Vyšly dopisy skladatele Cage. Ukazují muže, který měl všechny své věci pod kontrolou

Boris Klepal Boris Klepal
8. 1. 2019 18:14
Čím stručnější název, tím větší rozsah, napadne člověka nad knihou John Cage: Vybrané dopisy. Soubor více než 500 listů mapuje život jednoho z nejvýznamnějších autorů 20. století. Nakladatelství Volvox Globator nyní český překlad vydalo dva a půl roku po anglickém originálu.
John Cage v Paříži roku 1970.
John Cage v Paříži roku 1970. | Foto: Profimedia

Americký skladatel a konceptualista John Cage, který žil v letech 1912 až 1992, patřil k osobnostem, jež pohnuly dějinami umění i světa. Jeho kompozice vyvolávaly skandály a posměch, odmítaly je orchestry i publikum. Často se nejednalo o čistě hudební skladby, ale v dnešním slova smyslu o multimediální koncepty. Cage se do nich průkopnicky pouštěl v době, kdy si lidé teprve zvykali na televizi jako běžnou součást domácnosti.

Na archivním snímku z června 1988.
Na archivním snímku z června 1988. | Foto: Rob Bogaerts, Anefo / Fotocollectie Anefo

Jen těžko by se i dnes dalo použít omleté klišé, že Cageovy skladby po letech zdomácněly na koncertních pódiích, i když slavné 4 minuty a 33 vteřin ticha provedl už nejeden vynikající orchestr. Cageovi se podařilo něco mnohem důležitějšího - jeho principy pronikly do uvažování následujících uměleckých generací a staly se jejich součástí.

Cage za hudbu pokládal úplně vše a pochvaloval si New York přesycený zvuky. Nerušily ho, byly především inspirací. Dnešní "sound artisti", kteří pracují s přirozenými zvuky prostředí, vděčí Cageovi za hodně, jestli ne za vše. Skladatel se nebál konfrontovat publikum s ním samotným a místo koncertu mu třeba odrecitoval svou Přednášku o ničem. Lze si u toho vzpomenout třeba na takzvané křesťanské období písničkáře Boba Dylana, kdy také značnou část večera tvořilo kázání k davu. Nebo na ještě pozdější konjunkturu rapu a poetry slam.

Při vší otevřenosti Cage dokonale odhalil diktátorskou podstatu hudby, která posluchači přesně určuje, kolik času má věnovat které hudební myšlence či události.

Pokud v Cageově rozsáhlém díle něco chybělo, byla to autobiografie. Právě tuto mezeru vyplňuje nynější vybraná korespondence. Editorka anglického originálu Laura Kuhnová shromáždila přes 500 dopisů: první z nich Cage napsal asi v sedmnácti letech, poslední 28. července 1992, tedy dva týdny před smrtí.

Výběr předstihuje možnosti autobiografie především ve dvou aspektech: dopisy psal Cage v konkrétních situacích a přítomném čase, takže je nezkresluje ani nespolehlivá paměť, ani přehnaná autostylizace. Z vlastní korespondence Cage vychází jako člověk, s nímž byla radost se přátelit - pokud si na to tedy našel čas.

Soudě dle dopisů byl Cage workoholik, práce se mu pletla do všeho a byla pro něj na prvním místě. "Nemám nyní klavír. To mě ale příliš netrápí. To, co chci, je čas," píše v raném listu svému učiteli Henrymu Cowellovi. Podle Cageových dopisů ze 40. let by člověk skoro nepoznal, že byla druhá světová válka.

"Bez zpráv od tebe jsem bez zpráv o hudbě a Ty víš, že hudbu miluji celým srdcem," vzkazuje Cage v lednu 1950 skladateli a dirigentovi Pierru Boulezovi. Tomu v korespondenci věnuje hodně pozornosti a jejich výměny patří k nejpozoruhodnějším pasážím knihy. Velký prostor zaujímá též filozof a teoretik médií Marshall McLuhan, výtvarníci Marcel Duchamp a Robert Rauschenberg nebo Cageův umělecký i životní partner, tanečník Merce Cunningham.

Petr Kotík a John Cage v roce 1992.
Petr Kotík a John Cage v roce 1992. | Foto: S.E.M. Ensemble

Pozoruhodný je myšlenkový střet mezi Cagem a skladatelem Leonardem Bernsteinem, který se odrazil v dopisu z října 1963. Cage kolegu důvěrně oslovuje "drahý Lenny" a děkuje mu za odvahu, se kterou se chystá uvést Cageova, Feldmanova a Brownova díla na koncertě Newyorské filharmonie. Ve druhé a mnohem rozsáhlejší části dopisu pak Bernsteinovi rozmlouvá nápad zařadit na program také orchestrální improvizaci.

Z dopisu zaprvé jasně vyčnívá, že Cage nebyl žádný improvizátor a vyznavač nahodilosti. Jeho skladby i koncepty se řídí detailním rozvrhem. Ve výsledku pracují s časem mnohem důsledněji než konvenční autoři, kteří k notovému záznamu přiřadí tempo a pak už provedení nechají na interpretech.

Zadruhé se tu ale ukazuje míjení mezi Bernsteinem, kterého si Spojené státy hýčkaly jako superstar, a do hudby i podstaty věcí ponořeným Cagem. To míjení stále trvá - ze stého výročí Bernsteinova narození minulý rok bláznil celý svět, sté výročí Cageova narození v roce 2012 proti tomu vzbudilo minimální pozornost. A festival Beyond Cage tehdy v New Yorku uspořádal skladatel Petr Kotík, pro kterého setkání s Cagem roku 1964 znamenalo důležitý tvůrčí impulz.

