Projekt připravil režisér Jiří Heřman, spojit obě práce v jednom večeru však nebyl jeho nápad. S ním přišel dirigent Jakub Hrůša, který už dlouho chtěl nastudovat operu Z mrtvého domu. Narážel na to, že pro samostatnou inscenaci je příliš krátká a pochmurná. Hledal tedy, s čím by se dobře doplňovala.
"Pak mě napadlo, že Janáček by se mohl 'poprat' pouze s jiným Janáčkem," uvedl Hrůša na předpremiérové debatě. Díla přirovnává k bratrovi a sestře. "To, co v opeře Z mrtvého domu není dořečeno nebo obsaženo nebo co je v té opeře obsaženo příliš radikálně, jednostranně, v Glagolské mši by mohlo být vyrovnáno, kompenzováno, vylepšeno - například tak, že přinese na jeviště ženský element, že prosvětlí večer, přinese vizi naděje, katarzi," popsal dirigent, který se za několik let stane hudebním ředitelem slavné londýnské Královské opery v Covent Garden. Pro velké vytížení bude Hrůša v Brně řídit jen první tři uvedení, poté taktovku převezme Robert Kružík. Po středeční premiéře v Janáčkově divadle následují reprízy 6. a 26. listopadu, další pak 21. ledna příštího roku.
V opeře Z mrtvého domu, zkomponované podle románu Fjodora Michajloviče Dostojevského, vystupují trestanci žijící v krutých podmínkách sibiřské věznice. V inscenaci proto chřestí řetězy, má tísnivou, chvílemi i groteskní atmosféru, třeba když přijede delegace oblečená podle sovětského střihu a vězni pro ni hrají pantomimu.
Vězni v opeře postupně vypravují své příběhy. "Janáček nás stejně jako Dostojevskij vtahuje do psychiky lidí, kteří spáchali závažný čin, a lidí, kteří jsou ve věznici z politických důvodů či nedopatřením a musí se s životem věznice popasovat. Opeře dominují monology vězňů, kteří spáchali trestný čin kvůli ženě," popisuje režisér Jiří Heřman. Podle něj skladatel úžasně pronikl do psychologie postav. "Jsme svědky vnitřních dramat, která mohou oslovit nás všechny," dodává.
Jakub Hrůša obě části večera připodobňuje k jinu a jangu, mužskému a ženskému principu, anebo k přechodu od temnoty ke světlu. V opeře je drtivá většina postav mužská, až kantáta Glagolská mše tak přináší potřebnou protiváhu. "Umožňuje vstup ženského světlého elementu, jak ve sboru, tak v sólových hlasech," míní Hrůša.
Festival Janáček Brno nabídne několik koncertů a oper. Kromě Hrůši se představí další špičkoví čeští dirigenti Tomáš Hanus, Tomáš Netopil a Marko Ivanović. Vystoupí umělci z Velšské národní opery nebo Velkého divadla v Ženevě, stejně jako Pavel Haas Quartet, houslista Josef Špaček či sopranistka Corinne Wintersová.
Hlavní část bienále potrvá do 20. listopadu. Cílem je představit skladatelovo dílo jako živou součást české i světové kultury. Primátorka Markéta Vaňková z ODS před středečním představením uvedla, že město v příštích letech vybuduje Janáčkovo muzeum.
Festival v pátek pokračuje koncertem Symfonického orchestru Českého rozhlasu a Pražského filharmonického sboru. Zazní Šumařovo dítě od Janáčka, dále skladby od Antona Rubinsteina a Vladimíra Sommera. Příští týden ve středu přehlídka zařadí pražskou inscenaci Káti Kabanové v režii Calixta Bieita.
