Vyšly dopisy skladatele Cage. Ukazují muže, který měl všechny své věci pod kontrolou

Boris Klepal Boris Klepal
8. 1. 2019 18:14
Čím stručnější název, tím větší rozsah, napadne člověka nad knihou John Cage: Vybrané dopisy. Soubor více než 500 listů mapuje život jednoho z nejvýznamnějších autorů 20. století. Nakladatelství Volvox Globator nyní český překlad vydalo dva a půl roku po anglickém originálu.
John Cage v Paříži roku 1970.
John Cage v Paříži roku 1970. | Foto: Profimedia

Americký skladatel a konceptualista John Cage, který žil v letech 1912 až 1992, patřil k osobnostem, jež pohnuly dějinami umění i světa. Jeho kompozice vyvolávaly skandály a posměch, odmítaly je orchestry i publikum. Často se nejednalo o čistě hudební skladby, ale v dnešním slova smyslu o multimediální koncepty. Cage se do nich průkopnicky pouštěl v době, kdy si lidé teprve zvykali na televizi jako běžnou součást domácnosti.

Na archivním snímku z června 1988.
Na archivním snímku z června 1988. | Foto: Rob Bogaerts, Anefo / Fotocollectie Anefo

Jen těžko by se i dnes dalo použít omleté klišé, že Cageovy skladby po letech zdomácněly na koncertních pódiích, i když slavné 4 minuty a 33 vteřin ticha provedl už nejeden vynikající orchestr. Cageovi se podařilo něco mnohem důležitějšího - jeho principy pronikly do uvažování následujících uměleckých generací a staly se jejich součástí.

Cage za hudbu pokládal úplně vše a pochvaloval si New York přesycený zvuky. Nerušily ho, byly především inspirací. Dnešní "sound artisti", kteří pracují s přirozenými zvuky prostředí, vděčí Cageovi za hodně, jestli ne za vše. Skladatel se nebál konfrontovat publikum s ním samotným a místo koncertu mu třeba odrecitoval svou Přednášku o ničem. Lze si u toho vzpomenout třeba na takzvané křesťanské období písničkáře Boba Dylana, kdy také značnou část večera tvořilo kázání k davu. Nebo na ještě pozdější konjunkturu rapu a poetry slam.

Při vší otevřenosti Cage dokonale odhalil diktátorskou podstatu hudby, která posluchači přesně určuje, kolik času má věnovat které hudební myšlence či události.

Pokud v Cageově rozsáhlém díle něco chybělo, byla to autobiografie. Právě tuto mezeru vyplňuje nynější vybraná korespondence. Editorka anglického originálu Laura Kuhnová shromáždila přes 500 dopisů: první z nich Cage napsal asi v sedmnácti letech, poslední 28. července 1992, tedy dva týdny před smrtí.

Výběr předstihuje možnosti autobiografie především ve dvou aspektech: dopisy psal Cage v konkrétních situacích a přítomném čase, takže je nezkresluje ani nespolehlivá paměť, ani přehnaná autostylizace. Z vlastní korespondence Cage vychází jako člověk, s nímž byla radost se přátelit - pokud si na to tedy našel čas.

Soudě dle dopisů byl Cage workoholik, práce se mu pletla do všeho a byla pro něj na prvním místě. "Nemám nyní klavír. To mě ale příliš netrápí. To, co chci, je čas," píše v raném listu svému učiteli Henrymu Cowellovi. Podle Cageových dopisů ze 40. let by člověk skoro nepoznal, že byla druhá světová válka.

"Bez zpráv od tebe jsem bez zpráv o hudbě a Ty víš, že hudbu miluji celým srdcem," vzkazuje Cage v lednu 1950 skladateli a dirigentovi Pierru Boulezovi. Tomu v korespondenci věnuje hodně pozornosti a jejich výměny patří k nejpozoruhodnějším pasážím knihy. Velký prostor zaujímá též filozof a teoretik médií Marshall McLuhan, výtvarníci Marcel Duchamp a Robert Rauschenberg nebo Cageův umělecký i životní partner, tanečník Merce Cunningham.

