Postiženo je i vzdělávání. Umělecké školy kvůli zdlouhavé výuce na dálku čelí největšímu úbytku žáků v novodobé historii a pondělní návrat do lavic mohou zkomplikovat přísné podmínky testování.
ZUŠ Open patřilo od roku 2017 k nejrozsáhlejším kulturním událostem v Česku. Každoročně zde umělecké výkony podalo okolo 130 tisíc žáků základních uměleckých škol z více než 350 měst. Také loni pořadatelé plánovali bohatý program, museli ho ale zrušit kvůli pandemii. Včetně třeba velkého provedení Missa brevis pastoralis od Jiřího Pavlici, kterou měly uvést sbory a orchestry z celé republiky.
"Energii, kterou jsme vložili do příprav, se snažíme proměnit v alternativních řešeních a hledání jiných cest," říká hlavní koordinátorka ZUŠ Open Irena Pohl Houkalová a upozorňuje, že letos je program rozprostřen do delšího období. Pořadatelé také nežádali o dotace z krajů a spoléhají na mecenáše.
Poprvé na Pražském jaru
Kvůli protiepidemickým opatřením se ZUŠ Open tentokrát koná ve volném termínu od jara do konce kalendářního roku, tak aby školy měly čas na přípravu. Akce se konají venku, další jen virtuálně. "Organizace vyžaduje mnohem více flexibility a schopnosti neustálé práce se změnou," shrnuje Pohl Houkalová.
Vše začalo před třemi týdny on-line premiérou Ódy na radost v podání 130 žáků z téměř 50 českých i slovenských základních uměleckých škol. O den později se na pražské Novoměstské radnici konala výstava výtvarných prací studentů místních "lidušek", jak se školám přezdívá.
Očekávané je úterní vystoupení na festivalu Pražské jaro. Na koncertu nazvaném Salon ZUŠ se kromě žáků představí letošní absolventi Stipendijní akademie mentoringu uměleckého vzdělávání Menart. Společně mají takto účinkovat ještě na festivalech Americké jaro nebo Smetanova Litomyšl.
Na konec školního roku chystají školy z Pardubického kraje společný happening na náměstí s koncertem komorní hudby. Další projekty se sociálním přesahem připravují na poslední červnový týden školy na zámku v Nových Hradech a Hradci Králové. V Praze se jiná taková akce bude konat v parku Kajetánka.
Pandemie naopak zásadněji neovlivnila Stipendijní akademii mentoringu uměleckého vzdělávání Menart, která vyhledává talenty ze základních i středních škol a jejich pedagogy.
"To, že se nám to v rámci hudebního a výtvarného oboru podařilo v těchto 'bojových podmínkách' protiepidemických opatření de facto v plném rozsahu včetně absolventských výstupů, považujeme tak trochu za zázrak," bilancuje Pohl Houkalová.
Systém je potřeba hýčkat
Většina akcí v krajích se uskuteční až ve druhé polovině roku. Budou to například společná vystoupení a benefice na poutním místě Neratov, v Litni, na Vyšehradě, v Kroměříži nebo ve Zlíně. V srpnu se žáci základních uměleckých škol po loňském úspěchu vrátí na Maraton hudby Brno, kde se mimo jiné zapojí do oblíbené klavírní štafety.
"Základní umělecké školy tvoří kořeny naší kulturnosti, naší lásky k umění. Ve světovém měřítku jsou zcela unikátním vzdělávacím systémem, který je třeba hýčkat, rozvíjet a podporovat," říká světoznámá mezzosopranistka, brněnská rodačka a patronka projektu Magdalena Kožená.
Koordinátorka Pohl Houkalová dodává, že po zkušenostech z loňska naplánovali větší projekty spojující více škol do měsíců, které byly dosud epidemicky přívětivější. Téměř ke každé akci existuje záložní internetová varianta.
Akce od loňska dostala další rozměr s mottem "ZUŠ Open pomáhá". Pořadatelé věří, že pomáhá udržet pozornost i samotných žáků. Asistují seniorům, kteří trpí izolací, a vymýšlejí on-line představení či happeningy coby poděkování zdravotníkům za obětavou službu v době pandemie.
Odhlašování z výuky
Koordinátorka projektu však poukazuje na aktuální problém: kvůli dlouhé distanční výuce se žáci v průběhu školního roku začali odhlašovat. Podle odhadu Asociace základních uměleckých škol úbytek tvoří zhruba 10 procent. Přesná čísla zjišťoval i nedávný průzkum České školní inspekce, výsledky ale ještě vyhodnocuje.
Dle ministerstva školství před pandemií 502 základních uměleckých škol navštěvovalo zhruba 251 tisíc žáků. Určující podle Pohl Houkalové bude, kolik dětí přijde k přijímacím zkouškám, které se obvykle konají na přelomu května a června.
"Jsou školy, které neztratily jediného žáka, naopak někde je úbytek významný a mohl by se teoreticky dotknout samotných úvazků pedagogů. Dotčené obory jsou zejména tanec a sborový zpěv," popisuje s tím, že odliv žáků ukazuje na realitu rodin, které pandemie zasáhla ekonomicky i sociálně.
Problémy může paradoxně způsobit i pondělní návrat k plnohodnotné výuce. Základní umělecké školy smějí ode dneška učit žáky s testem na covid-19 bez omezení, bez testu jich však může být nejvýš deset.
Žákům se uznávají výsledky testů ze základních či středních škol, avšak po kratší dobu, než se v těchto školách stíhá testovat, upozorňuje prezidentka Asociace základních uměleckých škol Jindřiška Kudrlová.
Ta se proto obrátila na ministerstvo školství, aby dobu platnosti testů pro umělecké školy upravilo. Na ministra školství Roberta Plagu z hnutí ANO dopisem apeloval také houslista Pavel Šporcl, podle nějž omezení počtu žáků neumožňuje pořádat hodiny tance, sborového zpěvu nebo třeba výtvarné výchovy.
Nejen kvůli tomu letos projekt ZUŠ Open zdůrazňuje důležitost uměleckého vzdělávání a situaci žáků, učitelů i rodin. Irena Pohl Houkalová poukazuje i na změny, které na základních školách a víceletých gymnáziích způsobí takzvaná malá revize rámcových vzdělávacích programů. Kvůli ní se mají snížit hodinové dotace pro obory umění a kultura ve prospěch informatiky.
"Bohužel směřování českého školství směrem k robotice a redukci prostoru pro výchovy k umění z mého úhlu pohledu nejde k prospěchu všestranného a svobodného rozvoje dětí. O to více je potřeba význam uměleckého vzdělávání akcentovat i v rámci festivalu ZUŠ Open," dodává Irena Pohl Houkalová.
