Recenze: Beyoncé pro sebe ukradla festival. Její koncertní film vstoupí do dějin

Karel Veselý Karel Veselý
21. 4. 2019 13:12
Minulý víkend začal v kalifornské poušti největší a nejprestižnější popový hudební festival současnosti Coachella. Hvězdy jako zpěvačku Arianu Grande, rapera Childishe Gambina nebo kapelu Tame Impala na místě sledovalo přes 100 tisíc fanoušků a další statisíce se přidaly přes YouTube.
Beyoncé při vystoupení na festivalu Coachella.
Beyoncé při vystoupení na festivalu Coachella. | Foto: Parkwood Entertainment

Jenže než došlo na druhou polovinu festivalu, pozornost se obrátila jinam - zpěvačka Beyoncé vydala koncertní film a živé album Homecoming, které zaznamenávají její dva loňské koncerty na stejném místě. Snímek je nyní k vidění ve videotéce Netflix.

Beyoncé na Coachelle.
Beyoncé na Coachelle. | Foto: Parkwood Entertainment

Beyoncé se stala první Afroameričankou obsazenou do pozice hlavní hvězdy festivalu a tuto roli pojala důsledně. V Kalifornii odehrála dvě velkolepá vystoupení v doprovodu obří pochodové kapely a desítek tanečníků. Jako hosté dorazili její manžel a raper Jay-Z či sestra Solange, na tři písně došlo také ke znovushledání někdejší skupiny Beyoncé, dívčího vokálního tria Destiny’s Child.

Už tweety či fotky na Instagramu od fanoušků z pouště nadšeně referovaly o historickém momentu, který se zapíše do dějin popu. A koncertní snímek Homecoming to stvrzuje.

Zpěvačka měla na obřím festivalu hrát už v roce 2017, ale nečekaně otěhotněla, navíc s dvojčaty, a doktoři jí vystoupení zakázali. Fanouškům proto slíbila, že za rok to už vyjde, čímž si na sebe ušila bič.

Jen několik měsíců po porodu začala šestatřicetiletá Beyoncé s tvrdým tréninkem i realizací velkolepého plánu přenést na festivalové pódium atmosféru koncertů černošských pochodových kapel, hrajících v poločasech univerzitních fotbalových zápasů.

Pódium Coachelly proto proměnila ve schodiště, možná spíše hlediště fotbalového stadionu, na němž stojí desítky muzikantů a tanečníků. Mohutný ryk dechové sekce a rachot vířivých bubnů se skandováním roztleskávaček v dresech zní hned v úvodní skladbě Crazy in Love, patnáct let starém debutovém singlu Beyoncé, který z podobné estetiky vycházel.

Foto: Parkwood Entertainment

Je to monumentální úvod, k němuž patří i desítky tanečnic v trikotech a baretech nebo z nebe se snášející ohnivý déšť, v němž pak hit mutuje do coververze rapové striptýzové hymny Back That Ass Up. A to je pořád jen začátek úchvatného spektáklu.

Pochodová kapela z první linie

Stejný ohlušující ansámbl i armáda tanečníků zpěvačku doprovází celé dvě hodiny, během nichž dojde na průřez dvěma dekádami hudební dráhy. Kromě hitů kapela resuscituje i písně dávno zapomenuté. Koho by napadlo, že v roce 2019 rád uslyší třeba Drunk in Love, která se přirozeně mění v o pár let mladší singl Diva.

Do nových aranží jsou převlečeny R&B balady s typickými vokálními kudrlinkami i novější skladby s tvrdými beaty současného trapu - je to zvláštní nadžánrová energická fúze a Beyoncé nemá problém během vteřiny přejít z černošské gospelové hymny Lift Every Voice and Sing do rapovaného tracku Formation.

Tanečníci jí navíc pomáhají podtrhnout témata písní, které nezastírají bojového ducha. Některé skladby se mění v malá pódiová dramata.

