Šostakovič dokončuje svůj projekt

ČTK
1. 3. 2006 11:30
Praha - Maxim Šostakovič dirigoval v české metropoli další ze symfonií svého otce Dmitrije a blíží se k cíli nahrání celého cyklu.

Úspěšný program se dnes opakuje. Ruský dirigent s Pražskými symfoniky uvádí a natáčí komplet už deset let. Měl by ho uzavřít ve Smetanově síni 8. a 9. března.

Na programu dnešního koncertu v téměř vyprodaném sále byla Symfonie č. 3 "Prvomájová" a Symfonie č. 11 "Rok 1905". Zatímco první z nich z dvacátých let vrcholí pochodovými rytmy podpořenými pěveckým sborem, druhá je po pádu komunistického režimu vykládána jako skladatelova skrytá umělecká reakce na krvavé potlačení takzvané kontrarevoluce v Maďarsku v roce 1956.

Šostakovičovy osudy

Teprve posmrtně vydané paměti Dmitrije Šostakoviče (1906 až 1975) plně naznačily, jak hluboký byl rozpor mezi oficiálními doktrínami, jimž se podřizoval, a jeho vlastními názory.

Jedenáctá symfonie z jeho patnácti je oficiálně věnována ruské revoluci z roku 1905, vzbouřenému lidu a obětem tehdejšího masakru před Zimním palácem. Dílo vyznívá jako výzva k boji. Sovětský režim měl k Šostakovičovi velmi ambivalentní vztah. Jednou jej oslavoval, jindy stěží trpěl a vedl proti skladateli nenávistné kampaně.

Za stalinského teroru doprovázely Šostakovičův život neustálý strach a obavy z likvidace jeho i celé rodiny. Zejména v symfoniích, z nichž každá je podle Maxima Šostakoviče jiná a nová, je zachycena celá epocha.

Pokud sedmašedesátiletý dirigent projekt dokončí, bude to jediný komplet, který celý pořídí s jedním orchestrem. Na trhu by proto mohl být, podle vedení Pražských symfoniků, unikátem. Maxim Šostakovič emigroval v roce 1981 ze Sovětského svazu do USA. Po čtvrt století se nyní i s rodinou vrátil do Ruska.

 

Právě se děje

před 44 minutami

Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro" koncem dubna

Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro", tedy do mechanismu směnných kurzů ERM-2, koncem dubna. V pátek to uvedl bulharský premiér Bojko Borisov. Podle něj současná koronavirová krize ukazuje, že členské státy eurozóny a ty země, které jsou už do ERM-2 zařazeny, budou mít po odeznění pandemie k dispozici miliardy eur na oživení ekonomiky, zatímco ostatní si budou muset půjčovat za vyšší úrok.

Země původně předpokládala, že k ERM-2, kde musí vydržet dva roky před přijetím eura, a k bankovní unii se připojí letos v červenci. V posledních týdnech se pak zdálo, že globální krize vyvolaná šířením koronaviru Sofii přiměje plán odsunout až na příští rok.

Borisov ale dnes vysvětlil, že se jeho vláda rozhodla po konzultacích se šéfkou Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeovou a s vysoce postavenými úředníky ECB přípravy naopak urychlit. Dodal také, že je přesvědčen, že jak jeho země, tak Chorvatsko do eurozóny přijaty budou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy