Metr na operu Jiřího Černého: Muhly má blíž k Janáčkovi než Hitchcockovi

Operu Marnie uplynulou sobotu živě z newyorské Metropolitní opery přenášelo 22 českých kin.
Foto: Met
Jiří Černý Jiří Černý
11. 11. 2018 18:38
Málokdy přímý přenos z newyorské Metropolitní opery do českých kin sleduje tak prořídlé publikum jako uplynulou sobotu v pražském kině Světozor. Na programu byla Marnie.

Nepomohla jí výjimečnost sedmatřicetiletého Američana Nika Muhlyho, jediného současného skladatele, jemuž Met hraje dvě opery. Nezabralo Muhlyho opakované přihlášení se ke vzoru Leoše Janáčka, a dokonce ani dráždivost námětu, proslaveného v roce 1964 filmovým thrillerem režiséra Alfreda Hitchcocka.

Snad kdysi Pražané rozuměli svému Mozartovi. Ale Janáček patrně jejich není. Tím méně pak nějaký autor jednadvacátého století.

Byla to sázka i pro orientovanější české posluchače. Autor této recenze přiznává, že sám nepatří mezi nadané, kteří se po prvním poslechu dobře orientují v nové hudbě. Přesto se mu v sobotu upřímně chtělo zatleskat se stojícím newyorským publikem. Viděli jsme operní divadlo ve vzájemném umocnění hudby, poezie, světel, barev, architektury a pohybu. V některých scénách a v souhrnném účinu tak silné, jaké na českých scénách předvedli zvláště David Radok a Robert Wilson.

Hudba z kanceláře

Díky "teoretické" přípravě našinec automaticky očekává vliv skladatele Philipa Glasse, pro něhož kdysi Muhly při studiích naplno pracoval jako asistent a dirigent. Nicméně první jména, která si vybavíte s otevřením opony, jsou Věc Makropulos, Leoš Janáček a Karel Čapek. Jestliže Věc Makropulos začíná v archivu advokátní kanceláře, Marnie mezi firemními sekretářkami a psacími stroji. Libretista Nicholas Wright se mnohem víc než v Hitchcockově hororu vzhlédl v knižní předloze, románu Winstona Grahama z roku 1961. Odtud bylo i blíž k civilismu Karla Čapka. 

Namísto víc než tři staletí žijící umělkyně Emilie Marty, Elen Makropulos a jiných žen, jejichž jména začínají písmeny EM, jedna z účetních, kleptomanka Marnie, která v roce 1959 pracuje v anglické firmě, střídá jména s písmeny MH, zaměstnání a milence.

Bankéřské a úřednické okolí Marnie je ještě barvitější a záhadnější než to Čapkovo divadelní ve Věci Makropulos. Podobně jako Karel Čapek a ještě víc Leoš Janáček nechávají autoři Marnie svou titulní postavu v mlhách a šeru, nevysvětlenou a nedopovězenou až do závěrečné opony.

Snad i proto skladatel Muhly obklopuje svou Marnie dalšími čtyřmi jejími "stíny", v kostýmech i s hudbou podobného ladění. Podobně jako orchestrální pasáže i tyto stíny se dotýkají Marniina vnitřního života. Marnie ani žádná jiná důležitá postava nezpívá nic, co by se jen vzdáleně podobalo árii. Muhly jejich krátkým zpěvomluvným monologům říká "links" - spojky. Obdivujete-li Janáčka, asi vás napadne, oč výrazněji by si s nimi poradil lašský génius. 

Recenzent newyorských Timesů Anthony Tommasini soudí, že hudba dosáhla jen málokdy napětí psychologického dramatu a že Muhly city spíše naznačoval než vyslovoval. "Možná se držel příliš zpátky. Někdy hudba působí spíš jako doprovod k dramatu než jeho realizace." Na tom něco je.

Protagonistkou Marnie je frigidní žena, která okrádá své zaměstnavatele a neustále mění totožnost. | Video: Met

Kouzla neviditelného režiséra

Co není už v notách a slovech, to nejde dohonit. Tato stará operní pravda platí téměř pokaždé, ale někdy ne úplně. Třeba v newyorské Met při Marnie.

Skálou této inscenace - a podle recenzí soudě i loňské premiéry v Anglickém národním divadle - je sedmapadesátiletý americký režisér a pedagog Michael Mayer. Někdy to na první pohled vypadá, že si na sebe upletl bič. Jak režírovat sbor deseti stejně oblečených a navzájem zaměnitelných pánů, aby vyjadřovali náladové proměny titulní hrdinky? Inu tak, až vás ani nenapadne, že je někdo režíruje. Oni hrají svou šedivostí a pohybovou křečovitostí.

A co se dá režírovat na herecky dokonalé mezzosopranistce Isabel Leonardové, "naší" známé už od prvního přenosu z Met do českých kin? Už dvanáctou sezonu jí každá role padne jak ulitá: dřív hlavně Mozart a Rossini, teď i studená kráska a zlodějka Marnie, o níž si do poslední chvíle myslíme, že zabila svého novorozeného bratra.

Někdy je nejlepším režisérem ten, kdo pozná, kdy má mlčet a nechat vymýšlet herce.

Marka Rutlanda, zhrzeného manžela Marnie, ztělesnil tentýž britský barytonista Christopher Maltman, se kterým se roku 2015 prolaškovali Lazebníkem sevillským jako Rosina a Figaro. V Marnie samozřejmě nejen úplně jinak hrají, ale také zpívají. Lahodnost tónu ustoupí přesvědčivosti deklamace. Zejména u barytonu je to pořádná oběť pěveckému egu.

Všechny role v této opeře jsou víceznačné, ale nejvíc to platí o Markově mladším bratru Terrym. Muhly ho složil pro kontratenor, obor, který se poslední dobou přesunul z historie do moderní opery. Iestyn Davies je chvílemi k politování, chvílemi k zabití. Patrně hraniční ukázka výrazových kontratenorových možností.

Že nejsou malé role, opakuje kdejaký mluvka, ale afroamerická mezzosopranistka Denyce Gravesová to jako Marniina matka dokazuje každou vteřinou svého jevištního bytí.

Když se řekne, že dirigent nepřehlušoval zpěváky, působí to jako pochvala z nouze. Zvláště když si svůj debut v Met odbývá až v padesáti sedmi letech jako Robert Spano. On ale tu nelehkou partituru dirigoval opravdu suverénně. Nadarmo není oblíbencem kritiků a držitelem několika cen Grammy. 

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy