Glosa: Slavík prozpěvuje na cestu fašizující se společnosti. A česká pop music tomu spokojeně tleská

Petr Adámek
29. 11. 2015 9:17
Výsledky Českého slavíka naznačují, že agrese a nenávist namířené proti menšinám a populistické šíření strachu jsou hodnoty nejen společensky akceptované, ale dokonce vysoce oceňované. A elita pop music tomu spokojeně tleská.
Tomáš Ortel při předávání Bronzového slavíka
Tomáš Ortel při předávání Bronzového slavíka | Foto: ČTK

Vyřadit, nebo nevyřadit? Po předloňské blamáži s raperem Řezníkem, kterého nechali zakleknout do startovních bloků, ale nedovolili mu odstartovat, byli letos pořadatelé v podobně prekérní situaci kvůli kapele Ortel.

Hudebně velmi podprůměrná skupina, která staví svoji existenci na protiuprchlické, antiislámské a všeobecně nenávistné náladě, byla totiž pod stejnou palbou jako v loňském roce zmíněná postavička horrorcoru. Jako vysvětlení odporu části veřejnosti proti účasti Ortelu ve Slavíkovi stačí vzpomenout například na zpěvákovo působení v neonacistické partě Conflict 88, s níž si prozpěvoval mimo jiné „válečníci bílý Evropy / sražte konečně na kolena ty židovský psy“. Ne, tohle skutečně není kapela na dětskou besídku.

Podle hesla „kdo nic neudělá, nic nezkazí“ pořadatelé kontroverzní skupinu v nominacích nechali a malá tragédie na sebe nenechala dlouho čekat. Ortelu se totiž posílaly hlasy v takovém množství, že kapele, resp. jejímu zpěvákovi, vysloužily dvakrát místo na „bedně“. Jako by nehlasovala hudební veřejnost, ale členové Bloku proti islámu či DSSS. Nebo se tyto radikální postoje těchto extrémistických hnutí stávají normou i v běžné společnosti?

A bylo ještě hůř, to když hrůznému výsledku bez uzardění tleskala celá opera, aniž by se z publika nebo z pódia ozval jediný náznak vzdoru či nesouhlasu. Hudební osobnosti tváří v tvář akceptují kapelu s jasně neonacistickým odérem, Lucii Bílé možná opět cukala pravačka jako tehdy v šatně s Danem Landou.

Jestli za bezvýhradným přijetím Ortelu stojí zbabělost a klasická šoubyznysová přetvářka nebo ještě hůř sdílení jejich myšlenek, není až tak důležité.

Přítomná elita pop music tak jako tak vyslala svým nekonfliktním postojem jasný a hodně nebezpečný signál: Další podobně extrémistické kapely mají plnou legitimitu, jasně vyřčenou podporu a volné pole působnosti. Už se nabízí jen otázka, kdy začnou vinou rasové nesnášenlivosti umírat po koncertech lidi, jako tomu bylo začátkem devadesátých let během působení extrémistického Orlíku.

Pochopitelně nešlo ten večer jen o Ortel. Karel Gott, jemuž lékaři nedávno diagnostikovali vážnou chorobu, nakonec do Státní opery dorazil. Samozřejmě si došel pro zlato, našel sílu i zavtipkovat. Z Kanady překvapivě přicestovala Lucka Vondráčková, nepřekvapivě nevyhrála, ale aspoň si zazpívala. Richard Krajčo si coby mluvčí Kryštof v předtočeném videu opět, jak je poslední dobou jeho zálibou, mastil ego. Z vítězství se radovala Lucie Bílá, Kabát a raketový start stvrdila titulem Objev roku a Mattoni Hvězda internetu dvojice Slza.

Profesionální baviči Genzer se Suchánkem předvedli jeden z nejtrapnějších výstupů večera, který v nejapnosti trumfnul snad jen František Ringo Čech. Nenásilným humorem naopak překvapil moderátor Libor Bouček, který si lehce rýpnul do kolegy Leoše Mareše i do Zemanova mluvčího Ovčáčka a slovy „jedinou silou, která má smysl, je láska“ alespoň trochu vyvážil negativní příchuť večera.

Během živých vystoupení si No Name střihli povedené medley více než desítky svých hitů. Chinaski si troufli na textově jadrné Punčocháče. Refrén si s kapelou zazpívali i přítomní kolegové a kolegyně z branže v hledišti.

Žádný z těchto okamžiků (snad s výjimkou Gottova čtyřicátého triumfu) se v debatách nedožije pondělního poledne. Oproti tomu úspěch Ortelu nenápadně rozsvěcí další zelenou radikalizaci společnosti.

 

Právě se děje

před 18 minutami

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
Další zprávy