Záznam vystoupení Beyoncé na festivalu Coachella je k vidění na Netflixu. | Video: Netflix

Beyoncé poslední roky vede dvě paralelní "války". Jedna je za emancipaci žen, druhá za rovnoprávnost a udržení totožnosti černošské menšiny v USA. Přerod popové hvězdy v politickou aktivistku je pozoruhodným momentem dnešní popkultury a samozřejmě i díky němu Beyoncé poutá tolik pozornosti.

Když před třemi lety na finále ligy amerického fotbalu Super Bowl složila poctu hnutí Černých panterů, sklidila kritiku, že politika do popu nepatří. Jenže ona tam poslední roky patří více než kdykoliv předtím. A Beyoncé tuto proměnu vede.

Nejspíš i proto pojala vystoupení na festivalu Coachella tak vážně a na sledovaný festival přivezla spektákl, který vážná témata neopomíjí, ať už jde o její stylizaci do bojovnice za práva menšin nebo proslovy mezi písněmi. Také v dokumentárních vsuvkách, jež poutavě mapují přípravu, se to jen hemží citáty zpěvačky Niny Simone nebo afroamerických a feministických aktivistek.

Proslovy o sebepodceňování černých žen nebo udržování tradice kultury černošských univerzit chvílemi hrozí sklouznout do pamfletů, aktivismus Beyoncé je ale věrohodný díky osobní rovině. Třeba píseň Sorry rozpůlí vystoupení mužských tanečníků, v němž se znovu zjevuje téma desky Lemonade z roku 2016: příběh ženy vyrovnávající se s manželovou nevěrou.

Foto: Parkwood Entertainment

Důkladně překopaná hymna ženského sebevědomí Flawless pak následuje po dojemné dokumentární vsuvce, v níž zpěvačka rekapituluje tvrdý návrat do fyzické formy po těhotenství i to, jak těžké bylo odloučení od dvojčat, které kojila v přestávkách náročných zkoušek.

"Došlo mi, že to celé bylo asi chyba. Rozhodla jsem se, že se už nikdy nebudu takhle přepínat," říká v jeden okamžik, a shodí tak trochu tuctový "motivační" étos tvrdé práce a zasloužené odměny. Spíš než nějaké překonávání sebe sama prostě jen nechtěla zklamat fanoušky, kteří se na ni těšili.

Hrdinka z masa a kostí

Beyoncé je po celou svou kariéru zvyklá pracovat s opulentní obrazovou složkou, jež jí pomáhá budovat mýtus pophvězdy. Obě její poslední desky vyšly souběžně i jako působivé klipové filmy. Nynější koncertní snímek Homecoming si dokonce sama režírovala a velmi se snažila, aby atmosféru koncertu přenesla na obrazovky.

To se daří i díky produkci - záznam míchá nejen desítky různých úhlů kamer, ale také oba odehrané koncerty, takže se záběr od záběru dynamicky mění barvy trikotů tanečníků i zpěvaččiny šaty.

Jde o perfektní ukázku, jak dnes natočit koncert, včetně využití obrazových filtrů nebo ručně držených kamer. Záznam z festivalu Coachella, navíc doplněný efektními záběry příprav, ale dokazuje ještě něco zásadnějšího: z Beyoncé, která ve své dokonalosti někdy působí jako chladná robotka či válečnice, znovu dělá lidskou bytost z masa a kostí, s jakou se lze ztotožnit.

Foto: Parkwood Entertainment

Vystoupení Beyoncé na Coachelle je už teď více než položkou z kroniky festivalu, který letos oslavil dvacáté výročí. Podobných velkých příběhů v dnešním popu není mnoho a technicky skvěle zpracovaný dokument Homecoming legendu přezdívanou Beychella zachovává pro budoucí generace. Některé recenze film zařazují mezi nejlepší koncertní snímky všech dob, po bok Pink Floyd v Pompejích nebo Gimme Shelter od Rolling Stones. Není to přehnané.

