukem, jehož pojmenuje Hanuš po domnělém tvůrci staroměstského orloje, pak kosmonaut hraný Adamem Sandlerem čelí okolnostem své samoty. Pavouka namluvil Paul Dano.
Podle portálu Deadline.com to vše chvíli jistým způsobem funguje. "Ale rozsekávání a střihy mezi Jakubovou vesmírnou samotou a světem tam dole, kde se těhotná Lenka strachuje o budoucnost nenarozeného dítěte, začnou být trochu únavné. Obzvláště pak množstvím vzpomínek, které se do toho mísí," poznamenává server.
Podle něj ani ne dvouhodinový film navíc působí zdlouhavě. "Svádí to k myšlence, zda adaptace románu Kosmonaut z Čech není vlastně jen doslovnou interpretací písně Rocket Man od Eltona Johna," uvažuje portál. Anglický pianista v této skladbě zpívá o astronautovi, kterému chybí Země i manželka a zjišťuje, že vesmír je osamělým místem. Recenzent Deadline.com na závěr nicméně považuje za chvályhodné, že Adam Sandler souhlasil s obsazením do filmu, v němž není ani špetka humoru.
Sponzoři české mise
Podle listu The Guardian je vysloveně škoda, že filmu chybí jakékoli vtipné repliky, když je Adam Sandler i herečka Carey Mulligan oba umí podat. "Co se Lenky týče, postava je žalostně nedopsaná. Vůbec nevíme, jak se mohla do Jakuba zamilovat, z jakého důvodu jej milovat přestala a proč se nyní zdá, že by se do něj v rámci jakéhosi zázraku kosmického zjevení mezigalaktické sympatie mohla zamilovat znovu. Je to vesmírný let do nikam," myslí si kritik Peter Bradshaw.
Přestože podle tohoto autora Guardianu film postrádá humor, část publika se při některých scénách na berlínské projekci opakovaně smála - třeba reklamám na produkty sponzorů české mise, které je astronaut Procházka nucen propagovat. Hned v úvodu to je lék zvaný AntiQuease proti žaludeční nevolnosti při cestování. Někoho v obecenstvu pobavil i pavoukův zájem o nugátový krém.
Zatímco Guardian film přirovná k letu do nikam a Deadline píše o přílišné rozvláčnosti, rakouský portál film.at naopak oceňuje podle něj působivé scény ve stavu beztíže, rozvíjející se přátelství mezi Procházkou a pavoukem nebo to, že film až do konce udržuje napětí.
Příznivě novinku hodnotí i berlínský deník Berliner Morgenpost, podle nějž je role Procházky dokonce Sandlerovou největší misi. "Mohla to být satira, ale zfilmování románu je hlubokým hledáním duše a opravdovou vesmírnou operou s gigantickými obrázky kosmické mlhoviny," tvrdí list.
Opravdu hluboko
Představitel hlavní role Adam Sandler o filmu mluvil už na středeční tiskové konferenci. "Já a pavouk se noříme opravdu hluboko. Já zažívám bolest a on mi od ní ulevuje," shrnul Sandler snímek co nejjednodušeji.
Sedmapadesátiletý herec, který je od 90. let minulého století znám komediálními rolemi, přestože v poslední době zaujal také dramatem Drahokam, přijel na berlínský festival poprvé. S novináři žertoval, například tvrdil, že když z auta na červený koberec vyšel jeho kolega Paul Dano, jenž namluvil pavouka Hanuše, "vrhl se na něj dav čtyři sta pavouků a všichni mu začali gratulovat".
Sandler řekl, že natáčení bylo náročné kvůli simulaci stavu beztíže. Aby filmaři stav věrohodně navodili, herec musel být zavěšený na drátkách a vznášet se v prostoru. "Nemám na takovéhle záležitosti úplně nejflexibilnější tělo. Každý den jsem si kaskadérům, když mě na ty drátky zavěšovali, stěžoval, že to bolí. Nikdy mi nevěřili," dodává herec.
Paul Dano novinářům sdělil, že pavouk Hanuš cestuje vesmírem už dlouho a je tedy výrazně starší než relativně mladý astronaut. "Za tu dobu nashromáždil spoustu moudrosti a dostal se do takového skoro zenového rozpoložení," poznamenává Dano.
Podle herečky Carey Mulligan ve snímku právě hovory s pavoukem pomáhají Procházkovi, aby si uvědomil, co je v životě opravdu důležité a že nejvíc záleží na lásce. Herečka toto procitnutí přirovnává k tomu, když si člověk naposledy srovnává priority na smrtelné posteli. "Nebylo by skvělé, kdybychom všichni měli ve svém životě nějakého takového pavoučka, který by nám pomohl určit, co je nejdůležitější?" ptá se Carey Mulligan.
Pražský rodák Jaroslav Kalfař, který od patnácti žije v USA, knižní předlohu vydal nejprve anglicky pod názvem Spaceman of Bohemia. Rychle se dočkala recenzí v denících jako New York Times nebo Wall Street Journal, což u české literatury není běžné. Teprve poté, roku 2017, se objevila v českém překladu Veroniky Volhejnové.
"Román se velice dobře čte, pokud čtenáři nevadí, že vše je servírováno obezřetně, aby se i línější mysl nepřehltila," napsal v Hospodářských novinách kritik Petr A. Bílek, který próze vyčetl jistou strojovost a vykalkulovanost.
Naposledy vydal Kalfař dystopickou knihu Stručná historie věčného života. V ní nešetří Spojené státy a varuje před krajní pravicí i nadnárodními korporacemi. "Dnešní realita je tak šílená, že ji žádný autor nepřekoná," řekl v rozhovoru.
