Recenze: Kožená zpívá lady Macbeth, ženu fixovanou na psychicky nemocného muže

Foto: Baus
Boris Klepal Boris Klepal
3. 10. 2019 13:08
"Některé věci se musí udělat znovu," prohlašuje čarodějnice Hekaté v prologu opery Macbeth Underworld současného francouzského skladatele Pascala Dusapina. Světovou premiéru měla před dvěma týdny v belgickém Théâtre Royal de la Monnaie a do 5. října, konce prvního cyklu uvedení, jsou takřka všechny reprízy vyprodané.

Brusel (od našeho spolupracovníka) - V Dusapinově verzi Shakespearovy tragédie se skutečně všechno odehrává od začátku a skladatel s libretistou Frédericem Boyerem provádějí Macbetha i jeho manželku klíčovými událostmi jejich životů, které od královraždy a neoprávněného nástupu na trůn vedly až k šílenství a smrti obou hlavních hrdinů. V inscenaci je skvěle zpívají mezzosopranistka Magdalena Kožená a barytonista Georg Nigl.

Macbeth Underworld je už osmou Dusapinovou operou a volně navazuje na tu předchozí, Penthesileu. V ní autor přepracoval stejnojmenné drama Heinricha von Kleista, které přináší alternativní verzi smrti řeckého hrdiny Achilla. Nezabije jej trojský princ Paris, ale právě královna Amazonek Penthesilea, která nakonec v zoufalství spáchá sebevraždu.

Penthesileu se současným Macbeth Underworld nespojuje pouze chuť přetvořit klasický materiál a znovu se podívat na všeobecně známý příběh. Obě díla jdou hluboko pod povrch příběhů, sahají až na dno lidské psychiky a Macbeth Underworld možná ještě níž - titul opery je v tomto smyslu až polopaticky výmluvný. Díla spojuje i Georg Nigl, v obou představitel hlavního mužského hrdiny.

Dusapinova novinka předpokládá, že publikum zná Shakespearovu tragédii. Zároveň se otevřeně hlásí k filmové verzi Macbetha, kterou v roce 1948 natočil americký režisér Orson Welles.

Dusapin se ale na příběh dívá jako na retrospektivu, ve které není zcela jasné, kdo je ještě živ, kdo je už mrtev a jestli se to doopravdy stalo.

Realitu hned od začátku rovněž zpochybňuje prolog, takže publikum - jako ve starých divadelních hrách - dostává návod, jak se na dění dívat. Zároveň ale slyší Dusapinovu hudbu, která je návodem sama o sobě. Vychází z vycizelované zvukové představy, která vytváří komplexní orchestrální zvuk z množství neobvyklých detailů, výmluvně kreslí duševní stavy protagonistů a tím i atmosféru.

Velký orchestrální zvuk se z takřka romantických harmonií propadá k drobným a dráždivým zvukům perkusí bez pocitu ztráty energie. Hudba plyne v jednom proudu.

První cyklus uvedení opery Macbeth Underworld v Bruselu potrvá do 5. října. | Video: La Monnaie De Munt

Scénické ztvárnění připomíná jakýsi gotický či hororový divadelní komiks. Spleť větví mohutných stromů, hrad s balkony a točitými schodišti - všechno je průběžně proměnlivé, temné a záhadně neproniknutelné.

Macbeth, jeho žena i duch zavražděného Banqua jsou takřka stejné bílé mátohy, jen Banquo má v zádech dýku a je silně potřísněný krví. Bílé je i dítě, které Macbetha v závěru zabíjí. Působí až komicky, když se ve svatební scéně zvedne ubrus na stole a Banquův duch na chvíli dostane podobu strašidla z dětské hry - kvůli výmluvnosti hudby a celkového ztvárnění se však divák zapomene zasmát.

Místo tři čarodějnic jsou u Dusapina na scéně tři podivné sestry doprovázené sborem jako ozvěnou. K tradičním postavám přibývá vrátný, hlídač pekelných bran. Jeho bizarnost podtrhuje klaunská image, kombinovaná se skotským vzorem oblečení.

Režisér Thomas Jolly, scénograf Bruno de Lavenère a autorka kostýmů Sylvette Dequestová udělali pro snadné pochopení děje všechno, co mohli - a neupadají do banalit.

