Český houslista na prahu kariéry Al-Ashhab vyhrál soutěž, agenta ale teprve shání

Dita Hradecká
22. 12. 2018 11:22
Také ve světě už česká houslová škola začíná být pojmem. V poslední dekádě o sobě dávají vědět výteční sólisté jako Josef Špaček, Jan Mráček, Jiří Vodička či Olga Šroubková.
Foto: Pražské jaro

Nejmladším houslistou, který válcuje tvrdou zahraniční konkurenci, je sotva šestadvacetiletý Milan Al-Ashhab. "Jsem abstinent," prohlásí hned u dveří vinotéky, kde se scházíme k rozhovoru. A dojem "slušňáka" nesmaže ani přiznáním, že ten den dopoledne zaspal vlastní promoci na pražské HAMU.

Foto: Pražské jaro

Al-Ashhab vzbudil pozornost poté, co letos v září v konkurenci šesti desítek interpretů do třiceti let zvítězil v prestižní soutěži Fritze Kreislera ve Vídni. Ta se v rodišti slavného houslisty koná od roku 1979 každé čtyři roky a minule si první cenu odvezl jiný Čech, Jan Mráček.

Pro Al-Ashhaba nešlo o první letošní úspěch: už na jaře vyhrál konkurz New York Concert Artists. Tam pro změnu v celosvětové konkurenci houslistů do pětatřiceti let.

I když soutěže zrovna nemiluje, uvědomuje si, jak důležité jsou pro jeho kariéru. Že by se stal něčím jiným než hudebníkem, u něj nikdy nebylo v plánu.

Exotické jméno má po palestinském otci. V Palestině přišel na svět i Milan, druhý ze dvou dětí lékařského páru. Teprve v pěti letech se s matkou a sestrou přestěhoval do severních Čech. "Měl jsem dva mateřské jazyky, ale tím, že od pěti let arabštinu nepoužívám, se mi kompletně vykouřila z hlavy, i když do Jeruzaléma za tatínkem pravidelně jezdím," vysvětluje houslista.

Jeho talent rozpoznala učitelka v chomutovské základní umělecké škole. Al-Ashhab pak se sestrou, klavíristkou, pokračoval na hudební školu v Mostě. Už během studia na konzervatoři v Teplicích ale jezdil na konzultace do Prahy k Ivanu Štrausovi.

"Muziku jsem vždy bral jako svou budoucí profesi, ale měl jsem období, kdy mě nebavila," vypráví. Svého času se nadchl pro historii, jindy zase pro matematiku. Z mimohudebních aktivit mu ze všech zálib doteď zbyly šachy. "Neznamená to, že jsem dobrý šachista," upozorňuje hned skromně.

Sporty ho naopak moc neberou, s fyzičkou začal více pracovat až poslední dobou, aby kompenzoval fyzickou zátěž hraní. Před soutěží stráví s nástrojem sedm osm hodin čistého času.

Povídáme si o tom, jak se na pódiu proměňuje z nenápadného mladíka v sólistu. "Jsou to dva světy, to, jak se projevujete v civilu a na pódiu. Podstatné je, aby člověk působil přirozeně, nedělal ze sebe, co není."

Na své pódiové prezentaci Al-Ashhab v poslední době hodně zapracoval. A bude mít šanci se dále rozvíjet ve Vídni − přijali ho na postgraduální kurz a stal se posluchačem Universität für Musik und darstellende Kunst ve třídě Petera Schuhmayera. Ten se mimochodem vzdělával u Josefa Suka, čímž se hezky uzavírá jeden kruh: Al-Ashhab hraje na housle právě po této české legendě.

"Je to kopie stradivárek od Přemysla Otakara Špidlena ze 60. let. Objednal si je Josef Suk a mnoho let na ně hrál. Je to vzácný nástroj, zapůjčil mi jej syn stavitele."

Líbilo by se mu mít stradivárky pravé? "Měl jsem je už v rukou, jsou ve státní sbírce. Trochu jsem si na ně musel zvykat. Vzhledem k tomu, že se z České republiky nesmí vyvážet státní majetek, hrát na ně bohužel nemůžu," popisuje houslista málo známý důsledek kauzy Diag Human z druhé poloviny 90. let minulého století.

Na recitálu Pražského jara vystoupí příští rok Milan Al-Ashhab s pianistou Adamem Skoumalem. Jiskra mezi nimi přeskočila už při prvním společném hraní.

"Klavírista musí mít hudební temperament, spontaneitu a náboj. Když jsme spolu poprvé vystupovali, už podle prvních akordů Dvořákovy Sonatiny mi bylo jasné, že s takovým pianistou chci hrát pořád. Stalo se, že jsem na koncertech ztratil motivaci a Adam to zachránil, když začal hrát úplně jinak. Přiměl mě hudbu si víc užívat," chválí svého klavírního partnera.

Milan Al-Ashhab

(Koncert pořádá festival Pražské jaro)
29. května, Dvořákova síň Rudolfina

Jak je na tom Al-Ashhab s trémou a jak psychicky zvládá velké soutěže? "Na pódiu je důležité si to užít, aby emoce byly vidět. Pokud bych se bál a připouštěl si vypjatou situaci, svazovalo by mě to. Před každým vystoupením si říkám: svět se nezboří," líčí svou strategii.

V nejbližší době jej čeká koncert v Musikvereinu s Vídeňskou filharmonií, recitál v sále Berlínské filharmonie nebo vystoupení v newyorské Carnegie Hall. Jestlipak už jej hudba živí? "Po Kreislerce se to zlepšilo, ale potřeboval bych agenturu," přiznává mladý umělec na prahu kariéry.

 

Právě se děje

před 35 minutami

Zeman jmenoval Václava Čapku předsedou Vrchního soudu v Olomouci

Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě jmenoval Václava Čapku novým předsedou Vrchního soudu v Olomouci. Současný místopředseda olomouckého soudu od října nahradí ve funkci Roberta Grygu, kterému končí sedmileté funkční období. Prezident zároveň jmenoval 29 soudců, kteří budou působit na obecných soudech. Nejvíce nováčků zamíří do obvodu pražského městského soudu.

Další zprávy