Když parta kolem zpěváka Dextera Hollanda přijela do Hradce Králové poprvé, psal se rok 2008 a pořadatelé mohli v kolonce „poprvé“ odškrtávat ve velkém. Jednak v tu dobu šlo o nejdražšího interpreta celé historie festivalu, zároveň The Offspring nalákali na královéhradecké letiště rekordní počet lidí. Zatímco položka „nejvyšší honorář“ se od té doby přepisovala několikrát, lidí i tentokrát dorazilo hodně.
Vedle nadšené atmosféry před hlavním pódiem se však nijak výrazně nezměnilo ani nasazení kapely. Před osmi lety se po jejich setu řešilo, jestli Dexter nejede na valiu a stejná otázka se nabízí i letos.
Těžko pochopit, proč je frontman punkrockové kapely ve svých (pouhých) padesáti letech takhle strnulý, bez šťávy a energie, chvílemi až skoro zamrzlý. Navíc jeho vokál, patrně úmyslně, zvukaři stáhli na úroveň, že chvílemi skoro nebyl slyšet.
Ani Dexterovi parťáci celkový dojem příliš nevylepšili. Basák Greg K. by si s přehledem mohl pověsit na krk medaili pro nejstatičtějšího muzikanta celého festivalu, nepochopitelně se jeví i angažování třetího, doprovodného kytaristy. Kluci, jste punkrockeři, ne symfonici! Až příliš klidnou hladinu se krátkými průpovídkami snažil čeřit Noodles, ale celková únava životem byla patrná i z něj. Kontrast šťavnatých punkrockových pecek a evidentní vyčpělosti kapely nemohl být větší.
The Offspring mají aspoň to štěstí, že dokáží vysypat z rukávu nespočet vypalovaček, které dodnes spolehlivě fungují. Bad Habit, Pretty Fly (For a White Guy), Want You Bad, Staring at the Sun jsou hitovky na první dobrou, které udělají veškerou službu samy o sobě, i kdyby hrály z playbacku. Jen škoda těch zbytečně dlouhých prostojů, kvůli nimž ztrácelo vystoupení dynamiku.
Jediným vytržením ze strnulé a lehce sterilní show byla nečekaná intimní verze Gone Away, během níž Dexter Holland zasednul za klavír. Vícero výrazných momentů už jejich vystoupení nenabídlo. The Offspring jsou dnes už pouze nostalgickou vzpomínkou na punkrocková devadesátá léta.
