Praha - Ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL) vypíše ještě letos konkurzy na ředitele příspěvkových organizací, kteří jsou ve funkci déle než šest let. To znamená, že ve funkci končí i kontroverzní ředitel pražské Národní galerie Milan Knížák.
Informaci jako první přinesl server Lidovky.cz. Jehlička již dříve řekl, že připravuje nový systém hodnocení práce ředitelů těchto institucí a s tím souvisí i jeho snaha zrušit jejich časově neomezené mandáty.
"Ministerstvo chce primárně vnést řád do způsobu vedení příspěvkových organizací. Systém byl dosud velice neurčitý, někde se ta místa dokonce obsazovala bez výběrového řízení. To jsou ještě pozůstatky, které se táhnou od dob ministra Nejedlého," uvedl pro Aktuálně.cz mluvčí ministerstva kultury Jan Cieslar.
Striktně odmítl, že by šlo o "akci" proti konkrétním osobám: "Nemá smysl za tím hledat nějaké personální otázky. Ředitelé prostě přicházejí a odcházejí; jde o to, sjednotit systém způsobem, který je obvyklý i v zahraničí."
Ani ministr Jehlička nekomentoval jednotlivé případy příspěvkových organizací. "Věřím, že schopní ředitelé příspěvkových organizací nový systém přivítají. Někteří z nich dnes již se střednědobým plánováním rozvoje pracují, přijaté změny jim umožní v této koncepční práci pokračovat. Na straně druhé méně úspěšným ředitelům, kteří dosud na svých postech přetrvávají jen díky nastavenému systému, pokračování v činnosti tento koncept znemožní," citují ho média.
Šest let je podle něho dostatečně dlouhá doba na prověření kvalit uměleckých i manažerských: "Pokud ředitel sám bude mít chuť v práci pokračovat, přihlásí se do dalšího výběrového řízení, kde bude mít příležitost svůj post obhájit."
Další známým "případem" je Michal Lukeš
Některé konkurzy již ministr vypsal v minulém roce, několik z nich již skončilo a další ještě trvají. Ministr podle mluvčího ministerstva Jana Cieslara volí šestileté období podobně, jako platí v Senátu.
Nové ředitele mají či dostanou Slezské muzeum v Opavě, Moravské zemské muzeum, Národní památkový ústav a Česká filharmonie, do druhého kola směřuje konkurz na ředitele Státní opery Praha.
Ředitelé tří desítek příspěvkových organizací byli dříve voleni většinou na dobu neurčitou, ale třeba ředitelé Národního divadla byli opakovaně voleni na šest let. Časově neomezený mandát má například ředitel Národní galerie v Praze.
Milan Knížák letos stojí v jejím čele již desátý rok. Ministr nyní chce, aby šestileté období platilo pro všechny ředitele jeho příspěvkových organizací.
"Jsem o celé záležitosti informován. Je to rozhodnutí pana ministra, které plně respektuji," řekl jen Knížák, kterého citovala ČT24. Zda bude znovu kandidovat, není ještě známo.
Podle této myšlenky "přesluhuje" už také třeba ředitel Národního muzea Michal Lukeš, který se funkce ujal 1. ledna 2002 ve svých 26 letech. Muzeum již několik let plánuje náročnou rekonstrukci své hlavní budovy v Praze a není zřejmé, zda je vhodné v této době měnit jejího ředitele.
Proti Knížákovi v čele jedné z největších státních sbírkových institucí opakovaně vystoupili někteří odborníci i umělci, kteří poukazují na "jeho autokratičnost a škodlivost pro českou výtvarnou scénu".
| Čtěte také: Výtvarníci žádají ministra o odvolání Knížáka Jsem Milan Knížák a kupuji předražená díla Ministerstvo: Knížák při nákupu díla nechyboval Celebritózní umělec Knížák si hraje na rebela |
Naposledy před rokem iniciovali petici Čas na změnu, ve které požadovali právě vypsání konkurzu na místo ředitele NG. Ministerstvo tehdy uvádělo, že je s působením Milana Knížáka v čele NG spokojené.
Knížáka do čela NG jmenoval v roce 1999 tehdejší ministr kultury Pavel Dostál. Podle signatářů zmíněné petice sice ministerstvo již na konci 90. let deklarovalo, že funkční období ředitele NG má být čtyřleté, přesto Knížák zůstává ve funkci.
Podle kritiků této skutečnosti prestiž galerie pod vedením Knížáka stále klesá. Instituce podle nich vykazuje "trend k izolaci, sebestřednosti a nedostatečné výkonnosti vůči evropskému vývoji v oboru".
Knížák oponuje, že tato kritika je vedena osobními averzemi kritiků.
