Tvoje nové album se jmenuje Říše za zrcadlem. Co touhle říší myslíš?
To definuje první song desky. Je to říše, kam můžou lidi uniknout prostřednictvím mojí muziky. Při poslouchání je beru do dalšího světa.
Celé album je tahle říše za zrcadlem, o které mluvíš?
Spíš obecně muzika, kterou dělám.
Podle tvých slov je tohle album tvůj zatím nejlepší počin. Proč?
Časem člověk získává zkušenosti. Myslím, že jsem na albu hodně zapracoval a dával si záležet na textech. Často jsem je přepisoval, aby byly vychytaný a plný obsahu. Nechtěl jsem v nich žádnou vatu. Je to taky osobnější a vyzrálejší album, i hudebně.
Tím, jak jsme nedávno dělali desku s Mortal Cabinet, jsem i na produkční část nahlížel jinak. Zkušenosti z ní jsem pak aplikoval i na tu novou desku. Především se jednalo o práci s producenty, kde jsme každý beat ladili, aby všechno sedělo, a tak podobně.
Oproti ostatním albům je Říše za zrcadlem příznačná právě tím posunem k tvé osobě. Působí jako introspektivní zpověď Řezníkovy znechucené a místy velmi depresivní duše, čím to?
Myslím si, že to je zajímavější pro posluchače. Nadávat se dá vždycky na všechno, chtěl jsem to zkusit udělat jinak. Je to víc skutečný. Dřív jsem dělal smyšlený hororový příběhy. Teď jsem chtěl dát víc opravdovějších věcí.
Ústřední téma této tvé zpovědi je hlavně frustrace z okolí, ale z písně Žádnej cíl, trochu i z Tisíc mil, je cítit i vyhoření. Zaznívá tam, že jedeš na setrvačník. Lidem není co dál cpát a už ti to stačí. Máš nějakou tvůrčí krizi?
To si nemyslím. Ale někdy člověk takový pocity má. Vždycky, když je mám, snažím se je nějak zachytit a rozvést. Proto třeba tyhle songy. Netrpím depresemi ani vyhořením nějak dlouhodobě, ale občas se člověk do toho dostane a pak se snažím z toho něco vytěžit pro tvorbu.
Jiná forma deprese je cítit i z písničky Nirvana. „Mohl jsem bejt jinej, ale vybral jsem si temno, ale pokusím se najít světlo, alespoň ještě jednou.“ V Říši za zrcadlem zase říkáš, že „Nejdřív to byla terapie a teď mě to podvědomě ničí“. Má na tebe tvorba nějaký negativní dopad?
Je to tak. Když každý víkend jezdíš na koncerty, opakuješ brutální texty, kolikrát se třeba ani necítíš, ale musíš v tom být, tak se takový pocity kolikrát objevují. Měl jsem jedno období, kdy jsem to víc vnímal. To jsem se právě snažil zachytit v tomhle songu. Ale teď s tím problém nemám, koncertování mě pořád hrozně baví. Je to prostě jak kdy. Je to samozřejmě i tím, jak je venku nová deska. Jsem z toho zase nadšený.
Nemusí mít tedy fanoušci strach, že končíš?
Ne, to ne. Nevím, kam mě to zavane, ale určitě chci dál dělat muziku.
Jak tě napadl námět na píseň Pan Au?
Téma Pan Au mě napadlo asi před pěti lety. Ale nemohl jsem najít pořádný beat. Povedlo se to až s producentem Podojkrávu. Zadal jsem mu úkol, ať mi připraví beat a zhostil se toho úplně božsky. Hrozně mě to baví, je to veselý a zároveň brutální. Vždycky jsem chtěl udělat animák a u Pana Au se to úplně nabízelo. Kdyby to byl hraný klip, šel bych do želez hned. Takhle si myslím, že to je fakt vtipný.
Byly na klip nějaké negativní reakce?