Američan se v dopisech sice takřka nezmiňuje o návštěvě Československa téhož roku, ale po návratu z půlročního turné napsal obsáhlý list Newyorské mykologické společnosti - jeho vášeň pro houby u nás musela nalézt silné podněty. A mezi pozdějšími dopisy je také jeden adresovaný Dennisi Russellu Daviesovi, současnému čtyřiasedmdesátiletému šéfdirigentovi Filharmonie Brno.

John Cage: Vybrané dopisy

John Cage: Vybrané dopisy
Foto: Nakladatelství Volvox Globator

(Přeložili Tomáš Jajtner, Matěj Kratochvíl, Martin Lauer, Jaroslav Šťastný a Hana Pechová)
Nakladatelství Volvox Globator 2018, 652 stran, 899 korun

Cageovy dopisy do češtiny přeložili Hana Pechová, Tomáš Jajtner, Jaroslav Šťastný, Martin Lauer a Matěj Kratochvíl. Výborně si poradili s autorovým stylem i několika akrostichy, tedy básněmi, v nichž počáteční písmena či konkrétní slova tvoří další významy.

Jaroslav Šťastný alias skladatel Peter Graham se na překladu podílel také jako odborný redaktor - v češtině se díky němu povedlo opravit několik nepřesností, které zůstaly v anglickém originálu. České vydání zachovává chronologické dělení dopisů do pěti časových etap. Jmenný rejstřík bohužel neodlišuje, kdy je konkrétní osoba adresátem dopisu a kdy se její jméno pouze vyskytlo v textu.

Překlad nicméně věrně odráží styl Cageových dopisů psaných člověkem, který je otevřený a přímočarý, zdvořilý i sebevědomý, ale především stále ponořený do hudby a práce. Je přesný, důkladný, všechny své věci má pod kontrolou a na nic si nestěžuje.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Bidenovi začala letní dovolená, stráví ji s rodinou v Jižní Karolíně

Americkému prezidentovi Joeu Bidenovi začala letní dovolená, informuje agentura AP. Šéf Bílého domu podle ní stráví se svou rodinou v Jižní Karolíně nejméně sedm dní. Biden opustil Bílý dům v doprovodu první dámy Jill Bidenové. Na Andrewsově letecké základně v Marylandu nedaleko hlavního města Washingtonu na ně čekal prezidentský speciál Air Force One, který je dopravil do Charlestonu. Na palubě byli také prezidentův syn Hunter Biden, snacha Mellisa Cohenová a vnuk Beau.

Prezidentský pár má podle AP v plánu strávit dovolenou na ostrově Kiawah, kde bude mít k dispozici soukromou pláž a golfový resort. Na místě podle agentury zůstanou do úterý.

Bílý dům nereagoval na žádost AP o podrobnosti k Bidenovým dovolenkovým plánům, včetně dotazu, kdy se prezident vrátí do Washingtonu.

Letní dovolené jsou prezidentskou tradicí. George Bush mladší často trávil srpen prací na svém texaském ranči v téměř čtyřicetistupňových vedrech. Barack Obama se zdokonaloval v golfu na ostrově Martha's Vineyard u pobřeží Massachusetts. Donald Trump trávil čas ve svém soukromém golfovém klubu v New Jersey. Loni Bidenovy letní plány narušil legislativní kalendář, nárůst počtu případů covidu-19 a chaotické stahování amerických sil z Afghánistánu.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Německá policie čelí kritice za to, že zastřelila nezletilého černocha v dětském domově

Německá policie čelí kritice za pondělní zásah v Dortmundu, při kterém její příslušník zastřelil nezletilého černocha. Uvedla to agentura DPA. Policie byla přivolána do dětského domova, protože mladík měl nůž. V Dortmundu se v úterý i ve středu uskutečnily demonstrace, jejichž účastníci požadovali vyšetření postupu policie.

Policejní hlídku přivolala v pondělí zaměstnankyně jednoho dětského domova v Dortmundu. Ohlásila, že viděla jednoho ze svěřenců s nožem. Na místě zasahovalo 11 policistů, kteří proti nezletilci použili oslňující granáty a slzný plyn. Když mladík zaútočil, jeden z policistů na něj vystřelil ze samopalu MP5 a pětkrát ho zasáhl.

Podle státní zástupkyně Carsten Dombertové je v případu stále mnoho nejasností. Podle ní se šestnáctiletý Senegalec léčil s psychickými problémy a neuměl dobře německy. Vyšetřovatelé také zvažují možnost, že si mladík chtěl nožem ublížit či spáchat sebevraždu. Podle Dombertové zatím nic nenasvědčuje tomu, že by v postupu policistů sehrála nějakou roli barva kůže útočníka.

V Dortmundu demonstrovaly stovky lidí za nezávislé prošetření události. Demonstranti se také pozastavují nad použitím samopalu při zásahu, kde bylo 11 policistů. Podle kriminologa Thomase Feltese tato okolnost mohla zvýšit napětí. Německá asociace právníků DAV kritizuje, že případ vyšetřují policisté z nedalekého města Recklinghausen a nikoli nezávislý orgán.

Zdroj: ČTK
Další zprávy