Petr Kotík a John Cage v roce 1992.
Petr Kotík a John Cage v roce 1992. | Foto: S.E.M. Ensemble

Pozoruhodný je myšlenkový střet mezi Cagem a skladatelem Leonardem Bernsteinem, který se odrazil v dopisu z října 1963. Cage kolegu důvěrně oslovuje "drahý Lenny" a děkuje mu za odvahu, se kterou se chystá uvést Cageova, Feldmanova a Brownova díla na koncertě Newyorské filharmonie. Ve druhé a mnohem rozsáhlejší části dopisu pak Bernsteinovi rozmlouvá nápad zařadit na program také orchestrální improvizaci.

Z dopisu zaprvé jasně vyčnívá, že Cage nebyl žádný improvizátor a vyznavač nahodilosti. Jeho skladby i koncepty se řídí detailním rozvrhem. Ve výsledku pracují s časem mnohem důsledněji než konvenční autoři, kteří k notovému záznamu přiřadí tempo a pak už provedení nechají na interpretech.

Zadruhé se tu ale ukazuje míjení mezi Bernsteinem, kterého si Spojené státy hýčkaly jako superstar, a do hudby i podstaty věcí ponořeným Cagem. To míjení stále trvá - ze stého výročí Bernsteinova narození minulý rok bláznil celý svět, sté výročí Cageova narození v roce 2012 proti tomu vzbudilo minimální pozornost. A festival Beyond Cage tehdy v New Yorku uspořádal skladatel Petr Kotík, pro kterého setkání s Cagem roku 1964 znamenalo důležitý tvůrčí impulz.

Američan se v dopisech sice takřka nezmiňuje o návštěvě Československa téhož roku, ale po návratu z půlročního turné napsal obsáhlý list Newyorské mykologické společnosti - jeho vášeň pro houby u nás musela nalézt silné podněty. A mezi pozdějšími dopisy je také jeden adresovaný Dennisi Russellu Daviesovi, současnému čtyřiasedmdesátiletému šéfdirigentovi Filharmonie Brno.

John Cage: Vybrané dopisy

John Cage: Vybrané dopisy

(Přeložili Tomáš Jajtner, Matěj Kratochvíl, Martin Lauer, Jaroslav Šťastný a Hana Pechová)
Nakladatelství Volvox Globator 2018, 652 stran, 899 korun

Cageovy dopisy do češtiny přeložili Hana Pechová, Tomáš Jajtner, Jaroslav Šťastný, Martin Lauer a Matěj Kratochvíl. Výborně si poradili s autorovým stylem i několika akrostichy, tedy básněmi, v nichž počáteční písmena či konkrétní slova tvoří další významy.

Jaroslav Šťastný alias skladatel Peter Graham se na překladu podílel také jako odborný redaktor - v češtině se díky němu povedlo opravit několik nepřesností, které zůstaly v anglickém originálu. České vydání zachovává chronologické dělení dopisů do pěti časových etap. Jmenný rejstřík bohužel neodlišuje, kdy je konkrétní osoba adresátem dopisu a kdy se její jméno pouze vyskytlo v textu.

