Mimořádná zpráva

Jakou Zeď zboří v Praze umanutý šéf Pink Floyd

ves, krk
16. 4. 2011 9:00
Waters přiváží novou pódiovou verzi The Wall
Foto: wikipedia.org

Londýn, Praha - V pátek a v sobotu nemají u nás svátek jen Anastázie a Irena, ale i ti, kdo věří, že po pinkfloydovském megaprojektu The Wall se toho už v populární hudbě vlastně moc důležitého nestalo. V pražské O2 aréně se dvakrát představuje Roger Waters s novým pódiovým zpracováním slavné desky Zeď z roku 1979.

S The Wall Live je český posluchač patrně nejblíž, jak si může zavzpomínat na Pink Floyd. Bude to jen návštěva výpravného a naleštěného muzea populární hudby, čemuž odpovídají i ceny vstupenek? Nebo Waters přenese s The Wall Live tři dekády starý materiál - který stejně fanoušci znají notu po notě a slovo po slově - aspoň do nového kontextu?

Foto: wikipedia.org

Hlavní autor Pink Floyd, který se do Prahy vrací po čtyřech letech, pochopitelně věří v to druhé - tedy že ukazuje a boří zdi současného světa. Nová produkce má navíc "osvětlit současnou nepříznivou světovou situaci" a je věnována všem obětem bojů a nepokojů v posledních letech.

Jak bylo v art rocku zvykem, ambiciózní hudebník to bere z jedné vody načisto a jeho spektákl obsahuje animace, v nichž bombardéry shazují Davidovy hvězdy, křesťanské kříže, islámské půlměsíce i loga automobilových a naftařských společností. Projev při skladbě Run Like Hell, který Water pronáší s německým přízvukem, pak provázejí na obrazovkách "ipodovské" výkřiky iLead, iHate, iKill, iPay spojující terorismus s mocí korporací a nadvládou mediální reality.

O přestávce diváci sledují na obrazovkách defilé tváří a příběhů lidí, kteří byli zabiti ve válkách a teroristických akcích. Snímky sami fanoušci na Watersův popud poslali na webovou stránku turné a projektu.

Rozbijte prasátko!

Absolutná většina dosavadní recenzí je nadšená: chválí zvuk, výkon "doprovodné" skupiny a samozřejmě technickou i vizuální složku. Jejich autoři se nijak netají dlouholetou slabostí pro Pink Floyd; možná proto elegantně obcházejí odpověď na remcalskou otázku o aktuálnosti Zdi a hudby Pink Floyd. Píší, že The Wall Live není koncert, ale spíš multimediální divadlo, a nemá tudíž ani cenu posuzovat show v intencích rocku a aktuálních trendů.

Záporné ohlasy jsou spíš výjimečné. Když už, většinou se soustředí na to, že koncept současného turné ještě víc než původní verze Zdi naplňuje odlidšťující rozměry stadiónových spektáklů, které v původní verzi Waters srovnává třeba s fašistickými sjezdy. Pár textů v tomto duchu dodává, že by The Wall Live mohla sloužit jako dokonalá kritika megalomanské, a přitom vyprázdněné současnosti - kdyby to tak ovšem Waters myslel.

Foto: wikipedia.org

Fanoušci po celém světě si ale s podobnými analogiemi hlavu příliš nelámou. The Wall Live ideálně zapadá do doby, v níž se neutrácí peníze za kompakty. Lidé raději jednou za čas rozbijí prasátko a nechají se ohromovat velkými koncerty. Se svým archetypálním příběhem je navíc The Wall Live připomínkou časů, kdy rocková hudba měla ambice překračovat hranice formátů a pronášet velké pravdy.

Ti, kteří si chtějí tyto vzpomínky oživit, na to mají vetšinou v pokladničce i dost peněz. A také v Česku je jich víc než dost: první koncert byl rychle vyprodán a přidával se druhý, nyní už rovněž zaplněný. Haly tu ostatně spolehlivě naplní i domácí a zahraniční revivaly přehrávající Floydy včetně jejich Zdi.

Turné zahájil Waters loni 15. září koncertem v Torontu a ukončí je takřka za rok vystoupení v Itálii; poslední dvojkoncert je plánován na začátek července do Milána. Loni hrál Waters převážně ve Spojených státech. Show zatím vidělo přes 700 tisíc diváků a vydělalo bezmála devadesát milionů dolarů.

Evropskou část zahájil v březnu 2011 v Portugalsku; na řadě je ještě Španělsko, Itálie, Nizozemsko, Maďarsko, Polsko, Rusko, skandinávské země i jeho domovské ostrovy. Do Prahy se Waters vrátí téměř na den přesně po čtyřech letech; naposledy zde vystoupil v dubnu 2007. Tehdy byl program založen na další klasické floydovské desce The Dark Side Of The Moon.

