Collegium 1704 uvede obří barokní partituru, pěvci zaplní katedrálu svatého Víta

Boris Klepal Boris Klepal
19. 10. 2018 11:02
Collegium 1704 na pondělním zahájení sezony uvede co do velikosti obsazení snad největší barokní partituru. Účinkující budou rozmístění po celém prostoru katedrály svatého Víta.
Na tři roky starém snímku jsou soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704, vedené Václavem Luksem.
Na tři roky starém snímku jsou soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704, vedené Václavem Luksem. | Foto: Petra Hajská

Velkolepou mší pro 53 hlasů zahájí pražský barokní orchestr Collegium 1704 novou koncertní sezonu. Missu Salisburgensis provede příští pondělí 22. října v pražské katedrále svatého Víta, čímž zároveň vstoupí do desátého ročníku projekt Hudební most Praha-Drážďany. Ten na základě společné hudební historie propojuje historii dvou měst.

Václav Luks, zakladatel a vedoucí souboru Collegium 1704 i Collegium Vocale 1704.
Václav Luks, zakladatel a vedoucí souboru Collegium 1704 i Collegium Vocale 1704. | Foto: Petra Hajská

"Před deseti lety to byl experiment," vzpomíná Václav Luks, zakladatel a vedoucí souboru Collegium 1704 i spřízněného vokálního ansámblu Collegium Vocale 1704. Na začátku prý jen tušil, že v Drážďanech existuje dobré publikum, a jeho soubory se tam na koncertech pro jiné pořadatele dobře uvedly. "Začínali jsme nesměle, v Praze to byly koncerty v kostelíku svatého Vavřince pro 120 lidí, v drážďanském Annenkirche také chvíli trvalo, než jsme získali důvěru. V posledních letech už vyprodáváme Rudolfinum a Anenský kostel je také stále plnější," říká Luks.

Od původních komorních večerů se Collegium 1704 dostalo ke koncertním provedením oper a pěveckým recitálům. Repertoár je širší a také náročnější. Vrcholem této linky bude právě pondělní uvedení Missy Salisburgensis - co do velikosti obsazení snad největší barokní partitury. Dílo česko-rakouského skladatele Heinricha Ignaze Franze Bibera provedlo Collegium 1704 poprvé předloni v salcburské katedrále, pro niž bylo původně určeno. Václav Luks říká, že chrámový prostor je vlastně jedním z účinkujících: současní skladatelé by takové hudbě říkali "site-specific".

V pondělí se pomyslným čtyřiapadesátým účinkujícím stane prostor katedrály svatého Víta. "53 hlasů Biberovy mše je v zásadě 53 linek partitury, ať už instrumentální, nebo vokální," vysvětluje Luks. "Zahrnuje to osm instrumentálních ansámblů a dva vokální sbory, z nichž má každý osm nezávislých hlasů. S méně než 32 zpěváky tu mši nelze důstojně provést. Účinkující budou rozmístěni v celém prostoru chrámu."

Projekt, jejž finančně podpořil soukromý Bohemian Heritage Fund, vznikl ve spolupráci s francouzským zámkem Château de Versailles. Díky tomu se Collegium 1704 rozroste ještě o 19 dětských sopránů a altů z tamní královské kaple. "Ti najdou své uplatnění především v Te Deum francouzského skladatele Jeana-Baptista Lullyho, které je také na programu koncertu," doplňuje Luks.

Z Biberovy mše při jejích rozměrech sálá světská nádhera a snaha oslnit publikum. Skladatelův rukopis byl mimořádně barevný, jsou v něm všechny možné kompoziční techniky. V části, kde se zpívá o probuzení k věčnému životu, Biber dokonce imituje zpěv ptáků, objeví se kukačka i slavík - je to věrná zvukomalba lesa.

Proč se Odysseus nevrátí do vlasti

Pondělním koncertem odstartuje nová sezona Collegia 1704. Přináší sedm koncertů, z toho šest s duchovní hudbou. Pražská část cyklu se dříve jmenovala Hvězdy barokní opery a tematicky byla zaměřená převážně na operu. "Ale potom jsme došli k tomu, že nechceme pražské publikum ochudit o náš duchovní repertoár, a také se snažíme více propojit naše domácí a zahraniční aktivity. Chceme v Praze představit i repertoár, o který je zájem v zahraničí, a snažíme se Prahu zahrnovat do našich turné," vysvětluje změnu Luks.

Pražané tak uslyší tutéž dramaturgii i obsazení, jaké Collegium 1704 přichystalo pro vídeňský Konzerthaus nebo amsterdamský sál Concertgebouw. "V této sezoně budeme hrát v Praze Matoušovy pašije ve stejném obsazení jako v Konzerthausu, Missu Salisburgensis provedeme stejně jako ve Versailles, s Vánočním oratoriem pojedeme na turné do Německa a Nizozemska," vypočítává Luks.

