Několikaminutový potlesk provázený výkřiky "bravo" zakončil zahajovací koncert 72. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Ve vyprodaném Obecním domě na něm zazněla symfonická báseň Má vlast Bedřicha Smetany v podání Vídeňských filharmoniků pod taktovkou dirigenta Daniela Barenboima.
Dlouhotrvající potlesk vyvolal na začátku už příchod slavného tělesa. Vídeňští filharmonici zahájili koncert českou hymnou. Harfa v úvodu první symfonické básně Vyšehrad pak kvůli hlučícímu dítěti v publiku začala nadvakrát.
Má vlast se uvádí na Pražském jaru téměř každoročně. Skladby se ujímá každý rok jiný dirigent. Barenboimova účast na zahajovacím koncertu festivalu je výsledkem několikaletého vyjednávání.
Zahajovací koncert sledovali lidé nejen v Obecním domě, ale také v parku Kampa, kde začal program již v 17:00, a v několika kinech.
Barenboim pojal přípravy velkolepě
Slavný argentinsko-izraelsko-španělský dirigent pojal přípravy zahajovacího koncertu skutečně důkladně i velkolepě. Smetanovu Mou vlast zařadil na program abonentního koncertu Staatskapelle Berlin v polovině prosince v Berlíně. Jen několik dní poté dílo nastudoval s Vídeňskými filharmoniky a uvedl jej na koncertech ve Vídni, Paříži a Kolíně nad Rýnem. S Vídeňskými filharmoniky Mou vlast zahrál také v předvečer festivalu, tedy 11. května 2017, v Mnichově.
Po zahajovacích koncertech Pražského jara dílo představí ještě v Linci a opětovně ve Vídni.
Zajímavostí je, že si Daniel Barenboim nechal zaslat videozáznam slavné Kubelíkovy interpretace z Pražského jara 1990.
Ve spolupráci s Českou televizí festival připravuje dokumentární film, který zachytí Barenboimovu cestu k Mé vlasti.
Téma "vlasti" je v dnešní době stejně aktuální, jako v době Smetanově. Úzce se přitom dotýká i samotného Daniela Barenboima, který je známý svým světoobčanstvím a aktivním angažmá v hledání mírového řešení palestinsko-izraelské otázky.
Má vlast je podobně jako Smetanova opera Libuše vyhrazena zejména slavnostním příležitostem. Jde o cyklus šesti symfonických básní inspirovaný historií, legendami a krajinou Čech. Dílo vzniklo v letech 1874 až 1879, premiéra se konala 5. listopadu 1882 v Praze na Žofíně.
Dopoledne se na Vyšehradském hřbitově uskutečnil tradiční pietní akt k uctění památky Bedřicha Smetany, který předznamenal začátek festivalu. Už 8. května také začal 69. ročník Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro, tentokrát pro obory housle a cembalo.
V prologu festivalu ve čtvrtek v pražském klubu Royal vystoupil houslista Josef Špaček a klavíristka Pallavi Mahidharaová. Indicko-americká hudebnice nahradí původně avizovaného Lukáše Vondráčka, který se kvůli pracovním povinnostem z vystoupení s názvem Před zahájením omluvil.
Pražské jaro zakončí 2. června jeden z nejvýznamnějších skladatelů druhé poloviny 20. století, dirigent Krzysztof Penderecki. Největší tuzemská přehlídka klasické hudby nabídne přes čtyři desítky koncertů.