Album The Wall zůstane v historii pop music zapsané jako vrchol i začátek konce art rocku. Pink Floyd jako jedni z jeho hlavních představitelů se nad projektem osudově pohádali a rozešli. Skupina byla nahlodaná punkovou scénou a přirovnáváním k rockovým dinosaurům, ale i Watersovou uměleckou a manažerskou umanutostí.

Foto: wikipedia.org

I příběh Zdi znají fanoušci nazpaměť. Album vzniklo v roce 1979; kvůli náročnosti bylo jako komponovaný celek naživo prezentováno jen párkrát v letech 1980 a 1981. Sám Waters pak předvedl Zeď v červenci 1990 k prvnímu výročí pádu Berlínské zdi.

Hlavní postavou příběhu je rocková hvězda Pink. Částečně autobiografický projekt reflektuje ztrátu otce a ochranitelskou matku, dětství a dospívání, tyranské učitele, nevěrnou manželku i stupidní fanoušky. Hudba, na které se autorsky podílel kytarista Gilmour, se pohybuje od agrese ke křehkým písním. Ve vyvrcholení příběhu se Pink postaví svým mučitelům: „zeď izolace" se rozpadne, ale záhy se začne zvolna zdvihat jiná...

Nová technika, nové animace

Zeď byla postupně vystavěna ze stovek papírových cihel před diváky, nechyběly obří loutky, zřícení bombardéru a kruhové plátno. Na něm se promítaly animace Geralda Scarfa, jenž stojí i za stejnojmenným filmem Zeď z roku 1982. Pro aktuální turné připravil animátor nové projekce a další atrakce. Na pódiu se staví sedmdesátimetrová zeď, nechybí spousta světelné a promítací techniky.

Foto: wikipeida.org

Foto: wikipedia.org

„Jejich je jen kouř a světla, celý zbytek je můj," komentoval vždycky Waters aktivity svých spoluhráčů, kteří pod hlavičkou Pink Floyd hráli na koncertech písně z dob před rozpadem. Dohromady se skupina po rozpadu dala jen v roce 2005 pro charitativní koncertní akci Live 8.

Jinak rozhádané hudebníky nespojila ani smrt Syda Barretta. Zpěvák a kytarista symbolizoval první období skupiny sycené LSD i dětskou fantazií, které dodnes zůstává aktuální a inspirativní. Bez Barretta si to Floydi přes několik psychedelických nahrávek postupně namířili k monotematickým, zvukově mohutnějším, ale také čím dál sterilnějším projektům.

Při plánování současného turné prý dostal Waters od amerických pořadatelů nabídku k jednorázovému obnovení skupiny. Kupodivu ji neodmítl, naopak řekl, že jeho největší oponent Gilmour by stejně nesouhlasil.

Skupina by se ovšem nesešla ani v nejkreativnějším, ale ani v nejslavnějším složení David Gilmour, Roger Waters, Nick Mason, Rick Wright. Posledně jmenovaný klávesista a druhý zakládající člen Pink Floyd zemřel v září 2008.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Šlégr je dál koučem Litvínova, jeho rezignaci vedení nepřijalo

Jiří Šlégr zůstává koučem hokejistů Litvínova. Olympijský vítěz z Nagana, který je zároveň šéfem klubu, dnes nabídl rezignaci na trenérskou funkci, ale představenstvo ji nepřijalo. Realizačnímu týmu doporučilo provést změny v kádru.

Litvínovu se nedaří od začátku extraligy a dosud vyhrál jen tři zápasy. Po dvanácti kolech má pouze jedenáct bodů a je předposlední.

Po nedělní porážce 3:4 s Olomoucí, která byla pro klub třetím nezdarem za sebou, vedení Litvínova oznámilo, že jedná o změně na postu hlavního trenéra. Mezi kandidáty na nového kouče byl podle Šlégrova vyjádření v médiích i litvínovský odchovanec Vladimír Růžička, bývalý kouč národního mužstva a Šlégrův spoluhráč ze zlatého naganského týmu.

Nakonec zůstává na střídačce Šlégr. Bývalý vynikající obránce převzal tým v závěru minulé sezony místo odvolaného Milana Razýma.

před 24 minutami

Prováděcí zákon k brexitové dohodě prošel první zkouškou, poslanci ale odmítli projednávací plán

Britští poslanci posunuli prováděcí zákon k brexitové dohodě do další fáze legislativního procesu. Návrh prošel první zkouškou v dolní komoře britského parlamentu, když jej po druhém čtení podpořilo 329 zákonodárců, zatímco proti bylo jen 299. Britská média úvodní vítězství vlády očekávala. Poslanci ale později odmítli plán projednávání prováděcího zákona k brexitové dohodě. Vadí jim, že jim vláda na schvalování zákona vyhradila jen tři dny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy