Přijede okolo dvou stovek hudebníků z celého světa. "Centrum Ostravy ožije na deseti místech vzdálených od sebe několik minut chůze, včetně nového uměleckého klastru Ostravské univerzity na Černé louce a městské galerie současného umění Plato," říká za pořadatele Kristýna Konczyna. "Součástí festivalu budou také skladby tří desítek mladých skladatelů a skladatelek, rezidentů souběžného Institutu Ostravských dnů," doplňuje.
Coby hlavní sál poslouží zastřešené náměstí Trojhalí Karolina. V tomto postindustriálním prostoru se uskuteční pět velkých koncertů, další má hostit kostel svatého Václava nebo Divadlo Antonína Dvořáka.
Ostravské dny se průběžně střídají s další akcí týchž organizátorů nazvanou Dny nové opery, i tentokrát však do jejich programu pronikne opera: monodrama Playing Trump rakouského skladatele Bernharda Langa. "Inspirací pro toto panoptikální dílo bylo svérázné působení bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa a dezinformační tendence, které provázely nejen jeho předvolební kampaň," uvádí anotace.
Dílo vzniklo na objednávku hamburské opery, kde mělo světovou premiéru předloni. Libreto pracuje pouze se skutečnými výroky amerického prezidenta, jenž vládl v letech 2017 až 2021. Playing Trump po hudební stránce mísí avantgardu, jazz, pop, minimalismus a elektronickou hudbu. Patří do Langovy série takzvaných laciných oper, které se vyznačují tím, že používají velmi malý instrumentální soubor, zato využívají všech technických a elektroakustických možností - samplování, zesilovačů, syntezátorů či smyček. Ty jsou pro autora někdy řazeného mezi takzvané spektralisty typické.
V jediné zpívané roli se představí osmapadesátiletá francouzská sopranistka Donatienne Michel-Dansac, doprovodí ji hráči z orchestru Ostravská banda pod taktovkou Johannesa Kalitzkeho. Režie a scénického designu se ujali Jiří Nekvasil a David Bazika. Česká premiéra se koná 1. září v Divadle Antonína Dvořáka.
Šestašedesátiletý Lang na ostravský festival průběžně přijíždí jako lektor od roku 2009, jeho skladby už se tu objevily vícekrát. Inspiračními vlivy lineckého rodáka, který kromě kompozice a klasického klavíru studoval filozofii a germanistiku, jsou evropská klasická hudba, avantgarda 20. století, jazz, rock, punk, techno či taneční muzika.
Po dvou letech se do Ostravy vrátí také šestinotónové harmonium, exponát pražského Národního muzea a nástroj vytvořený ve 30. letech minulého století na objednávku průkopníka mikrointervalové hudby Aloise Háby. Usedne za něj ostravský klavírista Miroslav Beinhauer a ve světové premiéře zahraje skladby Philla Niblocka, Klause Langa, Iana Mikysky nebo Judith Berkson, kteří je složili přímo pro toto harmonium.