Podcast: Umělkyně Jitka Svobodová nakreslila hrnek, ale myslela na atom nebo kosmos

Petr Vizina Petr Vizina - za podpory: Logo GHMP 2
24. 5. 2023 17:00
Tři týdny po zahájení její první retrospektivy v Galerii hlavního města Prahy se uzavřel životní příběh výtvarnice Jitky Svobodové. Zemřela před 14 dny, bylo jí 81 let. "Mrzí mě, že si výstavu neužila víc, že v ní nepobyla," říká kurátorka Helena Musilová. Podle ní ještě Svobodová svou práci neuzavřela. "Jsou tam rozpracované věci, o kterých dál uvažovala," doplňuje.
Architekt Josef Pleskot a kurátorka Helena Musilová jsou hosty podcastu Na dotek.
Architekt Josef Pleskot a kurátorka Helena Musilová jsou hosty podcastu Na dotek. | Foto: Libor Fojtík

Se Svobodovou, jejíž dílo nemá v českém umění obdobu, se od 70. let minulého století přátelil také architekt současné výstavy Josef Pleskot. "Ona byla velmi pracovitá včela. Svoji tvorbu dopracovala do monumentálního díla, které není nikde příliš roztroušené, proto bylo možné jej pohromadě představit," říká Pleskot, který je s kurátorkou Musilovou hostem podcastu Na dotek. Přehlídku do 20. srpna hostí Městská knihovna na Mariánském náměstí.

Podcast s Helenou Musilovou a Josefem Pleskotem si můžete poslechnout zde:

Jitka Svobodová patřila ke generaci, jejíž život poznačily poryvy dějin 20. století. Převzetí moci komunisty pro ni znamenalo ztíženou možnost studia na pražské Akademii výtvarných umění, kterou po dlouhých peripetiích absolvovala roku 1967.

Normalizační čistky 70. let a existenční tíseň ji přivedly k dalšímu studiu, tentokrát restaurátorství a namáhavé práci na obnově památek. "V té osobní krizi ke mně kresba v tu chvíli sama přišla. Řekla jsem si, že budu pořizovat malé záznamy svého okolí. Kreslila jsem prkna, po kterých jsem chodila, lešení, dráty, žárovku, žebřík," popsala později Svobodová.

Navrhla ještě název současné výstavy, tedy Za hranou viděného. Podle kurátorky Musilové byla díla Svobodové výsledkem trpělivého a důsledného pozorování. "Bavily jsme se o tom v souvislosti se záclonami. Říkala, že se na ně dívá dvě, tři, čtyři hodiny. Pozoruje, jak se mění za světla, co s nimi dělá světlo denní a večerní, a hledá, co je kdesi za tím," vzpomíná Musilová.

Podle ní Svobodová netvořila jiné světy. Snažila se vystihnout podstatu toho reálného. "Dokázala vytáhnout z reality to podstatné a tím jí dodala monumentalitu a jedinečnost. Její soustředění se projevovalo nejen v tvorbě, ale v celém přístupu k životu," myslí si kurátorka.

V klidném, soustavném a trpělivém přístupu Svobodové spatřuje architekt Josef Pleskot kontemplativní způsob života. "Ona ty záclony nesledovala hodiny. Sledovala je celý život, stejně jako předměty, kouře, ohně, živly. Zároveň pro ni byla důležitá jasná kontura, přesné ohraničení. Je v tom určité sebevědomí, nerozmyla kontury do neurčita. Na konec svého studia nakonec přece jen udělala prkno, trám, hrnek nebo jinou konkrétní věc, i když při tom myslela na věci atomu nebo kosmu," přibližuje.

V rozhovoru pro Paměť národa popsala Jitka Svobodová svoji generační zkušenost. "To soudruhování, ty pionýrské organizace, které manipulovaly s dětmi. Nastřádalo se to ve mně a vzpříčilo se to. Já prostě tohle nemůžu. Jakmile člověk jednou v něčem ustoupí, tak podruhé ustoupí taky. Myslím, že je důležité si zachovat, v co věří, nebo to, o čem si myslí, že je to správné," uvažovala.

Byla by její tvorba jiná, nebýt mocenských ústrků a pronásledování? "Je to hodně teoretická otázka. Ale vzhledem k závažnosti díla by byl výsledek patrně vždy stejný," soudí Josef Pleskot. V jejím díle cítí cosi absolutního, co překračuje poryvy politiky a dějin. "Třeba by ty věci vypadaly formálně trochu jinak, ale obsahově myslím, že by byly stejné," dodává Pleskot.

Helena Musilová k tomu doplňuje, že od sametové revoluce uplynulo již téměř 35 let. "Ani tehdy Jitka Svobodová nesklouzla do opuštění své klauzury, ač byla v plné síle. Důležité bylo, že začala učit na vysoké škole, vychovala neuvěřitelně silnou sestavu, která prošla jejím ateliérem kresby. Nic z toho ji neodvedlo od vlastní cesty. Podstata jejího díla by byla stejná," souhlasí kurátorka.

