Postavu renesančního génia Járy Cimrmana vymysleli spisovatel a scenárista Jiří Šebánek se Zdeňkem Svěrákem. Lidé ovšem záhy zjistili, že Mistr nebyl jen vynálezcem, matematikem, fyzikem, hudebníkem, cestovatelem a vlastencem, ale také autorem divadelních her. Tak vzniklo Divadlo Járy Cimrmana.

První hra Akt měla premiéru 4. října 1967 v pražské Malostranské besedě. 

V Aktu hrála žena

Vstupné na neznámý soubor činilo patnáct korun a herci měli takovou trému, že si museli vzít léky na uklidnění.

První část představení autoři nouzově vyplnili odborným pojednáním o životních osudech Járy Cimrmana a nečekaný úspěch semináře předznamenal budoucí podobu divadla. Představení pak vždy začínala odbornou přednáškou.

Samotná hra Akt pojednává o setkání malíře Žíly a jeho manželky se syny, jichž se, když byli malí, rodiče kvůli "klidu na práci" zbavili. 

Postavu Žílovou zkoušela v Aktu původně hrát první režisérka souboru Helena Phillipová.

Autor fotografie: Žižkovské divadlo Járy Cimrmana

Debil, blbeček…

• Podle loňské ankety Českého rozhlasu u příležitosti 50. sezony Žižkovského divadla Járy Cimrmana je nejoblíbenější cimrmanovskou hláškou věta ze hry Vyšetřování ztráty třídní knihy. Hlasovalo pro ni přes 13 tisíc lidí.
  
  
• Hláška zní: "Toto jsou rozumní chlapci? Vždyť je to tady jeden vedle druhého samý Debil nebo Blbeček! Se podivejte: Debil, Blbeček, Debil, Blbeček, Debil, Blbeček, Debil, Blbeček. Akorát támhle vzadu, to je snad jediná výjimka, sedí dva Blbečci vedle sebe."

"Pak ale zmoudřela a uvědomila si, že by bylo lepší, kdybychom zůstali pánským souborem, a Žílovou hrál Karel Velebný. A je to lepší. Když Jirka Šebánek divadlo zakládal, řekl, že to bude taková naše odpočinková záležitost," řekl Zdeněk Svěrák v rozhovoru pro Seznam.cz.

Čistě pánské obsazení hereckého souboru, které musí zvládnout i výrazné ženské role, uvedlo na jeviště celkem patnáct her, z nichž ani jedna nezmizela z repertoáru.

Jméno Jára Cimrman v rozhlase zaznělo už rok předtím, 16. září 1966 ve vinárně U pavouka. Tehdy to ale ještě byl řidič parního válce, který v nafukovací hale vinárny vystavoval své naivní sochy. Exponáty tvořily předměty, které válcem přejel. 

Kromě Šebánka a Svěráka stál u zrodu Cimrmana i jazzman Karel Velebný (1931-1989) alias Evžen Hedvábný, jenž je objevitelem Cimrmanova odkazu: ve zdi své chalupy v Jizerských horách nalezl kovanou truhlu. Bohužel si však na její otevření pozval svého přítele pyrotechnika Šťáhlavského. Tak byla v jednom okamžiku objevena a zároveň zničena rukopisná pozůstalost tajemného génia.

Jako hlavní předobrazy slavné postavy uvádí autoři dobrušského technologického nadšence a naivistického malíře Aloise Beera, profesora, amatérského filozofa a vynálezce Jakuba Hrona Metánovského či cestovatele a dobrodruha Jana Eskymo Welzla.

Samotné divadlo dosáhlo obrovského diváckého úspěchu, jeho hry jsou notoricky známé a řada citátů z nich zlidověla.

Zdeněk Svěrák pro Český rozhlas vzpomínal na vznik první porevoluční hry Záskok z roku 1994, v níž spolu s Ladislavem Smoljakem (1931-2010) použili téma kočovného divadla.

"Je to jev Cimrmanovy doby. On takovou společnost měl. Nápad, že do nacvičené hry přijde mistr z Plzně, který hru neumí, a místo aby ji zachránil, ji kazí, byl tak vděčný, že Záskok pokládám za jedno z nejpovedenějších představení," řekl Svěrák. Ze hry pochází také nesmrtelná hláška: "Jak se daří nebožce, pane doktore?"

Diváckou přízeň "vyvažovala" nepřízeň komunistického režimu, jehož cenzoři mnohdy zasahovali do textů, a divadlo dokonce jeden čas nesmělo hrát v Praze.

Dlouho muselo hledat svoji mateřskou scénu. Nedobrovolné putování po nejrůznějších pražských scénách a kulturních klubech cimrmani ukončili v roce 1992 na Žižkově v divadle T. G. Masaryka. Jeden velikán českých dějin nakonec musel ustoupit druhému a žižkovská scéna od listopadu 1996 nese jméno Žižkovské divadlo Járy Cimrmana. 

Související

Každé zbytečné slovo je zbytečné. Nejslavnější hlášky, které zná každý cimrmanolog

Infografika

V 80. letech se Jára Cimrman dostal i na filmové plátno. Ladislav Smoljak v roce 1983 natočil film o životě a díle Járy Cimrmana s názvem Jára Cimrman ležící, spící, o rok později film Rozpuštěný a vypuštěný, který využívá motivy z divadelních her, především ze hry Vražda v salonním coupé.

Divácky úspěšná byla i Smoljakova komedie Nejistá sezóna z roku 1988, která zachycuje problémy malého divadelního souboru a přináší i ukázky z her. Na všech těchto filmech se autorsky podílel i Zdeněk Svěrák.

Cimrman - největší Čech

Fenomén Járy Cimrmana mezi Čechy natolik zakořenil, že když v roce 2005 pořádala televize anketu o největšího Čecha, fiktivní hrdina dokonce do doby, než ho televize z ankety vyřadila, vedl. 

Další oblíbený moment z představení Dobytí severního pólu

Jeho jméno již nese několik ulic a dalších míst a objektů. V Příchovicích na Jablonecku dokonce českému géniovi v roce 2013 otevřeli i muzeum s rozhlednou - Majákem Járy Cimrmana. Lze z ní dohlédnout až do Liptákova, kde údajně zemřel. V Březové nad Svitavou zase na počest Mistra postavili "dobře ukrytou rozhlednu" nesoucí jeho jméno.

V posledních letech se Jára Cimrman pustil i do angličtiny. Přesto, že texty her jsou úzce spjaty s českou historií, domácími reáliemi a hlavně jsou plné jazykových hříček, slaví úspěch i anglickojazyčné verze.

Zdeněk Svěrák mluví v DVTV o Cimrmanovi

Související

Svěrák: Jára Cimrman byl kdysi řidičem parního válce, jméno dostal po hokejistovi

19:39