Magdalena Kožená.
Magdalena Kožená. | Foto: Baus

V Dusapinově opeře je král Macbeth od začátku evidentně psychicky narušený. Jeho manželka lady Macbeth nepůsobí ani v nejmenším jako démonická žena, která by ho sváděla ke zločinům, spíš coby oběť neuváženého sňatku se šílencem. Skladatel pro ni také požaduje jemný a sladký hlas, což je v přímém protikladu k lady Macbeth, jak ji ve svém operním ztvárnění viděl Giuseppe Verdi.

Dusapin navíc určil roli lady Macbeth pro mezzosoprán, čímž ji ještě zvukově lehce změkčil a oproti tradičnímu očekávání ubral polohu extrémních výšek.

Dusapinova lady Macbeth jako by stylově vystoupila odněkud ze starých časů a Magdalena Kožená je pro ni ideální volbou. V její kariéře se postavy žen v krajních situacích objevují často a cíleně - ať už jako operní role, nebo coby podstata dramaturgických celků na nahrávkách. Naposledy se tak stalo na letošním albu Kožené Il giardino dei sospiri.

Georg Nigl zpívá Macbetha.
Georg Nigl zpívá Macbetha. | Foto: Baus

Dusapinova lady Macbeth je žena, jejíž tragédie spočívá v pevné vazbě na psychicky rozvráceného muže. Ten ji stahuje do pekel šílenství. Lady Macbeth v podání Kožené je neodolatelně dojemná i ve chvílích, kdy proklíná krvavé stopy na svých rukou, marně se je pokouší smýt a se slovy "what's done cannot be undone" uléhá do postele. Pak už jí jen vrátný, hraný vynikajícím tenoristou Grahamem Clarkem, otevírá brány pekla.

Barytonista Georg Nigl spolupracuje s autorem opery často a s jeho hudbou je evidentně sžitý. Jako Macbeth k pasivnímu blouznění své ženy vytváří paralelu pasivní agresivity - s průrazným základem, ukrytým pod ušlechtilým projevem. Pěvecké obsazení je v Bruselu ovšem celé prvotřídní, včetně dětské role i ansámblu tří sester.

Hlavní roli v Macbeth Underworld má však také celkové hudební nastudování, o které se zasloužil dirigent Alain Altinoglu, současný hudební ředitel divadla la Monnaie. Orchestr hraje perfektně a představení plyne jako řeka plná bočních ramen a meandrů, které se podřizují hlavnímu proudu.

Pascal Dusapin: Macbeth Underworld

Hudební nastudování: Alain Altinoglu
Režie: Thomas Jolly
La Monnaie, Brusel, světová premiéra 20. září, první cyklus repríz končí 3. a 5. října.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Tipsarevič v posledním zápase kariéry odvrátil devět mečbolů

Srbský tenista Janko Tipsarevič bojoval ve čtvrtfinále ve Stockholmu o prodloužení kariéry přes tři hodiny a odvrátil devět mečbolů, nakonec ale Japonci Juičimu Sugitovi podlehl 2:6, 6:4 a 6:7. Pětatřicetiletý bělehradský rodák už dříve ohlásil, že turnaj ve švédské metropoli bude jeho posledním představením na ATP Tour.

"Kdybych si měl vybrat způsob, jak ukončit kariéru, bylo by to takhle - nechat na kurtu všechno. Tento okamžik si budu pamatovat do konce života," uvedl Tipsarevič po zápase, který oba tenisté končili v křečích.

Bývalý osmý hráč světového žebříčku odvrátil devět mečbolů v závěru třetího setu a vynutil si tie-break, v němž dokonce vedl 2:0. Sugita ale pěti body vývoj zkrácené hry otočil a vypracoval si desátý mečbol na 6:4, při němž Tipsarevič poslal bekhend za základní čáru.

Srbský tenista hrající v ochranných sportovních brýlích získal během kariéry čtyři tituly na ATP Tour a na dalších sedmi turnajích postoupil do finále. Dvakrát startoval na Turnaji mistrů a v roce 2010 byl členem vítězného srbského družstva v Davis Cupu.

Další zprávy