České publikum může litovat jediného: že se tu Collegium 1704 neobjeví s reprízou Monteverdiho opery Odysseův návrat do vlasti. Tu minulý rok provedlo v Hamburské státní opeře a v této sezoně ji tam bude opakovat. Podle Lukse by ale scénickou produkci bylo těžké přenést jinam. "Teoreticky by to určitě možné bylo, ale muselo by se najít nějaké osvícené operní divadlo, které by o to mělo zájem," podotýká.

Reprízu Monteverdiho opery Odysseův návrat do vlasti bude Collegium 1704 letos opakovat v Hamburské státní opeře. | Video: Hamburská státní opera

Jediný koncert nové sezony Collegia 1704 bez duchovní hudby se uskuteční 7. února příštího roku v Dvořákově síni Rudolfina. Kromě světského obsahu bude výjimečný i tím, že je na programu vedle Mozarta také Antonín Dvořák. Collegium 1704 tedy bude muset vyměnit barokní nástroje za současnější.

"Barokní nástroje se nehodí už na Mozarta, tam používáme klasicistní. A na Dvořáka je potřeba použít romantické dechové nástroje, které jsou zase úplně jiné," vysvětluje Luks, který dramaturgii únorového večera zaměřil na dechové nástroje. "Chtěl jsem tam našim dechařům dát příležitost představit se v samostatném programu. Proto jsme trochu zaexperimentovali a pustili se i do modernější hudby." Tu bude tvořit Dvořákova serenáda, dle dirigenta "výsostný typ zábavné a zároveň umělecké hudby", navíc inspirované Mozartem, jehož Dvořák obdivoval.

Hudební cesta Itálií s Magdalenou Koženou

Collegiu 1704 letos v srpnu vyšla bachovská nahrávka se dvěma Němkami, sopranistkou Annou Prohaskou a hobojistkou Xenií Löfflerovou. V těchto dnech už vzniká nové album s mezzosopranistkou Magdalenou Koženou. Původně mělo jít o scénické představení zaměřené na dramatické ženské hrdinky, které bude režírovat Karl-Ernst Herrmann. Ten ještě stihl vymyslet název - Il giardino dei sospiri, tedy Zahrada vzdechů -, avšak letos v květnu zemřel. Ze scénické podoby sešlo a Collegium s Koženou s projektem vyrazily jen na koncertní turné, které se ještě bude opakovat. Nyní chystají studiovou nahrávku.

Hudební dramaturgii dirigent Luks rozvinul s pěvkyní Koženou. "Nechtěli jsme dělat pásmo árií vytržených z děje opery. Mě tento typ pěveckých recitálů irituje, výsledkem bývá pěvecký cirkus, při kterém znějí krásné koloratury, ale nikomu nic nedávají," vysvětluje dirigent, proč nakonec vytvořili několik dramatických scén. "K tomu se hodí barokní sólová kantáta. V té se obvykle odvypráví děj a v několika áriích vykreslí situace, jako by se zastavila filmová kamera," přibližuje Luks, podle nějž výsledek připomíná také jakousi hudební cestu Itálií. "Je v ní zastoupený římský styl v podobě tehdejší Händelovy tvorby a dále benátská i neapolská škola, takže jsou tam nejdůležitější centra italské hudby," dodává.

Luks vyzdvihuje vysoké pěvecké nároky, které prý Kožená bravurně zvládla. "Je to strašně náročný program, dvě hodiny hudby a zpívání v různých hlasových polohách. Magdalena Kožená byla na koncertech i při nahrávání úžasná, neměla jediný slabší den. Pořád byla v dokonalé formě," míní dirigent.

A kam dál?

Při desátém výročí projektu Hudební most Praha-Drážďany se nabízí dotaz, kam jej organizátoři hodlají dál rozvíjet. Václav Luks ale nejprve zdůrazňuje, jaký je zázrak, že projekt deset let vůbec vydržel, když je finančně "stále na kapačkách", jak tomu říká.

"Při životě ho drží naše investice. Kdybychom neměli zahraniční aktivity a nebyli schopni získat peníze na domácí koncerty ze zahraničí, vůbec bychom tímto způsobem nemohli fungovat," říká Luks, podle nějž by projekt mohl nabrat úplně nový směr, kdyby našel stabilního mecenáše. Právě to by si tedy Václav Luks přál jako dárek k desátému jubileu: osvíceného partnera.

 

Právě se děje

Další zprávy