New York - Hudební průmysl možná už brzy čekají velké změny. Jedna ze čtyřech velkých nahrávacích společností Warner Music Group zahájila námluvy. Zatím ale neví, jestli chce být bohatým ženichem, nebo chudou nevěstou.
Sotva začala média spekulovat o tom, že se chystá koupit zadluženou společnost EMI, objevily se na veřejnosti také zprávy, že o katalog Warner má zájem Sony Music.
Čtěte také:
Objeví se hudební mraky, ze kterých bude kapat?
Nejtučnější rok měli Lady Gaga, Eminem a Bon Jovi
Hudební rok patřil Lady Gaga a hodným i zlým klukům
Nejočekávanější desky vydají Lady Gaga a Amy Winehouse
Deník The New York Times navíc potvrdil, že třetí největší nahrávací firma, jež se stará o hvězdy jako jsou Linkin Park nebo R.E.M., si najala jako poradce investiční společnost Goldman Sachs, aby jí našla movitého nápadníka.
Licencování skladeb vynáší
Warner Music Group neměla loni příliš dobrý rok. Čísla z třetího čtvrtletí roku prozrazují, že oproti minulému období firma vykázala pokles zisků o deset procent (v USA dokonce o třináct). Další ránou pod pás byly neúspěchy očekávaných vánočních trháků - Linkin Park prodali nové desky A Thousand Suns stěží půl milionu kusů a rapper T.I. dopadl s novinkou No Mercy ještě hůře.
Zpěvák Josh Groban nakonec dokázal překonat s novinkou Illuminations hranici milionu kusů, ale na pětkrát platinový vánoční trhák Noël zdaleka nenavázal. V polovině roku navíc po třech dekádách spolupráce opustil společnost Paul Simon, který svůj katalog vrátil do Sony Music.
Právě o archiv Warnerů, v němž jsou také nahrávky Madonny, Prince nebo Milese Davise je zájem největší. Slušné výdělky stále nabízejí reedice, ale hlavně díky licencování skladeb pro reklamu nebo filmy z nich proudí podstatně stabilnější zisky než ze současných interpretů, kteří jsou vydáni napospas turbulentně se měnícím módám. O koupi katalogu společnosti Warner prý uvažuje Sony Music i BMG Rights Management, rychle rostoucí pohrobek někdejší společnosti BMG, která v roce 2008 přešla pod Sony.
Warner Music Group je sám „dědicem" nahrávací společnosti, která patřila mediálnímu gigantovi Warner Time. V éře klesajících zisků hudebního průmyslu ale mediální společnost pustila svůj hudební label k vodě a v roce 2005 ho prodala finančníkovi a skladateli Edgaru Bronfmanovi mladšímu.
Ačkoliv Warner Music se v roce 2008 stal prvním labelem, jehož digitální prodeje generují více než polovinu zisků, na hlavu šéfa se z médií snáší spíše kritika. „Místo toho, aby pracovali na kultivování talentů, propustili WMG všechny lidi, kteří měli potenciál natočit hit. Místo toho se drželi veteránů jako jsou Kid Rock, Eric Clapton nebo Faith Hill a nezajímali se o budoucnost," shrnuje pětiletku WMG blog Showbiz411.com.
Pod novým vedením také společnost "odřízla" většinu lokálních poboček. Pražská kancelář Warner Music zanikla vloni dubnu; o distribuci jejich koňů v České republice se teď stará Supraphon.
Z velké čtyřky jen dvojka?
Námluv Warner Music se týká i osud společnosti EMI. Ačkoliv jí samé se nedaří nijak tragicky, doplácí na špatné hospodaření svého majitele Terra Firma Capital Partners, který si na její koupi v roce 2007 půjčil 4,2 milardy liber u Citibank a dosud je nesplatil. Pokud Terra nenajde do května peníze, připadne EMI novému majiteli, který se nijak netají tím, že by hudební label vykazující ztráty nejradši hned dál prodal. Nejvíce pravděpodobný scénář finančních transakcí je proto následující: Warner Music koupí za výhodnou cenu EMI a sám se pak nechá koupit někým dalším.
Problémům svých konkurentů se směje největší hráč na poli vydávání hudby - Universal Music. Od ledna má nového šéfa, kterým se stal Lucian Grainge, v roce 2010 si i díky úspěšným nahrávkám Eminema, Lady Gaga nebo Justina Biebra udržovali zhruba čtyřicetiprocentní podíl na americkém trhu.
Špatný rok neměl ani jejich největší konkurent - společnost Sony Music, jejíž podíl je díky hvězdám jako jsou Susan Boyle nebo Lady Antebellum na největším světovém trhu zhruba třicet procent. Podle odborníků na hudební průmysl směřuje současný stav k situaci, kdy na poli zůstanou jen dva velcí kohouti - Universal a Sony. Před deseti lety přitom bylo velkých nahrávacích společností ještě pět.
Zmenšení počtu velkých firem by mohlo umožnit rychleji reagovat na změny týkající se distribuce hudby. Jak ukazují například současné průtahy se spuštěním streamovací služby Spotify v USA, nerozhodnost velkým společnostem velmi škodí.
Nový model hudebního průmyslu postavený na poslouchání hudby přímo z internetových „mraků" by mohl být východiskem ze současné krize. Jenže Spotify, jenž už dva roky úspěšně operuje v západní Evropě, zatím marně čeká, až mu všechny velké společnosti dají souhlas se zpřístupněním svých archivů. Jeho jediným úlovkem je zatím Sony Music, která podepsala spolupráci právě minulý týden.
Určitě ale dál poroste vliv menších nezávislých labelů a možná do hry vstoupí někdo další - od Live Nation (kam přešla právě od Warnerů Madonna) až po společnosti Apple nebo Google, které se zatím zabývají převážně promotérskými aktivitami, respektive digitální distribucí.