Podobně už Radok v Brně dříve sloučil jednoaktovky Modrovousův hrad od Bély Bartóka a Očekávání skladatele Arnolda Schönberga. V obou případech šlo o koprodukci s operním domem ve švédském Göteborgu.
"Pro mě je zajímavé to, že se spojí dva příběhy, které spolu na povrchu nesouvisí, ale kde se dá najít nějaký společný jmenovatel a vytvořit ze dvou příběhů jeden," vysvětluje Radok, který zároveň oceňuje odvahu brněnského operního souboru vydávat se neprošlapanými stezkami.
Juliette od Bohuslava Martinů, která měla premiéru roku 1938, patří k nemnoha čistě surrealistickým operám.
Surrealistické prvky spatřuje Radok také v Lidském hlasu, což je monodrama Francise Poulence z roku 1958, zachycující poslední řeč ženy s milencem. Publikum z něho ale slyší jen jednu stranu, navíc hovor neustále přerušují technické výpadky.
Společným jmenovatelem děl jsou podle Davida Radoka dvě témata - iluze a čas. "Ta iluze je v tom, že si vytváříme iluzi o lidech, které potkáváme, o lidech, do kterých se zamilujeme, o lidech, se kterými žijeme. My ale máme také iluzi o sobě samých," rozvádí Radok, který je tentokrát i autorem scénografie. Inspiroval se dílem dánského malíře Vilhelma Hammershøie.
Protagonistkou večera bude dvojnásobná držitelka ceny Thálie, sopranistka Jana Šrejma Kačírková.
V první části večera ztvární Juliette, ve druhé zůstane na jevišti sama s telefonním sluchátkem. "Bude to velká výzva, každá zkouška byla emotivně velmi náročná," avizuje Kačírková.
Přesto se prý již nemůže dočkat premiéry, která se uskuteční příští pátek 14. června v Janáčkově divadle. Do konce sezony pak následují ještě reprízy 16., 25. a 26. června.
Kombinaci fragmentů z Juliette a Lidského hlasu už David Radok nastudoval v Göteborgu. Hlavní ženskou úlohu tam zpívala Švédka Kerstin Avemová.