Snímek zachycuje Gretu Garbo v 70. letech během jejího života v ústraní. | Foto: Aktuálně.cz / Reprofoto z webu www.garboforever.com

Odkaz věčné ikony: Proč Garbo nikdy nezmizí

Po odchodu z Hollywoodu v roce 1941 si úzkostlivě střežila soukromí, často nosila klobouky a kabáty, aby se vyhnula pozornosti. Tato fotografie je příkladem paparazzi snímku snažícího se zachytit legendární herečku.

Více než třicet let po své smrti a přes osmdesát let po svém posledním filmu zůstává Greta Garbo jednou z nejvýraznějších ikon světové kinematografie.

Její tvář se stala ideálním projekčním plátnem.  Ačkoliv scénáře nebyly vždy prvotřídní, její charisma a úsporné, vnitřně prožívané herectví dokázaly pozvednout i průměrný materiál.  Její androgynní styl, jednoduchá a kvalitní móda, kterou oblékala - to všechno pomohlo definovat moderní eleganci, která nesází na okázalost. Její místo v kulturní paměti symbolicky stvrdila i švédská stokorunová bankovka s jejím portrétem.

Kdo chce začít objevovat šíři jejího talentu, může sáhnout po čtyřech klíčových filmech. Tělo a ďábel (1926) je vrchol němé éry a elektrizující chemie s Johnem Gilbertem. Královna Kristýna (1933) ukazuje komplexní, androgynní postavu a sílu, s níž dokázala prosadit svou v rámci studiového systému. Dáma s kaméliemi (1936) představuje vrchol její tragické polohy. A Ninočka (1939) odhaluje překvapivý komediální talent. Dohromady skládají portrét umělkyně, která si sama vystavěla svou legendu - a když dosáhla vrcholu, stáhla se, aby si uchovala tajemství. Právě v té nedořečenosti tkví její věčné kouzlo.