Ostravské dny jsou v půlce. Uvedly maraton i skladbu pro devět motorek

Foto: Martin Popelář
Boris Klepal Boris Klepal
27. 8. 2019 11:59
Koncertní část festivalu moderní a soudobé hudby Ostravské dny se rozběhla minulý čtvrtek a do pondělního večera již zvládla uvést přibližně 36 hodin hudby plus šestihodinovou panelovou diskusi o situaci a podpoře současné hudby v České republice. Festival působí dojmem, že si s takovými věcmi vůbec nedělá starosti. Díla současných autorů uvádí podobně, jako se v pekařství prodávají čerstvé rohlíky.

Ve čtvrtek vše otevřel třídílný koncertní program v prostorách bývalého dolu Hlubina v Dolní oblasti Vítkovic. V pátek odpoledne pak začal přibližně devatenáctihodinový hudební maraton, který zahájila kompozice pro trubku, syntezátor a devět motorek Harley-Davidson na parkovišti před katedrálou Božského spasitele.

Dlouhý program se pak prošel Divadlem Jiřího Myrona, Divadlem 12, až skončil v sobotu v poledne venkovní produkcí a brunchem na nábřeží Ostravice. A hned v sobotu odpoledne začal další maraton - tentokrát věnovaný elektronické hudbě - v prostorách dolu Michal ve Slezské Ostravě. V neděli a pondělí večer publikum dále čekaly dva orchestrální koncerty.

Masivní uvádění hudby je jednou z charakteristik Ostravských dnů a mnohdy se zdá, že tu o nic jiného ani nejde. Na první pohled neviditelné, ale o to důležitější jsou však skladatelské kurzy, které předcházejí koncertní části akce.

Účastníci se nejen setkávají s vynikajícími současnými skladateli, ale také se dočkají provedení svých děl jako rovnocenné součásti festivalových programů. Mohou tak vlastní práci konfrontovat s tvorbou nejlepších autorů současnosti i nedávné minulosti.

Programem Ostravských dnů se letos proplétá stylová linka "radikálního minimalismu". První uvedenou skladbou bylo zakladatelské dílo minimalistického žánru In C Američana Terryho Rileyho, ve zdejším podání zahrané s tepající energií psychedelické kapely. Ta mohutnými beaty poněkud smazávala strukturu 53 hudebních vzorců, které jednotliví interpreti hrají podle svého uvážení.

Zakladatelská a objevná úloha In C byla s ohromnou silou připomenuta následující den - jako druhá položka pátečního maratonu se hrál Crazy Nigger amerického skladatele, klavíristy a performera Juliuse Eastmana.

Crazy Nigger pro čtyři klavíry výbušně připomněl, že minimalismus zdaleka není jen příjemná a nekonfliktní hudba. Místy až útočná skladba plná vnitřního napětí a kontrastů k tichu musela zvedat ze židle i toho, kdo nic nevěděl o Eastmanových skandálech ani o jeho egu, které bylo podle komponisty Johna Cage "uzavřené v homosexualitě".

Provedení Crazy Nigger navíc vedl klavírista Joseph Kubera, který skladbu hrával v New Yorku přímo s Eastmanem - v této chvíli se na festivalu událo cosi nadpozemského.

Crazy Nigger od Juliuse Eastmana v podání Josepha Kubery, Todda Moellenberga, Brendana Nguyena a Richarda Valitutta v Los Angeles. | Video: Colburn School

Zanedlouho po Eastmanovi se v Divadle Jiřího Myrona rozezněla čistá kvinta a trvala skoro hodinu. Composition 1960 #7 dalšího minimalisty La Monte Younga k posluchačům posílá táhlý dron, který po několika minutách začne působit dojmem nekonečné energie.

K minimalistické lince festivalu se ještě v úterý večer přidá symfonie Monotone-Silence skladatele Yvese Kleina. Na dvacet minut trvající akord orchestru a sboru naváže stejně dlouhé ticho, určené pro úplnou transformaci zážitku a artikulaci přenosu mezi viditelným a neviditelným.

Ohromnou radost působí prudký nárůst úrovně Ostrava New Orchestra, který má od minulého ročníku na starosti velké orchestrální programy festivalu. Poprvé se orchestr sešel před dvěma lety a vyzařovalo z něj víc nadšení a chuti do práce než jistoty či souhry.

Snímek z nedělního koncertu Ostrava New Orchestra.
Snímek z nedělního koncertu Ostrava New Orchestra. | Foto: Martin Popelář

Letos se mnozí členové tělesa vrátili a nedělním koncertem ukázali, že nejen nic nezapomněli, ale naopak se zkonsolidovali. Hráli skvěle. Dirigenti Bruno Ferrandis, Petr Kotík a Johannes Kalitzke mohli být stejně spokojení jako publikum.

