Zpěvačka sdělila stovkám milionů uživatelů, kteří ji sledují na sociálních sítích jako Twitteru, že desku nazvanou Evermore vydá již o čtvrteční půlnoci, to znamená v pátek v šest ráno středoevropského času. Ve stejnou dobu Swiftová zveřejní videoklip k prvnímu singlu jménem Willow.
Nahrávku čítající 15 skladeb označuje za komplementární ke své letošní desce Folklore. Tu nahrála již v době nouzového stavu, vyhlášeného kvůli nemoci covidu-19. I tuto desku v červenci vydala bez výraznějšího předchozího oznámení.
Na Folkloru se zpěvačka přiblížila žánru indie-folk a získala za něj jedny z nejlepších recenzí ve své kariéře. Nedávno byla nominovaná na šest cen Grammy, uspět může také v nejsledovanější kategorii pro album roku. Folklore se letos jen v USA prodalo přes milion kopií, tři týdny vedlo žebříček nejposlouchanějších alb Billboardu.
"Upřímně řečeno jsme prostě nemohli přestat skládat písničky," vysvětluje teď Taylor Swiftová, proč nyní přichází s pokračováním.
"Hrozně se mi líbil ten eskapismus, který tyhle příběhy, ať už vysněné, nebo skutečné, nabízejí. Hrozně se mi líbilo, jak jste tyhle snové krajiny, tragédie a epická vyprávění o ztracené lásce přijali do svých životů. A tak jsem psala další," říká.
Jak připomíná agentura AP, pro Swiftovou se jedná o nový pracovní postup. V minulosti se vždy zaměřila na jedno album, které vydala, později mu věnovala koncertní turné a pak se přesunula k dalšímu projektu. Momentálně však kvůli covidu-19 ani Swiftová nemůže vyprodávat sportovní haly, kde běžně koncertuje pro desítky tisíc lidí.
Na nové desce Evermore opět spolupracovala s Justinem Vernonem, frontmanem kapely Bon Iver, a Aaronem Dessnerem, kytaristou indie-rockové kapely The National. V jedné písni hostuje dívčí rockové trio Haim.
Mezi spoluautory skladeb je William Bowery. Minulý měsíc Swiftová přiznala, že jde o pseudonym jejího britského přítele, herce Joea Alwyna.
Podle hudebního kritika Karla Veselého má upřímné, intimní písničkářství, kterému se nyní věnuje, vysvobodit světovou popovou hvězdu Swiftovou z pout mainstreamu. "Působí jako útěk od rádiového popu k intimnímu písničkářství. Tentokrát žádné obří singly pro rádia nebo honění trendů chytlavými tanečními beaty, jen ztišené klavírní balady a melancholická atmosféra podzimního podvečera," napsal Veselý v recenzi pro Aktuálně.cz.