Překlad nicméně věrně odráží styl Cageových dopisů psaných člověkem, který je otevřený a přímočarý, zdvořilý i sebevědomý, ale především stále ponořený do hudby a práce. Je přesný, důkladný, všechny své věci má pod kontrolou a na nic si nestěžuje.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Policisté v Paříži zasáhli slzným plynem proti demonstrantům, kteří začali páchat výtržnosti po demonstraci proti rasové nespravedlnosti

Policejní těžkooděnci v Paříži zasáhli slzným plynem proti demonstrantům, kteří začali páchat výtržnosti po poklidné, ale nepovolené demonstraci proti násilí bezpečnostních složek a rasové nespravedlnosti. Napsala to agentura AP poté, co se u jednoho z pařížských soudů sešly tisíce lidí v reakci na vlnu protestů v USA. Úřady předtím manifestaci zakázaly, protože kvůli epidemii covidu-19 ve Francii stále nejsou povolené akce o více než deseti lidech.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Květnová nehoda dopravního letadla v Pákistánu má další oběť, zraněním v nemocnici podlehla dvanáctiletá dívka

Květnová nehoda dopravního letadla Airbus A-320 v pákistánském velkoměstě Karáčí má další oběť. Tou je dvanáctiletá dívka, která spolu s dalšími třemi lidmi utrpěla zranění na zemi při zřícení letadla na hustě osídlenou čtvrť v blízkosti letiště. Dívka v pondělí následkům zranění podlehla.

Při pádu letadla zahynulo 97 cestujících a členů posádky, dva pasažéři nehodu přežili. Airbus narazil do několika domů ve čtvrti Model Colony blízko letiště, čtyři její obyvatelé utrpěli zranění, mezi nimi i dvanáctiletá dívka, která v pondělí zemřela na následky popálenin. Další tři zranění jsou stále hospitalizovaní. Letadlo při svém pádu zničilo nebo poškodilo nejméně 18 domů.

před 5 hodinami

Americké ministerstvo obrany kvůli nepokojům, jež vypukly kvůli úmrtí černocha George Floyda, vyhlásilo druhý nejvyšší stupeň ochrany ve svém sídle

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Florbalisty sezony se stali premiérově Curney a Ratajová

Útočníci Jiří Curney z Mladé Boleslavi a Denisa Ratajová ze švédského celku Pixbo Wallenstam se shodně premiérově dočkali triumfu v anketě Florbalista sezony. Ukončili dlouhodobé kralování Matěje Jendrišáka z Linköpingu a Elišky Krupnové, klubové spoluhráčky Ratajové. Kvůli opatřením po pandemii koronaviru se nekonal slavnostní večer a vítězové byli vyhlášeni v přímém přenosu na programu ČT Sport.

Třicetiletý Curney v kategorii Florbalista sezony zvítězil s 503 body a o 62 předčil rekordmana Jendrišáka, který vyhrál v minulých šesti ročnících a celkově triumfoval osmkrát. Třetí skončil s 277 body další útočník Marek Beneš z Pixba Wallenstam.

"Porazit Matěje je pro mě neuvěřitelné. Samozřejmě si toho moc vážím a těší mě to. Nečekal jsem, že to někdy můžu vyhrát," uvedl v tiskové zprávě Českého florbalu Curney, který je rekordmanem základní části české superligy s 685 body i s 383 góly z 309 zápasů a také se 164 body z 89 duelů play off. V ročníku 2018/19 stanovil také maximum jedné sezony superligy s 87 body z 26 utkání.

Čtyřiadvacetiletá Ratajová získala 499 bodů a o dva roky starší Krupnovou, která vyhrála v minulých čtyřech ročnících, předčila o 46 bodů. Třetí skončila Martina Řepková s 237 body.

Ratajová byla nejproduktivnější českou hráčkou na prosincovém mistrovství světa v Neuchatelu s devíti body (6+3) ze šesti zápasů a dostala se i do All Star týmu. Ve švédské lize byla také nejproduktivnější reprezentantkou z tuzemska s 45 body (24+21) z 23 utkání.

"Velice si toho vážím, jsem tím potěšená. Určitě to teď doma s rodinou oslavíme. Patří to i Elišce Krupnové a Tereze Urbánkové, které jsem měla v prvním útoku reprezentace kolem sebe a sedlo nám to spolu, s Eliškou spolu hrajeme už hodně dlouho," prohlásila Ratajová.

Další zprávy