reklama
 
 

Recenze: Beyoncé pro sebe ukradla festival. Její koncertní film vstoupí do dějin

21. 4. 2019 13:12
Minulý víkend začal v kalifornské poušti největší a nejprestižnější popový hudební festival současnosti Coachella. Hvězdy jako zpěvačku Arianu Grande, rapera Childishe Gambina nebo kapelu Tame Impala na místě sledovalo přes 100 tisíc fanoušků a další statisíce se přidaly přes YouTube.

Jenže než došlo na druhou polovinu festivalu, pozornost se obrátila jinam - zpěvačka Beyoncé vydala koncertní film a živé album Homecoming, které zaznamenávají její dva loňské koncerty na stejném místě. Snímek je nyní k vidění ve videotéce Netflix.

Beyoncé se stala první Afroameričankou obsazenou do pozice hlavní hvězdy festivalu a tuto roli pojala důsledně. V Kalifornii odehrála dvě velkolepá vystoupení v doprovodu obří pochodové kapely a desítek tanečníků. Jako hosté dorazili její manžel a raper Jay-Z či sestra Solange, na tři písně došlo také ke znovushledání někdejší skupiny Beyoncé, dívčího vokálního tria Destiny’s Child.

Už tweety či fotky na Instagramu od fanoušků z pouště nadšeně referovaly o historickém momentu, který se zapíše do dějin popu. A koncertní snímek Homecoming to stvrzuje.

Zpěvačka měla na obřím festivalu hrát už v roce 2017, ale nečekaně otěhotněla, navíc s dvojčaty, a doktoři jí vystoupení zakázali. Fanouškům proto slíbila, že za rok to už vyjde, čímž si na sebe ušila bič.

Jen několik měsíců po porodu začala šestatřicetiletá Beyoncé s tvrdým tréninkem i realizací velkolepého plánu přenést na festivalové pódium atmosféru koncertů černošských pochodových kapel, hrajících v poločasech univerzitních fotbalových zápasů.

Pódium Coachelly proto proměnila ve schodiště, možná spíše hlediště fotbalového stadionu, na němž stojí desítky muzikantů a tanečníků. Mohutný ryk dechové sekce a rachot vířivých bubnů se skandováním roztleskávaček v dresech zní hned v úvodní skladbě Crazy in Love, patnáct let starém debutovém singlu Beyoncé, který z podobné estetiky vycházel.

Je to monumentální úvod, k němuž patří i desítky tanečnic v trikotech a baretech nebo z nebe se snášející ohnivý déšť, v němž pak hit mutuje do coververze rapové striptýzové hymny Back That Ass Up. A to je pořád jen začátek úchvatného spektáklu.

Pochodová kapela z první linie

Stejný ohlušující ansámbl i armáda tanečníků zpěvačku doprovází celé dvě hodiny, během nichž dojde na průřez dvěma dekádami hudební dráhy. Kromě hitů kapela resuscituje i písně dávno zapomenuté. Koho by napadlo, že v roce 2019 rád uslyší třeba Drunk in Love, která se přirozeně mění v o pár let mladší singl Diva.

Do nových aranží jsou převlečeny R&B balady s typickými vokálními kudrlinkami i novější skladby s tvrdými beaty současného trapu - je to zvláštní nadžánrová energická fúze a Beyoncé nemá problém během vteřiny přejít z černošské gospelové hymny Lift Every Voice and Sing do rapovaného tracku Formation.

Tanečníci jí navíc pomáhají podtrhnout témata písní, které nezastírají bojového ducha. Některé skladby se mění v malá pódiová dramata.

Záznam vystoupení Beyoncé na festivalu Coachella je k vidění na Netflixu. | Video: Netflix |  01:43

Beyoncé poslední roky vede dvě paralelní "války". Jedna je za emancipaci žen, druhá za rovnoprávnost a udržení totožnosti černošské menšiny v USA. Přerod popové hvězdy v politickou aktivistku je pozoruhodným momentem dnešní popkultury a samozřejmě i díky němu Beyoncé poutá tolik pozornosti.

