Ve zhuštěné podobě vystihl člověka. Skladatel Kurtág dostal cenu, je mu 98 let

Kultura MTI, Kultura
8. 7. 2024 13:06
Přední maďarský skladatel a klavírista György Kurtág, který v únoru oslavil 98. narozeniny, se stal držitelem letošní Wolfovy ceny za umění. Oznámila to maďarská agentura MTI, podle níž se oceňovaný avantgardista a mistr malých forem zařadil po bok respektovaných laureátů jako pěvce Plácida Dominga, violoncellisty Mstislava Rostropoviče nebo dirigentů Claudia Abbada a sira Simona Rattla.
György Kurtág na snímku z roku 2016, kdy od klavíru dirigoval úryvek ze své první opery Fin de partie.
György Kurtág na snímku z roku 2016, kdy od klavíru dirigoval úryvek ze své první opery Fin de partie. | Foto: AFP / Profimedia.cz

Ocenění pojmenované po někdejším izraelském diplomatovi Ricardu Wolfovi uděluje soukromá nadace od konce 70. let minulého století. Kromě hudby oceňuje přínos za architekturu, malbu, ale též fyziku či chemii. Dosavadními držiteli Wolfovy ceny za umění jsou fotografka Cindy Sherman, výtvarník Olafur Eliasson nebo architekt David Chipperfield. Ocenění je spojené s odměnou 100 tisíc dolarů, v přepočtu asi 2,3 milionu korun.

Letos si pořadatelé v hudební oblasti vybrali Györgyho Kurtága, který vedle dnes již nežijících Györgyho Ligetiho a Pétera Eötvöse patří k nejvýznamnějším maďarským skladatelům 20. století.

"Nesmazatelně ovlivnil soudobou hudbu po celém světě. Kurtágovy skladby se těší jak přízni interpretů, tak posluchačů. Jsou intenzivní, pronikavě introspektivní a ve zhuštěné, ale emocionální podobě vystihují člověka," zdůvodnila porota, podle níž se Kurtágova hudba zabývá existenciálními otázkami a naléhavě vyjadřuje základní emoce jako lásku, strach či úzkost.

György Kurtág se narodil roku 1926 na území dnešního Rumunska maďarským židovským rodičům. Od pěti let hrál na piano, po druhé světové válce začal studovat klavír a skladbu na Lisztově akademii v Budapešti. Komponoval zprvu pod vlivem Zoltána Kodályho a Bély Bartóka, s nímž sdílel i vztah k maďarské lidové hudbě. Zároveň ale toužil patřit k modernistům.

Poté, co sovětská vojska v roce 1956 krvavě potlačila maďarskou revoluci, strávil dva roky v Paříži, kde se učil mimo jiné u Oliviera Messiaena a na koncertech dirigovaných Pierrem Boulezem objevoval hudbu Antona Weberna nebo Arnolda Schönberga. Ta ho inspirovala. "Z izolace komunistického Maďarska se Kurtág náhle přemístil do centra západního hudebního modernismu," napsal deník New York Times.

György Kurtág patří k nejuznávanějším světovým skladatelům.
György Kurtág patří k nejuznávanějším světovým skladatelům. | Foto: Christoph Egger

Od 60. let do roku 1986 vyučoval Kurtág klavírní hru a komorní hudbu na Lisztově akademii. Dlouho byl oceňován především jako doprovazeč, jeho skladatelskou mezinárodní kariéru neblaze ovlivňoval fakt, že žil v izolovaném komunistickém Maďarsku. 

Prorazit mu pomohla spolupráce s proslulým pařížským souborem Ensemble Intercontemporain. Až po pádu totality se jeho díla, sahající od velkých orchestrálních skladeb jako Stele po několikavteřinové miniatury typu Kafkových fragmentů určených pro soprán a housle, naplno uchytila ve světovém repertoáru. Například v polovině 90. let už byl autor rezidenčním skladatelem Berlínských filharmoniků.

K jeho nejznámějším pracím patří klavírní cyklus Játékok, v překladu Hry, průběžně doplňovaný od 70. let minulého století. Původně se mělo jednat o skladby pro děti, které by nabídly osvobozující přístup k pianu. Série hříček a hrátek volně pracujících s grafickou notací se však i pro samotného Kurtága stala přehlídkou široké palety tvůrčích postupů a experimentálních technik. Posouval jimi zvukové možnosti nástroje a někdy jen vyjadřoval obyčejnou radost z tvůrčího rozpoložení nespoutaného konvencemi či pravidly. 

Některé tyto expresivní kompozice skladatel čtyřručně natočil na klavír s manželkou Mártou Kurtág pro vydavatelství ECM. Naživo je společně hráli třeba roku 2009 v newyorské Carnegie Hall.

Autor zůstává aktivní i po devadesátce, v roce 2018 složil svou dlouho odkládanou první operu, která měla světovou premiéru v milánské La Scale za účasti maďarského premiéra Viktora Orbána. Jmenuje se Fin de partie podle Konce hry, jednoaktovky irského dramatika Samuela Becketta z roku 1957. V době premiéry opery ředitel La Scaly Alexander Pereira označil Kurtága za "patrně nejvýznamnějšího žijícího skladatele".

Video: Ukázka ze sborových skladeb Györgyho Kurtága

Komplet skladeb Györgyho Kurtága pro orchestr a sbor v roce 2017 pro label ECM natočil komorní orchestr Asko|Schönberg s rozhlasovým sborem. | Video: ECM Records
 

Právě se děje

Další zprávy