Koncert se konal bez přestávky, skončil dlouhým potleskem vestoje a živě ho přenášela Česká televize. Opakuje se ještě ve čtvrtek.
V úvodu večera Byčkov představil Leningradskou symfonii v krátkém dokumentu. Za tímto účelem bylo na varhanní empoře v Dvořákově síni umístěno projekční plátno. V průběhu vystoupení pak na empoře stála část dechové sekce. "Šostakovič byl pro mě bůh už od chvíle, kdy jsem jeho hudbu slyšel poprvé. Když si představíme linii vedoucí řekněme od Glinky k Čajkovskému, Musorgskému a nakonec i Stravinskému, Šostakovič je pokračovatelem této linie velkých skladatelů," vypráví ve filmu Byčkov.
K uměleckému svědectví z nacisty obléhaného Leningradu v období druhé světové války má osobní vztah - přímo v Leningradě, tedy dnešním Petrohradě, prožila 872 dní trvající blokádu jeho matka. Byčkovovi vyprávěla, jak se jednou při náletu schovala do sklepa domu, na nějž pak skutečně spadla bomba a propadla až do sklepa. Jen zázrakem nevybuchla.
Skladatel Šostakovič byl s rodinou v Leningradě prvních 23 dní blokády, než se dočkal letecké evakuace. Během těchto dní vznikly první tři věty. Tu poslední, čtvrtou, před kterou ve středu Byčkov neudělal pauzu, napsal v Kujbyševě neboli dnešní Samaře.
Sedmá symfonie poprvé zazněla 9. srpna 1942 v pobořeném Leningradě i v první linii, kam byla přenášena ampliony ze sálu filharmonie v obleženém městě.
Byčkov označuje Leningradskou symfonii za skladbu nejen o válce, ale také o lidech snažících se válku přežít. "Kdyby byla jen o brutalitě války, bylo by to moc jednoduché," upozorňuje. Říká, že kdykoliv Leningradskou symfonii diriguje, "pro můj nervový systém je to takový šok, že na konci koncertu už nejste stejní jako dřív".
Skladatel a klavírista Šostakovič, jeden z nejvýznamnějších představitelů moderny 20. století, napsal 147 opusů nejrůznějších forem, jimž co do počtu vévodí 18 symfonických děl, sborové skladby a koncerty. Významnou součástí jeho díla byla filmová a scénická tvorba, která mu umožňovala přežívat v době, kdy byly některé jeho symfonie zakázány pro údajně formalistický charakter.
Umělecký ředitel Byčkov pro 126. sezonu České filharmonie připraví i dalších sedm abonentních programů. K orchestru se vedle hlavních hostujících dirigentů Jakuba Hrůši a Tomáše Netopila vrátí Manfred Honeck a Franz Welser-Möst. Poprvé budou první český orchestr řídit Francouz Alain Altinoglu a Američan Michael Tilson Thomas. Rezidenční umělkyní se stane čínská klavíristka Wang Jü-ťa.
Hlavní hostující dirigent Hrůša mimo jiné připraví 17. listopadu Koncert pro svobodu a demokracii, věnovaný poselství sametové revoluce. Zazní na něm skladby Sergeje Rachmaninova, Leoše Janáčka a Witolda Lutosławského.
Z dalších hvězd se k orchestru vrátí Anne-Sophie Mutterová, která s Pablem Ferrándezem provede a nahraje Brahmsův Dvojkoncert pro housle, violoncello a orchestr.
Dále vystoupí houslistka Karen Gomyová, klavíristé Marc-André Hamelin, Zoltán Fejérvári a Bertrand Chamayou či varhaník Thierry Escaich.
Na případnou další vlnu pandemie je orchestr připraven. "Máme několik variant na nižší kapacitu sálu i na živé přenosy, ačkoliv jsem trochu optimistický a myslím si, že společnost už se naučila fungovat i v omezení," řekl pro Aktuálně.cz ředitel orchestru David Mareček. "Až přijde další vlna, tak už se třeba podaří kombinací vakcíny, testování a omezení udržet život v chodu tak, že budeme hrát naživo, byť třeba s poloviční kapacitou sálu," dodal.
V červnu příštího roku Česká filharmonie uzavře sezonu open air koncertem již tradičně věnovaným svému někdejšímu šéfdirigentovi Jiřímu Bělohlávkovi. Také v sezoně 2021/2022 bude pokračovat nahrávání Mahlerových symfonií s Byčkovem a symfonických děl Josefa Suka pod vedením Hrůši.