Strašně moc pozitivních reakcí, až mě to překvapilo. Lidi to pochopili a baví se u toho. Občas někdo napíše, že mě zastřelí, ale minimálně.
Co plánuješ do budoucna?
Chtěl bych dodělat jeden nebo dva klipy na novou desku, ale ještě nemám konkrétní vizi, které by to měly být. Na podzim pravděpodobně vyjde nový album Sodoma Gomora.
Plánuješ se teď věnovat i jiné činnosti než muzice? Narážím na tvůj třetí krátký film Máma má raka, který režíruješ po snímcích Jehova pomsta a Život není krásný.
Zrovna dokončuju stříhání. Film by měl být hotový v červenci, ale to je jenom taková amatérská sranda v duchu starých filmů. Plánujeme ale celovečerák. Už je hotový scénář, který jsem psal se Samirem Hauserem z Vanessy a pamětníkem českého undergroundu, který si říká Pablo de Sax. Bude to povídkový film ze začátku devadesátých let o drogové scéně, o svobodě, která tehdy nastala po revoluci, a kterou lidi uchopili tak, že začali strašně fetovat a kalit. Samir s Pablem psali vlastně svoje zážitky a já jsem tam nějak došperkoval fórky. Scénář nakonec zaujal producenta Čestmíra Kopeckého a je dost reálný, že to vznikne. A já ho budu režírovat.
Kdy by se mělo začít natáčet?
Snad někdy v roce 2017.
Proč jsi přestal kreslit Martyho frky?
Neměl jsem na to už moc čas. Mám hrozně moc zapsaných nápadů, chci určitě zase začít. Mám tak půlku materiálů na novou knížku. Chtěl bych ještě letos před Vánoci třetí díl. Snad to klapne.
V textech často reflektuješ znechucení nad českou mainstreamovou kulturou a povahou Čechů. Politická témata tě nikdy nelákala?
V minulosti jsme měli song Parlamentní jatka, ale jinak ani ne. Nevím, co bych k tomu říkal. Samo o sobě to je hrozný divadlo a nemám to moc rád.
Neměl bys strach ze ztráty fanoušků?
Spíš by se to nelíbilo mně. Nepotřebuju dělat něco takového.
Nahrávací společnost BiggBoss, jejíž asi nejvýraznější tváří je raper Vladimir 518 ze skupiny PSH, v únoru vydala prohlášení, které se vymezuje proti prezidentovi Zemanovi a nenávisti prostupující českým veřejným prostorem v souvislosti s uprchlickou krizí. Prohlášení podepsalo dvacet pět umělců. Proč jsi ho nepodepsal?
V souvislosti s tím nás nikdo nekontaktoval. Podepisovali ho lidé čistě spojení s BiggBossem.
A kdybys měl možnost ho podepsat, udělal bys to?
Asi ne. Chápu nadávání na Zemana, to je jasná věc, ale asi bych se nedokázal ztotožnit se všemi body toho prohlášení. Navíc nemám potřebu se takhle prezentovat. Chci se věnovat muzice, ne se politicky angažovat.
Takže vystoupení Lenky Dusilové a Davida Kollera na Andělech šlo úplně mimo tebe?
Emotivně to se mnou nehnulo ani na jednu stranu. Nevidím důvod, proč by to nemohli říct. Na druhou stranu výkon Dusilové nebyl vůbec přesvědčivý. Kdyby prohlášení nečetla z papírku, ale řekla ho spatra, vyznělo by to líp.
V DVTV jsi řekl, že vypadáš jako Mojmír Maděrič, v tracku Šerednej zmrd zase říkáš, že vypadáš jako Zuzana Bydžovská. Jak to teda je?
Je to někde mezi Bydžovskou a Maděričem. Ono se to proměňuje podle toho, jak jsem oteklej. Když jsem oteklej po chlastu, je to Maděrič, a když delší dobu fetuju, je to spíš Bydžovská.
