Greta Garbo na americkém plakátu ke svému prvnímu zvukovému filmu Anna Christie z roku 1930, který jí vynesl nominaci na Oscara. | Foto: Profimedia.cz

Garbo mluví! Triumfální přechod do zvukové éry

Na snímku: Plakát k filmu Anna Christie (1930), který pod reklamním sloganem "Garbo mluví!" uvedl herečku do zvukové éry. Její hluboký hlas s evropským přízvukem publikum uchvátil a role jí zajistila první oscarovou nominaci, čímž potvrdila svůj hvězdný status.

Konec dvacátých let přinesl do Hollywoodu revoluci - nástup zvukového filmu. Mnohé hvězdy němého plátna nedokázaly překročit práh nové éry, a proto panovaly obavy, jak si s výzvou poradí Greta Garbo, nejcennější tvář MGM. Studio její přechod do zvuku zdržovalo, marketing však udeřil naplno v roce 1930 u adaptace O’Neillovy hry Anna Christie. "Garbo mluví!" zaznělo ze všech plakátů. A její hluboký, zastřený alt s evropským akcentem publikum okouzlil. Anna Christie patřila k hitům roku a Garbo získala nominaci na Oscara. 

Třicátá léta se proměnila v její zlatý věk. Ve špionážním snímku Mata Hari (1931) i ve filmu Grand Hotel (1932) dominovala charismatem i citem pro detail. Právě zde pronesla větu "Chci být sama", s níž ji publikum navždy spojilo a která se stala jedním z nejcitovanějších filmových výroků. 

Ve filmu Královna Kristýna (1933) se vrátila na plátno v podobě švédské panovnice, v roli, k níž ji poutaly osobní vazby (do filmu si totiž prosadila bývalého partnera Johna Gilberta). Snímek pracuje s její androgynní aurou a ukazuje i intimní polibek královny s hraběnkou Ebbou Sparre. 

Zazářila i ve filmu Anna Karenina (1935) a především ve snímku Dáma s kaméliemi (1936). Jako Marguerite Gautier rozehrála celý rejstřík od vzplanutí po tiché smíření a za roli získala cenu New York Film Critics Circle i další oscarovou nominaci. V této etapě proměnila svůj hlas v jemný nástroj, který nepřehlušoval obraz, ale zesiloval nitro postav - a stvrdila pověst jedné z největších hereček klasického Hollywoodu.