Praha - Ve věku 45 let v pondělí zemřel zpěvák Petr Muk. Médiím to potvrdil producent Oldřich Lichtenberg, ale odmítl spekulovat o příčinách úmrtí.
Podle ČTK se údajně předávkoval léky; jeho bezvládné tělo bylo nalezeno ráno v jeho pražském bytě. Zpěvák se dlouho léčil s maniodepresivní psychózou; podle bulvárních médií měl i problémy s alkoholem a návykovými látkami.
Mukovo úmrtí potvrdila i mluvčí pražské záchranné služby Jiřina Ernestová. "Ano, skutečně jme u něj zasahovali, ale už jsme mu nemohli pomoci," uvedla. Podle ní příčina smrti není známa, věc bude vyšetřovat policie. Žádné další informace ale nemůžou poskytovat, rodina si to nepřeje.
Právě minulý pátek Mukovi po pěti letech vyšla nová deska V bludišti dnů, na které se chtěl se dvěma členy skupiny Deep Decline částečně vrátit ke zvuku 80. let.
Muk pocházel z Českého Krumlova, v Českých Budějovicích absolvoval stavební průmyslovku. Od patnácti hrával na kytaru v alternativních kapelách, zpívat začal v punkovém Duralu.
Zlomem bylo v roce 1985 založení kapely Oceán, ve které spolu s Dušanem a Janem Vozáryovými, Petrem Kučerou a textařem Petrem Honsem působil osm let.
Novoromantická syntezátorová skupina s hity jako Ráchel se v tehdejším pěrestrojkově zahnívajícím socialistickém Československu stala senzací. Jejich sound a image, jež patří k přelomu osmé a deváté dekády, v jistém smyslu nahrazovaly domácím posluchačům Depeche Mode, Camouflage i The Cure dohromady.
Oceán patřil k nejoriginálnějším a nejvýznamnějším zástupcům synthi popu u nás; stejně tak je tato éra přes zjevnou zahraniční inspiraci hudebně nejkreativnějším obdobím Mukovy kariéry. Skupina se dokonce dostala na turné jako předkapela dua Erasure.
Na začátku 90. let pak Muk a část kapely po rozepřích založili projekt Shalom, který posunul zvuk Oceánu do zasněnější (a přístupnější) polohy. Zároveň tu Muk ještě víc začal prezentovat své "duchovní zájmy", k nimž patřil zejména judaismus a esoterika.
V roce 1997 se pak zpěvák vydal na komerčně úspěšnou sólovou dráhu, na níž si kromě vlastních hitů (Neusínej, Tančíš sama, Něžné dotyky) udržoval popularitu řadou coververzí.
Už se Shalomem nazpívali olympickou baladu Bon soir, mademoiselle Paris, následoval Neckářův Stín katedrál nebo Zrcadlo z repertoáru Karla Černocha.
Posléze se Muk zapojil i do české muzikálové scény (Johanka z Arku, Rusalka) - což sebou přineslo ještě větší splynutí s českým showbyznysem.
- Ohlasy na úmrtí Petra Muka si přečtěte ZDE