Když před třemi lety na finále ligy amerického fotbalu Super Bowl složila poctu hnutí Černých panterů, sklidila kritiku, že politika do popu nepatří. Jenže ona tam poslední roky patří více než kdykoliv předtím. A Beyoncé tuto proměnu vede.

Nejspíš i proto pojala vystoupení na festivalu Coachella tak vážně a na sledovaný festival přivezla spektákl, který vážná témata neopomíjí, ať už jde o její stylizaci do bojovnice za práva menšin nebo proslovy mezi písněmi. Také v dokumentárních vsuvkách, jež poutavě mapují přípravu, se to jen hemží citáty zpěvačky Niny Simone nebo afroamerických a feministických aktivistek.

Proslovy o sebepodceňování černých žen nebo udržování tradice kultury černošských univerzit chvílemi hrozí sklouznout do pamfletů, aktivismus Beyoncé je ale věrohodný díky osobní rovině. Třeba píseň Sorry rozpůlí vystoupení mužských tanečníků, v němž se znovu zjevuje téma desky Lemonade z roku 2016: příběh ženy vyrovnávající se s manželovou nevěrou.

Důkladně překopaná hymna ženského sebevědomí Flawless pak následuje po dojemné dokumentární vsuvce, v níž zpěvačka rekapituluje tvrdý návrat do fyzické formy po těhotenství i to, jak těžké bylo odloučení od dvojčat, které kojila v přestávkách náročných zkoušek.

"Došlo mi, že to celé bylo asi chyba. Rozhodla jsem se, že se už nikdy nebudu takhle přepínat," říká v jeden okamžik, a shodí tak trochu tuctový "motivační" étos tvrdé práce a zasloužené odměny. Spíš než nějaké překonávání sebe sama prostě jen nechtěla zklamat fanoušky, kteří se na ni těšili.

Hrdinka z masa a kostí

Beyoncé je po celou svou kariéru zvyklá pracovat s opulentní obrazovou složkou, jež jí pomáhá budovat mýtus pophvězdy. Obě její poslední desky vyšly souběžně i jako působivé klipové filmy. Nynější koncertní snímek Homecoming si dokonce sama režírovala a velmi se snažila, aby atmosféru koncertu přenesla na obrazovky.

To se daří i díky produkci - záznam míchá nejen desítky různých úhlů kamer, ale také oba odehrané koncerty, takže se záběr od záběru dynamicky mění barvy trikotů tanečníků i zpěvaččiny šaty.

Jde o perfektní ukázku, jak dnes natočit koncert, včetně využití obrazových filtrů nebo ručně držených kamer. Záznam z festivalu Coachella, navíc doplněný efektními záběry příprav, ale dokazuje ještě něco zásadnějšího: z Beyoncé, která ve své dokonalosti někdy působí jako chladná robotka či válečnice, znovu dělá lidskou bytost z masa a kostí, s jakou se lze ztotožnit.

Vystoupení Beyoncé na Coachelle je už teď více než položkou z kroniky festivalu, který letos oslavil dvacáté výročí. Podobných velkých příběhů v dnešním popu není mnoho a technicky skvěle zpracovaný dokument Homecoming legendu přezdívanou Beychella zachovává pro budoucí generace. Některé recenze film zařazují mezi nejlepší koncertní snímky všech dob, po bok Pink Floyd v Pompejích nebo Gimme Shelter od Rolling Stones. Není to přehnané.

Mimochodem termín Beychella se na internetu objevil jako žert už na podzim 2016, kdy zpěvaččino jméno poprvé figurovalo v programu festivalu. Slovní přesmyčka se vrátila do oběhu, když se k odloženému koncertu schylovalo. Po něm už novotvar Beychella používali všichni.

Beyoncé si loňský ročník festivalu svým vystoupením přivlastnila. Jak ukazuje film Homecoming, laťku nasadila vysoko. Překonat ji bude těžké.

autor: Karel Veselý | 21. 4. 2019 13:12

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama