Zemřel klávesista Wright, zakládající člen Pink Floyd

kul, BBC
15. 9. 2008 19:50
Pětašedesátiletý hudebník měl rakovinu
Foto: Aktuálně.cz

Londýn - Po textaři, zpěvákovi a kytaristovi Sydu Barretovi zemřel druhý zakládající člen Pink Floyd, klávesista Rick Wright.

Dlouhotrvající spory hudebníků a přání fanoušků mají definitivní rozuzlení. Skupina už se nikdy nesejde v nejslavnějším, respektive komerčně nejúspěšnějším složení: David Gilmour, Roger Waters, Nick Mason a Richard Wright.

Jeho úmrtí oznámila BBC s tím, že pětašedesátiletý hudebník skonal po krátkém zápase s rakovinou a rodina žádá veřejnost, aby respektovala jejich soukromí.

Pink Floyd: Roger Waters, Nick Mason, Syd Barrett a Richard Wright.
Pink Floyd: Roger Waters, Nick Mason, Syd Barrett a Richard Wright. | Foto: Bleskově

Barrett symbolizoval první, psychedelické období skupiny, kterou založili studenti architektury, a odešel už v roce 1968, kdy byl nahrazen méně problémovým Davidem Gilmourem, spolužákem z Cambridge.

Wright (kromě kláves i doprovodný zpěvák) byl naopak svorníkem pro obě éry Pink Floyd. Tu sycenou LSD a dětskou fantazií i tu druhou - čím dál víc monumentální a výpravnou. Nebyl sice tak často skloňován jako Waters a Gilmour, ale hrál už na prvním albu The Piper at the Gates of Dawn z roku 1967, které dodnes patří k milníkům popkultury.

Syd Barrett
Syd Barrett | Foto: aktualne.cz
Čtěte také:
Skřítkové a Syd Barrett tomu říkají jinak
Zemřel Syd Barrett, bývalý Pink Floyd

Autorsky se podílel i na slavných albech The Dark Side Of The Moon - kde složil skladby The Great Gig In The Sky a Us And Them - i Wish You Were Here z let 1973 a 1975. Obě znamenala komerční průlom Pink Floyd.

Na druhém si zbytek kapely vzpomněl slavnou písní Shine On You Crazy Diamond i na "bláznivého démanta" Barretta. Duševně nemocný hudebník, autor prvního úspěšného singlu See Emily Play, od začátku sedmdesátých let žil v ústraní, v přízemí domu své matky, kde zemřel 7. července 2006.

Pink Floyd
Pink Floyd | Foto: Aktuálně.cz

Po Barretově odchodu se kapela propracovala přes avantgardní nahrávky až k pastelovým skladbám s filozofujícími texty, charakteristickou basou Waterse, bluesovým zvukem Gilmourovy kytary a klávesovými linkami v podání Wrighta. Tak znějí dvě zmíněná alba, která se dočkala i výpravného živého ztvárnění.

Tehdy už byl vůdčí osobností kapely Roger Waters. Pod jeho vedením kapela spěla ke stále ambicióznějším projektům, jež vyvrcholily roce 1979 koncertním projektem a dvojalbem The Wall - obsahujícím asi největší hit kapely, Another Brick in the Wall, part 2.

Tou dobou byla ale také skupina definitivně nahlodaná nejen punkovou scénou a přirovnáváním k dinosaurům, kteří se vzdálili od jednoduchosti rock and rollu, ale hlavně Watersovou uměleckou i manažerskou umanutostí - nebo diktátorstvím, jak to nazýval zbytek skupiny.

Pink Floyd
Pink Floyd | Foto: Aktuálně.cz

Právě Wright byl kvůli neshodám jejím častým terčem. Už na desce Animals (1977) není podepsán, při The Wall byl prý vyhozen ze studia. Skupinu opustil začátkem 80. let.

Po Watresově spektakulárním odchodu se ale vrátil a se zbytkem členů pokračovali pod původním názvem. Nahráli alba A Momentary Lapse of Reason (1987) a The Division Bell (1994) a navzdory Watresovu obviňování i koncertovali.

S Watersem se Pink Floyd dali dohromady až v roce 2005 - pro charitativní koncertní akci Live 8. Jinak ale rozhádanou kapelu nespojila ani Barrettova smrt.

Když se loni v květnu konal koncert k jeho poctě, na pódiu se sice objevili i všichni "pozůstalí" - ale Waters tu zahrál odděleně. Stejně jako objíždí svět se svými lasery a ohňostroji.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Mafra u Ústavního soudu neuspěla, za články o Langerovi se musí omluvit

Nakladatelství Mafra neuspělo u Ústavního soudu (ÚS) ve sporu s bývalým ministrem vnitra Ivanem Langerem kvůli článkům spojujícím Langera s kontroverzním podnikatelem Františkem Mrázkem. Rozhodnutí ÚS z poloviny června dnes zveřejnil Langer na sociální síti LinkedIn. Soudy opakovaně Mafře nařídily, aby se za články omluvila. Nakladatelství se kvůli rozsudkům obrátilo na Nejvyšší soud, který ale dovolání Mafry odmítl. Proti rozhodnutí Nejvyššího soudu pak Mafra podala i ústavní stížnost, podle nynějšího rozhodnutí ale nebyla ústavní práva nakladatelství porušena.

Spor Mafry s Langerem se týkal série článků z roku 2008 v deníku Mladá fronta Dnes a na serveru iDNES.cz, spadajících pod nakladatelství. V nich deník a server tvrdily, že Langer byl ve spisu k policejní akci Krakatice veden jako podezřelý z propojení na organizovaný zločin kolem Mrázka. Mafra argumentovala mimo jiné tím, že slovo "podezřelý" použila jen v obecné rovině, a ne v trestněprávním smyslu. Podle soudů ale tvrzení z článků nepodložila důkazy, v říjnu roku 2015 Vrchní soud v Praze pravomocně nařídil nakladatelství, aby se za výrok omluvilo. Langer žádal omluvu i za další údajně lživé výroky v článcích, ale s tím u soudů uspěl jen částečně.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ve Francii se ujali úřadu dva noví ministři, čelí kritice za znásilnění i popírání #MeToo

Ministři nové francouzské vlády premiéra Jeana Castexe se dnes ujali svých úřadů. Dva z nich přitom už nyní čelí ostré kritice. Nového ministra vnitra Géralda Darmanina totiž od roku 2017 vyšetřují kvůli obvinění ze znásilnění, ministr spravedlnost Éric Dupond-Moretti na sebe před časem upozornil kritikou hnutí #MeToo. Opatrnou pochvalu si prezident Emmanuel Macron vysloužil alespoň za jmenování Barbary Pompiliové do čela ministerstva životního prostřední, informovala agentura AFP.

Premiér Édouard Philippe, který stál v čele vlády od roku 2017, podal v pátek demisi a s ním skončil celý jeho kabinet. Z něj se do týmu nového premiéra Jeana Castexe, dosud málo známého starosty jihofrancouzského městečka Prades, dostal ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian, ministr financí Bruno Le Maire či ministryně obrany Florence Parlyová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy