Glosa - Již počtvrté se předávaly ceny Apollo, originální ocenění Maxima Velčovského pro nejlepšího umělce tuzemské populární hudby. Spolu s šekem na 60 tisíc korun od Ochranného svazu autorského si ji za sólový debut Different World odnesl z klubu Podnik v Česku žijící britský písničkář Adrian T. Bell, mimo jiné také zpěvák kapely The Prostitutes.
A název alba implikuje i charakter aktuálního ročníku. Útroby počinu pak dost možná nový tendenční směr cen.
Odborníci na trůnu
„Ceny Apollo jsou ceny české hudební kritiky, jimiž reagujeme na současnou neuspokojivou situaci na poli odborných hudebních cen v České republice,“ stojí v informačním textu o cenách Apollo na oficiálních stránkách akce. Jejich manifest na samotném počátku – ještě před udílením první ceny na Nové scéně Národního divadla – parafrázovaně zněl „vymýtit z řad porotců kompromitující osoby, podezřelé ze střetu zájmů, stejně jako mimoně s hudbou zcela nesouvisející, a tím pozvednout úroveň oceňované muziky“.
První zmíněný bod dodržují podle všeho zakladatelé Pavel Kučera, Tomáš Tenkrát a Marek Gregor důsledně. Devadesátičlenná široká porota nejprve nominuje z řad hudebních odborníků deset svých kolegů do poroty úzké. Toto opatření je možné vzhledem k vzájemné nezávislosti nominujících mezi sebou i vůči organizátorům pokládat za způsob prevence proti manipulaci. Identita desítky vyvolených pak visí na internetu v celé své kráse.
Letošní hodnotící panel sestával z hudebních publicistů a rádiových dramaturgů, kteří ve svých mediálních příspěvcích soustavně mapují pohyb na tuzemské scéně. Jmenovitě to byli Jana Grygarová (FullMoon), Antonín Kocábek (Týden), Honza Vedral (MF Dnes), Jarda Konáš (Headliner), Jaroslav Špulák (Právo), Karel Buriánek (protisedi.cz), Karel Veselý (nezávislý publicista), Pavel Kučera (Reflex), Pavel Turek (Respekt) a Radek Bureš (Expres FM).
O stoprocentně košer selekci se rozhodně mluvit nedá. Několik novinářů totiž pochází z řad partnerského rádia Expres FM a časopisu Headliner. Zájem upozorňovat na tuto skutečnost ale zůstává na okraji vzhledem k odbornému záběru zmíněných, což je to, oč tu běží. Promotéři, sponzoři, vydavatelé a jim podobná „havěť“ na poli kritiky zůstávají naštěstí outsidery této seance.
Právě nepředpojatá, osvícená porota je základem pro stanovení reprezentativního vzorku. Volba sedmičky ve složení Adrian T. Bell (Different World), Boris Carloff (Morphosis), Lenka Dusilová & Baromantika (V hodině smrti), DVA (Nipomo), Kieslowski (Mezi lopatky), Sklenik (Champagne Cork Pop) a Zrní (Následuj kojota) napomohla vzniku „proteinové bomby“ tuzemského hudebního vesmíru (nebo spíš galaxii).
Ano, tímto výběrem svérázných osobností s hloubkovým přístupem ke skládání se snahy pořadatelů, citované v úvodu, daří ukojit. Na požadavek kvalitativního rozmachu hudebních cen však navazuje klíčová, konkrétnější vize na nápravu: „zvýšit povědomí o kvalitní české populární hudbě“. A ono magické slůvko „populární“ svádí nyní více než jindy k zamyšlení.
Poprvé v historii předávání cen Apollo totiž zvítězila deska, jež má ke střednímu proudu tuze blízko.
Viva la Revolucion! Viva la mainstream!
Sólový debut Different World Adriana T. Bella, mj. zpěváka alternativní rockové formace The Prostitutes, klouže po silných melodiích a lehkých aranžmá a zároveň oslavuje tradiční písničkovou strukturu. Čerpá z nosnosti rozštěpených vokálů, přičemž z nich ústřední basbaryton nápadně nevystupuje, ale spíš se nechává unášet. Tedy splňuje vše, co pop music vítá s otevřenou náručí.
Co stojí za viditelnou odchylkou od nastavené tendence oceňovat především originální a novátorské projekty? V letošních nominacích si přitom na triumf pochopitelně brousili zuby třeba autoři živočišného, „marťanského“ popu DVA nebo Zrní, kmotřenci fúze lidové hudby a hip-hopu. Ukrajuje volba přístupného Bella ze vzdálenosti mezi Apollem a Anděly?
Žánrově se to nabízí, tedy co se hlavní, nežánrové kolekce andělských sošek týče. Na rozdíl od mnohdy estrádního popu však Different World spadá do výrazně kvalitního středního proudu. Tím se koneckonců zaplňuje mezera, na niž organizátor Pavel Kučera upozornil v rozhovoru ze 4. února pro magazín Frontman.
Na volbu letošního vítěze lze pohlížet jen s respektem. Poukazuje totiž na milý fakt, že se Apollo nesnaží zaslepeně vyhovět požadavkům na cenu za alternativní hudbu, jako se radikálně vymezovat populárnějším anketám hudby. Sáhnutím i do přístupnějších vod současně naplňuje svoji filozofii odhalit kvalitní interprety široké veřejnosti. Propůjčení partnerství veřejnoprávní televizi pak platí za jakýsi katalyzátor tohoto pojetí.
Záměr (tedy pokud nějaký takový je) popularizovat cenu, která poctivě odděluje zrno od plev, tak rozhodně není namístě hanobit. Příští ročník bude přelomový – odhalí, zda se Apollo profiluje na základě nějakého trendu. Viva la revolucion!
