Praha - Záplava čerstvé kytarové muziky z Británie se zdá nevyčerpatelná, málokterá z kapel oslavovaných ostrovním tiskem ale splňuje tak náročné měřítko kvality jako Wild Beasts.
Kapela ověnčená nominacemi na Mercury Prize i tituly albua roku z hudebních médií se do Prahy vrací po dvou letech. Namísto talentovaného objevu tentokrát do Prahy dorazí regulérní stálice ostrovní scény. V pondělí 14. srpna zahrají Wild Beasts v Lucerna Music Baru.
Pojmenovali se podle anglického překladu názvu sto let starého uměleckého hnutí Les Fauves malíře Henriho Matisse. Když se to vezme doslova, vlastně vyznávají stejně radikální postoj jako fauvisté, kteří si za cíl vytyčili harmonii mezi emocionálním výrazem a dekorativní kompozicí, jež se spojuje v nitru správně naladěného diváka. Jejich skladby mají nenápadný a nevtíravý půvab a do plné krásy se rozvinou teprve při soustředěném poslechu.
Kvarteto ze severu Anglie vzniklo v roce 2002 v maličkém městečku Kendal v Jezerní oblasti, odkud se muzikanti po pozitivních ohlasech na demonahrávky odstěhovali do většího Leedsu. "Máme štěstí, že jsme opravdu dřeli a snažili se být co nejvíc individuální a originální. Vzešlo to z nudy a z nedostatku zájmu o pivo a testosteronový rock. Zahustilo nás to jako ovoce," říká zpěvák kapely Hayden Thorpe, jehož falset připomíná Antony Hegartyho z Antony & The Johnsons a je poznávacím znakem Wild Beasts.
Debutové album Limbo, Panto v roce 2008 představilo kapelu, která se kromě tradičních kytarových zdrojů (The Smiths, Joy Division) silně inspiruje v kabaretu a burlesce. Sexuální ambivalence frontmana si podává ruku s dramatickými gesty a teatrálností.
„Chceme spojit rock s pantomimou," prohlašuje Hayden, který by rád někdy postavil koncert kapely jako divadelní hru. Hudební tisk je nejčastěji srovnával s Arctic Monkeys, Franz Ferdinand nebo Foals, ale Wild Beasts mají mnohem větší ambice než být jen další tuctovou indie kapelou.
O rok mladší album Two Dancers už sklidilo zasloužený kritický ohlas i mimo sektu fanoušků. Ambiciózní kolekce oscilující mezi post-punkovou melancholií a tanečními beaty si vysloužila nominaci na Mercury Prize (nakonec se z ní radovali žánrově spříznění the xx) i vysoké umístění ve výročních anketách o album roku.
Termín "britská kytarovka" se v posledních letech stal synonymem nepříliš originální hudby, která se shlíží v slavných časech britpopu poloviny 90. let a vykazuje značně omezené inspirační zdroje. U Wild Beasts (podobně jako třeba u aktuálních miláčků kritiky The Horrors) se ale výsledný zvuk skládá z puzzle originálních inspirací, které sahají až do soudobé avantgardy i undergroundu.
Květnová novinka Smother prý vznikla pod vlivem brazilské spisovatelky ukrajinského původu Clarice Lispectorové, minimalisty Steve Reicha, současných britských hlukařů Fuck Buttons i Frankensteina od Mary Shelleyové.
"Právě teď jsou nejvíc inspirující, nejvzrušující a nejúchvatnější kapelou, kterou máme. A Smother má našlápnuto k tomu stát se albem roku 2011," ohodnotil nové album Wild Beasts webový portál BBC Music a udělil mu absolutní známku.
"Smother je mistrovské dílo, které je tak křehké a decentní, že by méně pozornému posluchači mohlo proklouznout mezi prsty. V žádném případě si ale nenechte ujít," dodává portál PopMatters, který mu udělil hodnocení 9/10.
Wild Beasts přivezou do Prahy delikátně uhrančivé písně, v nichž ožívá duch konce sedmdesátých let vrcholící britské post-punkové éry. Ne snad, že by Thorpe & spol. kopírovali kapely jako Fall či Joy Division - jen se nechali nakazit jejich ambicemi a snahou vtisknout hudbě širší kulturní obraz své doby.