Mimochodem termín Beychella se na internetu objevil jako žert už na podzim 2016, kdy zpěvaččino jméno poprvé figurovalo v programu festivalu. Slovní přesmyčka se vrátila do oběhu, když se k odloženému koncertu schylovalo. Po něm už novotvar Beychella používali všichni.

Beyoncé si loňský ročník festivalu svým vystoupením přivlastnila. Jak ukazuje film Homecoming, laťku nasadila vysoko. Překonat ji bude těžké.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Brémy podlehly Frankfurtu 0:3, Pavlenka inkasoval po 342 minutách

Fotbalisté Brém v dohrávce 24. kola německé ligy podlehli Frankfurtu 0:3 a zůstali na předposledním místě tabulky. Brankář Jiří Pavlenka byl v bundeslize překonán po 342 minutách, celý zápas za domácí Werder odehrál i krajní obránce Theodor Gebre Selassie.

Brémy prohrály poprvé po třech ligových zápasech a ztrácí dva body na šestnáctý Düsseldorf, který drží barážovou pozici. Eintracht zvítězil podruhé za sebou a poskočil na 11. příčku.

Domácí si v úvodním poločase vytvořili víc nebezpečných šancí než soupeř, ale brankář Trapp zneškodnil dalekonosnou ránu Klaasena nebo Selkeho pokus z úhlu.

Druhé dějství jasně patřilo Frankfurtu. V 61. minutě si na Kostičův centr naskočil Silva a přesnou hlavičkou překonal Pavlenku. Reprezentační gólman podruhé inkasoval v 81. minutě z rohu od nepokrytého Ilsankera a hostující náhradník ještě v poslední minutě uzavřel skóre hlavou.

Hráči Werderu potvrdili pozici nejhoršího domácího týmu německé ligy, v aktuální sezoně na Weserstadionu ze 14 utkání získali pouhých šest bodů a vyhráli jen v září nad Augsburgem (3:2).

před 6 hodinami

V případě Maddie McCannové, jež zmizela před třinácti lety, je podezřelý Němec

Němečtí vyšetřovatelé podezřívají z vraždy britské dívky Maddie McCannové, která zmizela před 13 lety při rodinné dovolené v Portugalsku, 43letého muže z Německa. Vyšetřování otevřelo státní zastupitelství v Braunschweigu, informoval dnes Spolkový kriminální úřad. Podezřelý, který byl už v minulosti podle agentury DPA vícekrát trestán kvůli sexuálním deliktům i na dětech, si v současnosti odpykává víceletý trest ve vězení.

Tehdy tříletá Madeleine McCannová zmizela v květnu 2007 z apartmánu v turistickém komplexu v Praia da Luz u jihoportugalského města Lagos v regionu Algarve. Její rodiče byli tehdy na večeři v blízké restauraci. O osud dívenky se zajímala média na celém světě. 

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Anderson, Ozon, McQueen. Festival v Cannes zveřejnil výběr filmů pro letošní ročník

Nové filmy amerického režiséra Wese Andersona, francouzského Françoise Ozona či britského Steva McQueena jsou součástí oficiálního výběru 56 snímků pro letošní ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Filmový svátek se letos v květnu nekonal kvůli koronavirové pandemii, pro snímky je ale zařazení na jeho program prestižním oceněním, uvedla agentura AFP. Žádný český film se do výběru neprobojoval.

Na seznamu oficiálního výběru se nachází Andersonův film The French Dispatch (Francouzská spojka), Ozonův Eté 85 (Léto 85), britský filmař Steve McQueen má ve výběru snímky hned dva - Lovers Rock (Skála milenců) a Mangrove (Mangrovník).

Žádný český film v letošním oficiálním výběru festivalu nefiguruje. Ze zemí střední a východní Evropy zde mají své zástupce pouze Litva (film Soumrak režiséra Šarunase Bartase) a Bulharsko (snímek Únor od režiséra Kamena Kaleva).

Zdroj: ČTK
Další zprávy