Světovou premiéru první věty Hornového koncertu Petra Cíglera uvedl Ondřej Vrabec - vynikající hornista i dirigent, jeden z nejschopnějších českých hudebníků současnosti. Další světovou premiéru velkého orchestrálního koncertu představoval klavírní koncert Movis skladatele Michala Rataje.

Klavírista Daan Vandewalle se v improvizované kadenci dotýkal freejazzu i kavárenského hraní, aniž upadal do banalit. Vynikající byla skladba Guardian izraelské skladatelky Chayi Czernowinové - nesmírně působivou zvukovou báseň pro violoncello a orchestr hrála jako sólistka Séverine Ballonová a nebylo to poprvé, kdy publikum mohlo ocenit i skvělou práci zvukařů.

Séverine Ballonová (na snímku) zahrála zvukovou báseň pro violoncello a orchestr od Chayi Czernowinové.
Séverine Ballonová (na snímku) zahrála zvukovou báseň pro violoncello a orchestr od Chayi Czernowinové. | Foto: Martin Popelář

Pondělní koncert Ostravské bandy vyzněl perfektně, což patří k charakteristikám komorního orchestru, který festival provází takřka od začátku. Ostravská banda dokáže hrát ve variabilním obsazení, střídat diametrálně odlišné styly a nemá problém s ničím - jsou to profesionálové se vším všudy.

První polovinu jejího koncertu vedla polská dirigentka Lilianna Krychová - vedle Bruna Ferrandise další výrazná posila festivalu z posledních dvou let. O co je Krychová lidsky nenápadnější, o to jistěji vede orchestr - nepředvádí gesta, ale pro hudbu dělá všechno.

Společně s mezzosopranistkou Annou Radziejewskou fantasticky provedly Il cantiere del poema italského skladatele Salvatora Sciarrina - jednoho z nejlepších autorů, kteří dnes dovedou psát pro lidský hlas.

Snímek ze zákulisí nedělního koncertu Ostrava New Orchestra.
Snímek ze zákulisí nedělního koncertu Ostrava New Orchestra. | Foto: Martin Popelář

Očekávanou světovou premiérou Ostravské bandy byla skladba Small Orchestra Piece amerického autora Christiana Wolffa, který patřil k takzvané New York School kolem Johna Cage. Skladba by se měla jmenovat spíš Malé orchestrální kusy: série krátkých, zřetězených úryvků ignoruje klasické poučky o kontrastech a originálním způsobem se dotýká principu minimálních změn i nečekaných vnitřních souvislostí. Dílo svého dávného přítele logicky a charakteristicky dirigoval ředitel Ostravských dnů Petr Kotík.

Festival potrvá do soboty 31. srpna. Ještě několikrát vystoupí Ostravská banda, ve středu má účinkovat vídeňské Studio Dan, ve čtvrtek je na programu noc smyčcových kvartetů. V sobotu vše zakončí Večer v opeře, při němž Symfonický orchestr Českého rozhlasu uvede světovou premiéru kompozice There Is An Island Above The City skladatele Petra Bakly a velké vokální dílo Neither amerického skladatele Mortona Feldmana na text Samuela Becketta.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Ondra ovládl na SP v Číně kvalifikaci v lezení na obtížnost

Adam Ondra vyhrál na Světovém poháru v Číně kvalifikaci v lezení na obtížnost, ve kterém se letos stal mistrem světa i Evropy. Český reprezentant byl jedním z osmi lezců, kteří vylezli až na vrchol obou kvalifikačních cest a může navázat na prvenství v předchozích závodech v Chamonix a Kranji.

S lídrem průběžného pořadí SP postoupil do nedělního semifinále z desátého místa také Jakub Konečný, který na takzvaný top dosáhl v prvním kole. A mezi 26 nejlepších se probojoval i Martin Stráník, který se na vrchol dostal při druhém pokusu.

V kvalifikaci lezení na rychlost se Ondrovi, české naději pro olympijský závod v kombinaci, podle očekávání tolik nedařilo a skončil padesátý. Ve své nejslabší disciplíně Ondra startuje kvůli umístění v žebříčku, na základě kterého bude moci v listopadu nastoupit do závodu v Toulouse, v němž bude ve hře účast na olympijských hrách. Na srpnovém MS v Japonsku se mu kvalifikovat do Tokia nepovedlo.

Do vyřazovacích bojů pro 16 nejlepších "sprinterů" nepostoupil ani vicemistr světa Jan Kříž, který obsadil 24. místo.

Další zprávy