Vítejte u podcastu Na dotek. Hostem Petra Viziny jsou kurátorka Helena Musilová a architekt Josef Pleskot. Krátká ukázka s Jitkou Svobodovou v úvodu podcastu pochází z rozhovoru pro časopis Qartal, jejž vydává Galerie hlavního města Prahy, a byla natočená vloni v prosinci. K poslechu na platformách: Soundcloud, Spreaker, Spotify, Apple Podcasty a Google Podcasty.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 36 minutami

Akademiky, které Zeman odmítal, jmenuje Pavel profesory v červnu

Prezident Petr Pavel jmenuje historika umění Jiřího Fajta a fyzika Ivana Ošťádala profesory pravděpodobně v červnu, oznámila mluvčí Hradu Markéta Řeháková. Pavlův předchůdce Miloš Zeman jim nejvyšší akademický titul odmítl přiznat, zdůvodnil to jejich prohřešky z minulosti.

"Předpokládáme, že budou (Fajt a Ošťádal) jmenováni společně s ostatními profesory v červnu," uvedla Řeháková. Pavel se stal prezidentem letos v březnu. Nedlouho poté řekl, že jmenuje Fajta a Ošťádala profesory, pokud dostane potvrzující stanovisko příslušných orgánů vysoké škol. Spolehne se podle svých slov na akademické prostředí, aby posoudilo, zda dotyčný splnil všechna kritéria pro přiznání profesorského titulu.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Dva členové Zemanovy ochranky zpronevěřili tisíce nábojů, od soudu odešli s pokutou

Peněžité tresty Obvodní soud pro Prahu 1 uložil dvěma mužům, kteří jako členové Útvaru pro ochranu prezidenta ČR podle obžaloby zpronevěřili tisíce nábojů. Podle nepravomocného rozsudku tím státu způsobili škodu přes 142 tisíc korun. Oba muži vinu odmítají, proti verdiktu se na místě odvolali. Případem se tak bude zabývat ještě pražský městský soud.

Obžaloba tvrdí, že Martin Tiefenbach a Patrik Přibyl, kteří u útvaru působili jako instruktoři, si z policejního skladu mezi lety 2018 a 2020 po vzájemné dohodě brali různé náboje. Celkem si jich podle státního zástupce pro soukromé účely přisvojili přes 20 tisíc. Střelivo pak podle nepravomocného verdiktu vykázali jako použité při střelecké přípravě.

Soudkyně Šárka Šantorová dnes uložila Tiefenbachovi peněžitý trest 150 tisíc korun, Přibylovi 100 tisíc korun. Druhému muži, který je na rozdíl od Tiefenbacha i nadále zaměstnán u policie, také na tři roky zakázala činnost v ozbrojených bezpečnostních sborech. Oba muže soudkyně potrestala za zpronevěru, Tiefenbacha navíc za nedovolené ozbrojování.

Ministerstvu vnitra musí podle verdiktu muži nahradit 105 tisíc korun, jde o částku se kterou se úřad do řízení jako poškozený přihlásil.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Evropská unie zdvojnásobí svou hasičskou flotilu, připravuje se na dopady klimatické změny

Evropská unie oznámila, že na letošní léto zdvojnásobí svou leteckou hasičskou flotilu. Učiní tak kvůli výzvám, jako je narůst počtu a intenzity lesních požárů v důsledku změny klimatu. Informovala o tom agentura Reuters.

"V několika posledních letech jsme byly svědky dosud největších výzev," uvedl komisař pro krizové řízení Janez Lenarčič. Během uplynulých deseti let byl podle něj zaznamenán v průměru 350procentní nárůst žádostí o pomoc skrze unijní mechanismus RescEU.

"Katastrofy jsou stále častější a intenzivnější," řekl Lenarčič s odkazem na riziko lesních požárů v oblastech, kde dříve nebyly běžné, a povodně v Belgii, Německu a Itálii.

Pro nadcházející sezonu lesních požárů bude rezerva RescEU zahrnovat 24 hasičských letadel a čtyři helikoptéry z deseti členských států. K tomu 11 unijních zemí vyšle téměř 450 hasičů, kteří budou mít základnu ve Francii, Řecku a Portugalsku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Věkové rozpětí pro dobrovolná očkování proti HPV a meningogkokům se rozšíří

Věkové rozpětí pro hrazené dobrovolné očkování dívek a chlapců proti lidskému papilomaviru (HPV) a proti meningokokům se zřejmě rozšíří. Nově budou moci očkovat také hygienici a epidemiologové. Změny přinesou senátní úpravy vládní novely o ochraně veřejného zdraví, které dnes schválila Sněmovna. Předloha pojednávala v původní podobě jen o bezpečnosti dodávek pitné vody. Nyní ji dostane k podpisu prezident Petr Pavel.

Očkování proti HPV, který je původcem rakoviny děložního čípku, je nyní hrazeno z veřejného zdravotního pojištění lidem mezi 13. a 14. rokem věku. Schválený návrh senátorů rozšiřuje toto "očkovací okno" na 11 až 15 let věku. Podobně se rozšíří i věkové rozpětí pro hrazené očkování mládeže proti meningokokům, které nyní stát platí dívkám a chlapcům od 14 do 15 let. Nově to bude mezi 14. a 16. rokem věku. "Je to všechno v souladu s vědeckými poznatky," uvedl před poslanci senátor Roman Kraus (ODS).

Od uzákonění obecné možnosti, aby očkovali i hygienici a epidemiologové, si senátoři slibují zvýšení počtu očkovacích míst. Očkovat tak bude moci podle Krause dalších zhruba 300 lékařů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy